Hlavní stránka Multimédia Elektronika Úvaha: Kouzlo digitální distribuce
Úvaha: Kouzlo digitální distribuce
autor: Michal Rybka , publikováno 28.7.2010
Úvaha: Kouzlo digitální distribuce

Čtete pravidelně papírové noviny? Kupujete si krabicové hry? Doplňujete průběžně knihovnu svými oblíbenými tituly? A co takhle dělat tohle všechno digitálně? Nemusíme kácet lesy kvůli papíru na jedno použití. Proč vyrábět hory médií, když je po instalaci strčíme do šuplíku a zapomeneme. Budoucnost je v digitální distribuci, připravte si kreditky.


Přiznávám, že jsem dlouhou dobu digitální distribuci nechápal. Vždycky jsem měl radši filmy, programy a hudbu na nějakém nosiči. Věc je prostě věc, máte to v ruce, můžete to schovat do skříně, můžete to půjčit kamarádovi a taky to můžete prodat, když se vám omrzí. S digitální kopií naproti tomu nic podobného obvykle nic dělat nemůžete, její licence je vázaná pouze na vás a je nepřenosná. Vydavatelé se nás snažili po dlouhou dobu přesvědčit, že software v bazaru prodávat nemůžete, půjčovat ho nemůžete – a podobně, ve skutečnosti ale ničemu z toho zabránit nemohli. 

S věcí, kterou jste si zakoupili, můžete nakládat téměř libovolně, ale licence – to je něco jiného. Z hlediska vydavatele je samozřejmě lepší, když každý zájemce zaplatí za program a nebo film plnou sumu, než aby si ho půjčovali a nebo prodávali bazarovým prodejem. Podíl z takové transakce jde totiž bazaru, ne vydavateli. Všechny „půjčovny software“, „software jako služba“, „pronájem software“ a podobné věci jsem považoval za různé triky, kterými si vydavatelé chtějí stabilizovat cash flow. 

Úvaha: Kouzlo digitální distribuce
Není nad pořádnou sbírku! Nebo ne?

Když si lidi pronajímají nějaký program za roční poplatek, může vydavatel víceméně jasně odhadovat své budoucí příjmy. Když si zákazník program koupí, zaplatí za něj jednou a může ho používat jak dlouho chce (respektive jak dlouho bude existovat kompatibilní hardware). Pokud jste vytvořili tak dobrý program, že vaši zákazníci nemusí upgradovat, tak si další verzi nekoupí a vy na tom tratíte. Pokud se vám další verze nepovede a moc se neprodává, tak na tom taky tratíte. Pokud se zpozdíte a nová verze není včas, taky proděláváte.

Jak hrozivý a riskantní svět vedle pohodlného světa „předplatitelů“, kterým můžete dodat co chcete a zpožděné jak chcete! Můžete si stanovit, že staré verze programů nepodporujete, protože jsou „zastaralé“ a vy nabízíte „vylepšené“, takže máte levnější servis, můžete efektivněji zasahovat proti bezpečnostním rizikům, crackům a navíc, když náhodou zákazníkům prodáte program s nějakou příliš výhodnou vlastností (třeba DVD program, který umí přeskakovat reklamy a nebo dovoluje vytvořit kopii na disku), tak to v další verzi můžete snadno opravit tím, že ji vykucháte. Nikomu nic vysvětlovat nemusíte, upgrade prostě všem vnutíte a to, co se vám nehodí, klidně vymažete. 

Úvaha: Kouzlo digitální distribuce

Když se vám zachce, můžete si do „vylepšené“ verze nacpat reklamu a budou další příjmy. A zákazníci pravidelně platí a platí. Digitální distribuci jsem bral jako přirozený prostředek pro šíření podobné kontroly. Dovolují přesunout valnou část kontroly nad systémem z uživatele na výrobce software. Aplikace se vás dnes neptají, jestli chcete updatovat, prostě se připojí a tahají si co je namane. Je až děsivé, kolik se do Windows nacpe všelijakých utilit, které běží na pozadí a v podstatě nemají nic jiného na práci, než stahovat updaty.

Otravují svými výzvami, zobrazují hloupé dialogy v tu nejnevhodnější dobu, šťourají do firewallu, válejí se v paměti, brzdí start systému, ucpávají vám linku a jsou všeobecně protivné. Donedávna navíc nebylo stahování větších aplikací nijak extrémně rychlé – stáhněte si po 256 kbit lince hru, která má 500 MB – to můžete dělat v podstatě jenom přes noc, kdy normální lidi spí a normální počítače taky. A taková linka byla ještě před nedávnem považována za velice, velice slušnou věc. A když člověk už dobrou linku měl, povětšinou stahoval obsah zadarmo, který ovšem ve skutečnosti tak zcela zadarmo nebyl – čili pirátil.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
87 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 41.1Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.