Operation Flashpoint 2 — válka s rozumnými nároky
Seznam kapitol
Pokud patříte k fanouškům válečných počítačových her, jistě znáte slavnou českou Operaci Flashpoint. Ta se nedávno dočkala druhého nepřímého nástupce v podobě Army 2, která téměř všude sklidila kritiku za neuvěřitelné hardwarové nároky. Nyní přichází plnohodnotná Operace Flashpoint 2. Jsou i její nároky tak krvavé?
Hned v úvodu dnešního technologického rozboru nové Operace Flashpoint Dragon Rising vás nejspíš překvapím. Nový Flashpoint, které mimochodem nevyvíjeli Češi jako tomu je série ArmA, je totiž postaven na multiplatformním enginu Ego. Ten je používaný v drtivé většině případů u závodních her, běží na něm například Colin McRae Dirt 1 i 2, Race Driver GRID či F1 2010 a druhý díl Operace Flashpoint je jedinou nezávodní hrou, která na tomto enginu běží.
Sami tvůrci na tomto enginu vyzdvihují zejména jednu věc, která bude nejspíše také důvodem, proč pro nový Flashpoint zvolili právě Ego engine. Tou věcí je práce se světly. Engine prý umí zpracovávat až několik stovek zdrojů světla na jedné scéně, což je například v nočních přestřelkách poměrně důležité. Také na hře světla a stínu si hra velmi zakládá, k čemuž samozřejmě patří také dynamicky se měnící den a noc (a společně s tím také zabarvení scény, které je jiné v pravé poledne a při západu slunce).
Co se týče fyziky, používá hra vlastní engine. Ten vás svými možnostmi nijak extrémně nenadchne, na druhou stranu však ani nezklame. Jeho hlavní sílu poznáte v misích, kde dostanete do rukou bojovou techniku či nějaké výbušniny. Velké množství předmětů v okolí lze totiž snadno zničit třeba střelou s tanku. Efekty výbuchů však nejsou nijak dokonalé a jak jsem psal, nejde v zásadě o nic, co bychom v současných hrách neviděli.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
