Hlavní stránka Multimédia Elektronika Úvaha: Papír je v koncích, digitální čtečky nastupují
Úvaha: Papír je v koncích, digitální čtečky nastupují
autor: Michal Rybka , publikováno 23.3.2012
Úvaha: Papír je v koncích, digitální čtečky  nastupují

Čekali jsme to už hodně dlouho a tenčící se prodeje knih a časopisů jasně ukazovaly trend a směr. Minulý týden jsem ale pochopil, že papír už nezvratně skončil a přichází už jenom fáze pozvolného dojezdu a vyhasínání. O smrti papíru mě nepřesvědčily trendy ani statistiky, ale výjev, který jsem uviděl v metru.


Papír má přitom stále zásadní výhody: Stárnutí digitálních médií je naprosto raketové a jedině přelévání z jednoho média na jiné je udržuje při životě. Pokud se tento proces zastaví, nastanou masivní ztráty dat i dříve než za deset let. Papír podobným problémem stárnutí tolik netrpí. Velkým varováním je pro mě kolekce časopisů z let 1914-1915: Vypadají „skoro jako nové“, což je u digitálních médií po sto letech prakticky vyloučené. Údržba digitálního obsahu je složitá, musíte držet nejenom obsah, ale i příslušný hardware a také znalost o formátu dat a jejich správné interpretaci. Kdyby došlo k nějaké katastrofě, jako třeba světová válka či „nové intelektuální temno“ (varováním budiž třeba film Agora), můžou se digitální verze dokumentů stát nečitelné a dojít k „totální ztrátě civilizační paměti“.

Úvaha: Papír je v koncích, digitální čtečky  nastupují

Provoz a udržování knihoven je nákladná věc a s poklesem zájmu o papírová média se z nich stává civilizační luxus. Je to luxus tak značný, že se pobočky knihoven začínají rušit, protože je třeba platit nájem prostor, temperování, personál... Právě před měsícem „trvale uzavřeli“ pobočku Městské knihovny ve vedlejší ulici s tím, že lidi mají chodit jinam. Šetřit se musí a proto se síť poboček proklestí. Je to pochopitelné, protože zájem o klasické knihovny je minimální. V podstatě začínají ztrácet svoji hodnotu informační a místo ní nastupuje hodnota archivační, kde už nebude potřeba tolik poboček. S tím, jak klesá počet knihoven, ale roste riziko opakování dalšího „vypálení alexandrijské knihovny“, tedy ztráty civilizační paměti kvůli katastrofě a nebo primitivismu, přičemž jako akutní riziko se jeví nástup islámského fundamentalismu. V Káhiře byl během tak oslavovaného „arabského jara“ zapálen Egyptský vědecký ústav a odhaduje se, že bylo zničeno třicet až devadesát tisíc unikátních historických knih, takže to není vůbec přehnaná obava.

Úvaha: Papír je v koncích, digitální čtečky  nastupují

Proces opouštění papíru probíhá i u vydávání knih, i když je tento proces plíživější a méně nápadný. V knihkupectví si ho zatím nevšimnete, všechno vypadá normálně, ale už k němu několik let dochází. Počet vydávaných titulů mezi lety 1993 a 2008 narůstal, z 8.000 titulů ročně na 18.500 titulů ročně, zároveň u nich ale klesal tištěný náklad. V roce 2000 byl průměrný náklad 6000 kusů na titul, o šest let později to byla už jenom třetina. Celkový objem vytištěných knih tak klesl mezi lety 2000 a 2008 zhruba na polovinu. Největší počet titulů byl vydán v roce 2008, od té doby začal klesat i počet vydaných titulů a dostal se zhruba na 17.000. I když jsou knihkupectví stále plná knih, je toto odvětví celkem zjevně ve fázi úpadku. Zatím je to proces pomalý a očekávám, že k němu dojde podobně nerovnoměrně, jako se to dnes děje u časopisů – vysoké náklady se udrží jen u bestsellerů, náklady jiných knih, zvláště těch, u kterých jde o aktuálnost, začnou klesat a nakonec budou přežívat hlavně drahé, hodnotné a technologicky náročné knihy o umění, architektuře a podobně, které vydrží nejdéle.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
252 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 106.8Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.