Souboj malých, aneb duel nejlevnějších MP3 přehrávačů | Kapitola 2
Seznam kapitol
Pomalu se nám blíží Vánoce a jisté mnozí z vás přemýšlíte o zajímavém dárku. V poslední době jsou velmi populární osobní MP3 přehrávače. Ty však v očích mnohých náležejí do vyšší cenové kategorie; rozhodli jsme se proto s Helmutem podívat se na zoubek dvěma modelům s velmi přijatelnou cenou pod 1.100Kč. Jsou jimi MSI Mega Player 533 a Ergotech DeeJay 128MB.
Vyzyvatelem přehrávače MSI Mega Player 533 v našem duelu je dítko poměrně neznámé společnosti Ergotech zvané DeeJay s vnitřní pamětí o velikosti 128MB a přídavným FM radio přijímačem. Do rukou se nám dostalo v nevelké modro-bílé krabici s obrázkem přehrávače - leč v jiné barevné kombinaci, pod nímž dvě zelené nálepky označují kapacitu a barvu přístroje aktuálně se nacházejícího v krabici.
Ergotech DeeJay a motto: Smart Living in Digital Life
Po otevření víka na nás vykoukl samotný přehrávač uložený do kartonové konstrukce, pod kterou se skrýval veškerý ostatní obsah balení. Způsob balení je to možná praktický - přístroj je v krabici dobře zafixován a nepoškodí se během přepravy, leč poměrně neatraktivní.
DeeJay působí v krabici po odklopení víka poněkud utopeným dojmem
Po vyjmutí kartonové přihrádky s přehrávačem se dostaneme i na příslušenství s DeeJayem dodávaným. Oproti kolegovi ze stáje MSI je ho zde přítomno špetku více. Kromě samotného mp3 přehrávače se dočkáme prodlužovacího USB kabelu, externího FM rádia, sluchátek se šňůrkou kolem krku, ovládáním hlasitosti a nasazovatelnými molitany, malého instalačního CD, manuálu, upozornění o recyklaci a dvou baterií - jednou je klasická AAA baterie pro pohon DeeJaye a druhou je plochá, hodinářská baterka pro FM rádio.
Veškeré vybavení pěkně "na kupě". Baterie Duracell je náhrada za jinou, původně přiloženou.
Přehrávač
Nejdůležitější je však samozřejmě samotný přehrávač. Ten je opět vyroben z černého plastu, na první pohled však vypadá lépe než Mega Player. Plast je opatřen speciálním pogumovaným nátěrem a působí příjemně na dotek. Boky přístroje a rámeček okolo displaye jsou postříbřeny a přístroji tak působí honosněji. Přehrávač je klasické podlouhlé "tyčinkové" konstrukce s rozměry 8,1×3,2×2,7cm a na jedné straně je zakončen odnímatelnou krytkou zakrývající USB výstup, takže ho je možné připojit do počítače přímo bez potřeby nějakých dalších kabelů. Pro ty, kteří se nechtějí moc ohýbat a ničit si tak záda, je přibalen prodlužovací USB kabel o délce 50cm..
DeeJay působí elegantním dojmem
Vrchní strana těla přístroje skýtá pohled na display a tři ovládací prvky - tlačítko play/pause a další dvě na změnu hlasitosti. Ostatní funkce lze ovládat prostřednictvím páčky na boku - je výklopná do dvou stran a primárně slouží k posunu skladeb vpřed a vzad. Zároveň je však stlačitelná a umožňuje vyvolání a pohyb po různých menu či potvrzování výběru.
Ovládací páčka je umístěna těsně vedle výstupu na sluchátka
O zobrazování informací se stará dvouřádkový, plně grafický display jehož hlavní chloubou je sedm různých barev podsvícení, které si je možné si vybrat v nastavení. Display je sice větší než u Mega Player, ale rozložení informací je poměrně nepřehledné, navíc některé barvy podsvícení jsou na oči poměrně nepříjemné a informace jsou s nimi velmi těžce čitelné (zvláště u syté červené a fialové).
Vlevo: základní rozložení displaye, vpravo dialog pro hlasitost s jiným podsvícením.
S displayem souvisí i jedna přímo "ďábelská" volba. Ve výchozím nastavení je totiž barva podsvícení nastavená na random (náhodná), což v praxi znamená, že se při stisku kteréhokoli ovládacího prvku mění. Když jsme přístroj poprvé spustili - mimochodem při spuštění vás uvítá "zajímavá" animace hocha vhazujícího dopis do schránky - mojí první touhou bylo již po pár vteřinách se této vymoženosti co nejrychleji zbavit. Nic proti barevné hudbě, ale toto je již trošku moc.
Uvítací animace, chlapeček hází dopis do schránky:-)
Display je stejně jako jeho kolega od MSI nasvícen z levé strany a intenzita podsvícení se směrem vpravo snižuje.
Výbava
K přehrávači je přiložena sestava sluchátek se šňůrkou pro zavěšení na krk, na které je zároveň umístěno externí rádio. Rádio je opravdu externí, to znamená, že může (resp. musí) fungovat nezávisle na přehrávači a je tedy napájeno vlastní plochou hodinářskou baterií.
Celý "systém" působí v konečném efektu poměrně komplikovaně
Rádio je malé (cca 2×2 cm) a lehké (cca 10g) a ovládá se jedním velkým tlačítkem na svrchní straně, které slouží k přepnutí na další, automaticky nalezenou, stanici. Malé postranní tlačítko se stará o znovuspuštění procesu vyhledávání stanic a konečně na zadní stěně nalezneme přepínač pro vypnutí/zapnutí a změny intenzity signálu (nízká s menší pravděpodobností překrývání stanic a vysoká s vyšší možností rušení signálu) rádia.
Z rádia vedou kromě šňůrek i sluchátka - opět klasické pecky, tentokráte však s označenou pravou a levou - a jak jsem se již zmiňoval, pecky nemám moc rád, nicméně i těmto jsem se samozřejmě rozhodl dát šanci. Na cestě k hromadné dopravě mi během asi 400 metrů vypadlo levé sluchátko z ucha přibližně třikrát. Vědom si toho, při vstupu do metra jsem vlak radši nedobíhal a schody jen tak opatrně sešel, za což se mi sluchátka odvděčila tím, že pro jistotu vypadla obě. Sluchátka je sice možno ještě potáhnout dodanými molitany, jenže to se mi při vší vůli opravdu nepodařilo. Nicméně to, jak sluchátka sedí je věc velmi individuální a jsem si jist, že se určitě najdou uživatelé, kteří s nimi budou spokojeni.
Na jednoduchý, leč elegantní ovladač hlasitosti se Helmut díval se zalíbením
Abych je ale jen nehanil, příjemným detailem je umístění jednoduchého ovládání hlasitosti na přívodní šňůrce - to je tam sice hlavně kvůli rádiu, ale použitelné je i při přehrávání hudby z přehrávače.
Výbavu doplňují manuál popisující přehrávač, display a funkci jednotlivých kláves v kontextu právě probíhající činnosti a malé osmicentimetrové instalační CD. To obsahuje český manuál k rádiu a přehrávači, ovladače pro Windows 98 a sadu utilit pro upgrade firmwaru, konvertování audio souborů, správu flash disku a v neposlední řadě program na tvorbu telefonního seznamu.
DeeJay totiž umožňuje i prohlížení speciálního telefonního seznamu uloženého na flash disku. Ten je možno vytvořit a posléze do něj naimportovat v přiloženém programu Zarva Telephone Book.
Jednoduchý editor na tvorbu telefonního seznamu.
DJovy schopnosti
DeeJaye se k počítači připojuje pomocí USB 2.0, detekuje se automaticky jako zařízení USB Mass Storage, ale bohužel stejně jako u Mega Playeru maximální podporovanou přenosovou rychlostí je USB 2.0 Full Speed - tedy 11Mbps, ačkoli na obalu je uvedeno Hi-Speed! Test provedený programem HD-Tach odhalil průměrnou rychlost čtení 1MB/s, což je několikanásobně méně, než by mělo být. Budiž malou náplastí na tento nedostatek, že přehrávač lze připojit k počítači i bez vložené baterie a že díky přiložené utilitě si lze část kapacity vyhradit k vytvoření další partition a jejímu následnému zašifrování.
Poslouchat hudbu lze však ihned po zakoupení a prvním spuštění přístroje - výrobce přichystal jako malé překvapení (tedy kromě "barevné hudby") dvě skladby romantického rázu doplněné texty ve formátu LRC, které si lze během poslechu nechat zobrazovat (na přítomnost textů upozorní malá ikonka T v levém horním rohu).
DeeJay umí zobrazit texty skladeb
Přehrávat lze soubory ve formátech MP3, WMA, WAV a ACT (vnitřní formát používaný pro nahrávání zvuků). Při testu přehrávaných souborů jsme narazili na jeden malý problém - DeeJay sice umožňuje vybrat adresáře pro přehrávání, avšak pouze pokud v sobě mají nějaký audio soubor. Pokud obsahují pouze další podadresáře (které však mohou být již plné), nedokáže je vybrat. Jinak si však dokázal poradit bez problémů se všemi soubory, které jsme "podstrčili" jeho kolegovi.
Stejně jako Mega Player, umí i DeeJay pořizovat zvukové nahrávky - a to ve formátu .ACT (8kbit, možno převést pomocí dodávaného programu na WAV) a .WAV (32kbps, 4-bit, 8kHz). Kvalita záznamu je k pořízení nahrávky řeči dostačující. Nahrávání může probíhat ve dvou módech - REC (nahrává se neustále) a VOR (nahrávání se spouští hlasem).
Aplikace sloužící k automatickému převodu ACT formátu na WAV
Další, již zmiňovanou vlastností, je možnost vytvoření vlastního telefonního seznamu, který je pak možno prostřednictvím DeeJaye prohlížet. Myslíme si ale, že v dnešní době, kdy skoro každý vlastní mobilní telefon a kvůli nutnosti použití speciálního programu (a tedy nemožnosti si telefonní seznam odněkud importovat) zůstane tato funkce nevyužita.
Ovládání
Co se ovládání týče, hlavním kamenem úrazu se ukázalo nevhodné umístění výstupu na sluchátka. Ten je těsně vedle ovládací páčky a ta je tak velmi těžce přístupná a celkově ovládání stěžuje. Tomu také nepomáhají velmi tuhá tlačítka regulace hlasitosti. Většinu funkcí se kontroluje prostřednictvím ovládací páčky, s níž lze (až na výše zmíněné omezení) manipulovat poměrně lehce. Jejím úkolem je hlavně pohyb po menu a výběr jednotlivých položek. Stlačení páčky jsou většinou přiřazeny dvě funkce - jedna je-li stisknuta jen krátce a druhá pro dlouhý stisk.
Přehrávač pracuje v pěti základních režimech, mezi nimiž se přepíná prostřednictvím menu s ikonkami.
Hlavní menu přehrávače
Možné režimy jsou:
- přehrávání hudby
- nahrávání
- přehrávání nahraných souborů
- prohlížení telefonního seznamu
- nastavování přehrávače
V každém z režimů dostávají ovládací prvky jinou roli, ty jsou naštěstí velmi dobře popsány v manuálu, takže po chvilce si lze ovládání poměrně dobře osvojit.
Kromě výběru aktuálního adresáře a mazání souborů umožňuje Dee Jay použití jednoho z několika režimů opakování skladeb, nastavení doby a barvy podsvícení, automatického vypnutí po určité době (10 - 60 minut po 10-minutových krocích), nastavení kontrastu, nahrátí nového firmware, výběr jednoho z přednastavených ekvalizérů (Dynamic Bass Boost, Jazz, Rock, Soft, Natural, Pop a Classic) či změnu rychlosti přehrávání (skladby lze jak zrychlit tak i zpomalit).
Přechází-li přehrávač mezi skladbami, používá při tom takzvaný fade-out efekt, ten je sice příjemný na poslech, na druhou stranu však znemožňuje rychlý přesun mezi skladbami a navíc ho není možné vypnout v menu. Zpoždění však není tak veliké, aby toto muselo být považováno za velkou nevýhodu či dokonce chybu.
Výrobce u tohoto přehrávače udává s jednou AAA baterií výdrž až 18 hodin. Při našem testování, kdy jsme velmi často využívali podsvícení (které je velmi intenzivní) na delší dobu se tato doba pohybovala přibližně okolo 5-6 hodin.
Zvuk
S kvalitou přehrávaného zvuku na tom je DeeJay velmi podobně jako konkurenční Mega Player. S dodávanými sluchátky opravdu nevyužijete přístroj na plno, dovolil bych si však tvrdit, že jsou lepší než v případě MSI. Ale i tak, basové složky se nedočkáme ani s EQ zaplým na DBB (Dynamic Bass Boost), zvuk pořád trpí určitým zkreslením hlavně v oblasti výšek a zní trošku "dutě".
Helmut byl nejdříve velikostí stereo-soustavy zaskočen, nakonec však našel příjemnou relaxační polohu
Příjemná změna nastane při použití KSC-35, zvuk pěkně "prokoukne" a přehrávač dokazuje, že i za relativně málo peněz si lze užít více muziky. Rozdíl je sice nepatrný, ale zvuk Ergotechu mi přišel lepší než v případě MSI.
DeeJay však není jen klasický MP3 přehrávač a tak je nutno se zmínit i o kvalitě příjmu radiového signálu. Na to, o jak malý přístroj se jedná, je přijímaný zvuk slušný a rádijko bylo schopno (v Praze) naladit několik stanic, které hrály opravdu velmi slušně. Nevýhodou rádia však je, že se nedá použít s jinými než dodávanými sluchátky, které jsou k němu napevno připevněny, výhodou naopak, že se dá používat úplně nezávisle na samotném přehrávači.
Technické parametry
| rozměry | 27×81×26mm |
| hmotnost | 24g bez baterie |
| rozlišení displaye | 128×32 |
| SNR | 90dB |
| frekvenční rozsah | 20-20.000Hz |
| výstupní výkon | 10mW |
| napájení | 1×AAA baterie |
| kapacita | 128MB |
| podporované formáty | MP3, WMA, ACT |
Zhodnocení a závěr
Ergotech DeeJay je poměrně zajímavý MP3 přehrávač, který má šanci zaujmout svým vzhledem, přidaným FM rádiem, slušným zvukem a některými příjemnými funkcemi, mezi které patří například zobrazování textů skladeb či plynulý přechod mezi jednotlivými skladbami. K jeho největším problémům patří poněkud nemotorné ovládání (které si myslíme, že by možná mohlo vyhovovat více levákům) a horší display, u kterého nám vadilo jeho uspořádání a podsvícení.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
