Hlavní stránka Multimédia Elektronika O destrukčních testech
O destrukčních testech
autor: Michal Rybka , publikováno 13.12.2008
Seznam kapitol
1. Rozbij to. Kladivem!
2. Odolá nebo ne?
O destrukčních testech

Když se před nějakou dobou objevil na Technetu test, v němž lepá děva ničila televizory, bylo velké pozdvižení: Tohle že se týká hardware? Co je to za test? Žena ničí nabušené televize - to je jako ty šílené emerické telepořady "Chicks'n'Guns", obracející se na nejnižší pudy chlapů, konzumujících u telky pivo z plechovek a civících na ženské v bikinách, jak pálí kratší či delší salvy z kvérů. Jak declassé!


Na rozdíl od podobných kritiků si myslím, že destrukční testy dávají dobrý smysl a rozhodně je podporuji. Přestože první věc, dle které posuzujeme vlastnosti elektroniky, jsou její parametry. V reálném životě je mnohdy vystavena působení mnoha přírodních sil, počínaje gravitací a domácím zvířectvem konče. O destrukčních testechA v takovém případě oceníte, že výrobek byl navržen i pro méně než ideální podmínky. Se zaujetím jsem sledoval destrukci televizí: Jen pár dní předtím jsem přistihl ctěnou přítelkyni, jak testovala svůj nový prak na ocelové kuličky a protože se jí v sychravém počasí nechtělo ven, dělala to v pokoji hned vedle televize. Myslím, že kdyby prohnala kuličku jen tři měsíce starou plazmou, asi by mi každý soud potvrdil, že jsem následujících pět minut konal v pomatení smyslů. Proto by mě docela zajímalo, co takový kovový projektil ve styku s tvrzeným sklem plazmové obrazovky dokáže. Testovací televizi bych ji klidně rozstřílet nechal, to zase ano. Část z elektroniky, která se vrací k recyklaci, se ostatně stává obětí hrátek pracovníků, kteří občas něco jen tak z hecu rozmlátí, tak co tomu dát vědecký systém, řád a vyšší smysl?

 Destruktivní testy se mi velice líbí a velmi rád bych si nějaké dal - ostatně jsem zkoušel maličké věci jako pozvolné škrabání CD a nebo proces jeho vybledávání za oknem. Pomalu, krok za krokem testujete, kdy se konečně objeví chybka - a potom už máte alespoň nějakou představu, co je vážné poškození a co ne. Na porýpaných médiích se pak výborně testují čtecí samoopravné mechanismy mechanik a strategie přehrávačů - na co jeden reaguje hysterickým bušením hlavičky do okraje mechaniky, druhý zvládne bravurně, jen s několika nepatrnými přeskoky ve filmu. A tohle se, vážení přátelé, na žádných tech sheetech vážně nedočtete!



Will it blend?

Jak ubohé to ale je ve srovnání s lahůdkovými testy, kterými byly odzkoušeny iPody od Apple! Utratili byste 300 dolarů za stroj, který chvíli zkoušíte a posléze zničíte metáním do výše, zatímco počítáte dopady na asfalt, než přestane fungovat? A nebo vhodíte nový iPhone do mixéru a naděláte z něj toxický popílek ve stylu Will It Blend?


 Zbožňuji Toma Dicksona a jeho fenomenální mixérovou show - viděli jste například pokus o rozmixování Chucka Norrise či výrobu Cochicken, neboli dokonalé směsi Coca Coly a kuřete? Skvostné!
Najdeme pochopitelně i "přízemnější" testy, mezi ty pamětihodné patří třebas pokus "co se stane, když necháme jet CPU bez nasazeného chladiče", který provedli lidi z Tom's Hardware. Filmeček, nabízející pohled na čadící procesor AMD jistě připravil managementu mnoho bezesných nocí - nedobrá to reklama!


Z vlastní kapsy? Ani náhodou.

Sám jsem ale přílišný škudlil, než abych se odhodlal k destrukci nového zařízení za deset tisíc. Až tolik nám to psaní nevynáší. Distributoři obvykle žádají testované výrobky zpět také v ideálním stavu včetně kompletního balení a takových těch věcí. Nepřejte si vědět, co se dělo, když jsem před lety ztratil manuál k notebooku! To bylo řečí! Tak luxusní možnost, jako dle libosti rozfašírovat dvě televize, vám jen tak někdo nenabídne a byl by naprostý hřích jí nevyužít. Je to rozhodně vynikající testík pro rodiče, protože potomci přece jenom nemají rozum a naši moderní myslitelé formátu D'jamily horují proti brachiálním trestům, takže se těžko vytyčují jasné hranice typu "šáhneš na to a urazím ti pracky". Z testů jasně plyne, že televize prostě musí zůstat mimo operační dosah působení zvěře a potomstva a nejlepší tedy bude asi montáž na zeď. (U televizí Sony mě mj. překvapil zajímavý popruh, sloužící k upevnění na bázi televize a k přišroubování k nábytku, aby se malému horolezci nepovedlo překlopit na sebe obrazovku a, tak řečeno, se předčasně dostat do televize.)

V praxi se ale nejednou ukazuje, že elektronika vydrží více, než by se mohlo zdát - a každý jistě zná spousty výjimečných historek. Jedna moje známá si vyklepávala ze čtvrtého patra batoh, když tu z něj vypadl mobil a padl na dvůr. Pád podivuhodným způsobem přežil, což doložil vyzváněním příchozího hovoru. Dotyčná pro přežilce vyběhla, ale než se dostala do přízemí, vjel do dvora auto-mobil, s neomylnou přesností její-mobil navíc přejel a to už bylo zkrátka moc. Zajímavé, mě se naopak dvakrát stalo, že mi s fatálními důsledky upadl mobil pouze od pasu a potom se v jednom případě začal chovat divně a v druhém přestal fungovat totálně.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
295 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 139.5Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.