neco-malo-o-technooptimismu
Zábava Článek Něco málo o technooptimismu

Něco málo o technooptimismu | Kapitola 3

Michal Rybka

Michal Rybka

8. 11. 2008 01:00 50

Seznam kapitol

1. Sežerou nás počítače? 2. Děrný štítek, vrchol techniky. 3. Počítači přineste mi pero.

Patří k dobrému bontonu technologických skeptiků vyhrožovat všelijakými selháními a katastrofami - obří kolidery zničí svět černou dírou, řídící počítače si zahrají na ostro Command & Conquer s dálkově řízenými vojenskými roboletadly a nebo se váš domácí univerzální mixér propracuje k vlastnímu vědomí a veden destrukčně nihilistickou filozofií Will It Blend?, kterou objevil na netu, vám rozmixuje ruku v momentě, kdy se z něj pokusíte vyčistit zbytky karotky.

Reklama

Řada prvků lidské inteligence, jako je kreativní myšlení a ohromující plasticita lidského mozku, ale zatím z dosahu AI unikají, což technoskeptici považují za důkaz existence duše, své vyvolenosti a nadřazenosti v plánu Božím a tak podobně. V řadě paradoxů tak analyzují "záhadu čínského pokoje" a další šílenosti, které ovšem dle mého mínění místo objasnění principů jenom kladou matoucí kouřovou clonu. Strojový překlad je dle konceptu "čínského pokoje" nemožný, protože pokoj nechápe smysl textu a jenom podle pravidel vyměňuje jeden symbol za jiný. Umí snad pokoj čínsky jenom proto, že obsahuje sadu instrukcí? Ovšem jistý pan Zenón tvrdil,

Něco málo o technooptimismu
i Zdroj: PCTuning.cz
Něco málo o technooptimismu
i Zdroj: PCTuning.cz

že Achilles nemůže dohonit želvu, protože kdykoliv se mu podaří dostat na místo, kde želva před chvílí byla, je korytnačka už zase o kousek dále, což bude muset Achilles dohonit zase, ale ona bude zase o kousek dále a tak ad infinitum. Zenónovy úvahy jsou zjevně absurdní, i když vypadají sofistikovaně.


I když filozofové rádi tvrdí, že bez nich to v neurovědách nepůjde, je třeba je opustit, protože jejich úvahy zjevně nejsou podmínkou pro funkčnost. Moucha nefilozofuje, prostě funguje. I myš funguje. Všechny tyto bytosti jsou filozofie prosté, ale přesto dokáží plnit cíle spojené s jejich přežitím. Pokud se tedy zajímáme o to, jak se dopracovat s dávno slibovaným autonomním robotům, k programům, které budou kreativně psát smysluplné, nové texty, které budou překládat opravdu s ohledem na kontext a podobně, musíme zpět k pozorování biologických vzorů. Je možné, že budeme muset změnit představy o základních fundamentech biologického řízení: Možná je třeba, aby překladatel chápal, o čem text mluví. Pak je třeba, aby měl schopnost tvořit si mentální model situace, který mu dovolí zjistit, co do modelu nepatří, co je míněno vážně, co je žert. To vyžaduje nejenom obrovskou výpočetní kapacitu, ale rovněž rozsáhlou databázi znalostí. Podívejte se, jaký je rozdíl mezi strojovým překladem a člověkem: Stroj překládá s minimálním kontextem a vybírá "to nejpravděpodobnější", člověk se zeptá, zda mu mluvčí není schopen popsat nejasnou myšlenku jinými slovy. Opakování pro bezkontextový překlad nemá smysl, je to prostě další věta, zatímco živý tlumočník si s její pomocí doplní a opraví mentální model, s jehož pomocí interpretuje překládaný text. Výhodou automatického překladatele, který je založen na tvorbě mentálního modelu, je pak ale nejenom to, že dokáže překládat věci opravdu přesně, ale je schopen objevit i nekonzistence a chyby v textu.




Počítač, náš pán.

Když se na IT v posledních padesáti letech podíváme realisticky, vidíme, že i když se stále vytahují na světlo světa sny o neuvěřitelně chytrých počítačích, které budou samostatně dělat to a nebo ono, jejich skutečná síla je v něčem jiném. Místo toho, aby vám určovaly léčebné kůry a nebo vám vyměřily flastr za zločiny proti státu a lidu, perfektně slouží jako pomocníci. I ty jednoduché mašinky totiž vynikají nad lidmi v mnoha směrech - jsou neúnavné, v jednoduchých operacích nedělají chyby

(pokud k tomu nejsou naprogramovány :-) a tak jsou z nich skvělí asistenti. Skutečný plus vývoje v posledních padesáti letech pak není revoluce, ale evoluce: I když nám nabízí mašinky podobnou funkčnost jako jejich pradědečkové, je skvěle rozšířená. Zatím nejsme v situaci, kdybychom např. s diářem v mobilu mohli spolehlivě obousměrně komunikovat hlasem (i když by to v jeho form factoru bylo nesmírně výhodné), zato je tam ale dobře fungující propojení s plánovači na stolním počítači + mobilní internet + třeba navigace. A to mi, popravdě řečeno, připadá praktičtější, než mobil, který se mnou smysluplně konverzuje. A domnívám se, že že spíš než nepromokavý atomový robopes s baterkou na 20 let by se mi líbil videorekordér, které konstantně sleduje všechny kanály a pozná a nahraje všechny Simpsons, které ještě nenahrával - a samozřejmě je pěkně očistí od reklam. Nepotřebuji filozofující inteligenci, to je rekvizita tak do konverzačního scifi, potřebuji praktické a chytré věci, které ví, co potřebuji a zbaví mě pracné a rutinní činnosti. Nepotřebuji klábosící automatické auto, které mě kvůli chybě ve své mapě zabije, ale spíš stroj, který mě upozorní na blížící se nebezpečí a třeba zareaguje rychleji než já a zabrzdí sám před děckem, které skočí do vozovky.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama