Hlavní stránka Multimédia Elektronika A přece se (aspoň zatím) točí!
A přece se (aspoň zatím) točí!
autor: Michal Rybka , publikováno 12.7.2008
Seznam kapitol
1. Terabajt sem, gigabajt tam
A přece se (aspoň zatím) točí!

V dnešních dobách se všichni jenom třesou na smršťoidní SSD disky, odolné vůči vibracím a pádům a trhajícím s každou další generací nové a nové rychlostní rekordy - a úspěchy rotačních disků jsou poněkud přehlíženy. Jejich kapacity přitom rostou neuvěřitelným tempem a terabajty se do našich počítačů jenom hrnou. A budou s námi ještě hezkých pár let, takže si rozhodně zaslouží trošku pozornosti.


V dnešních dobách se všichni jenom třesou na smršťoidní SSD disky, odolné vůči vibracím a pádům a trhajícím s každou další generací nové a nové rychlostní rekordy - a úspěchy rotačních disků jsou poněkud přehlíženy.

A přece se (aspoň zatím) točí!

Přitom jde o úspěchy rozhodně nemalé: Nedávno se objevil působivý Western Digital Velociraptor, nabízející přenosovou rychlost kolem 130 MB/s a díky gigantickému chladiči rovněž vynikající provozní teploty, nedosahující ani čtyřiceti stupňů.

A přece se (aspoň zatím) točí!

Stojí nějakých pět a půl tisíce s daní a prakticky každý si může za zhruba jedenáct tisíc udělat pro svůj komputer supervýkonné RAID 0 velociraptorové pole s kapacitou 600 GB, které by mělo nějaký pátek vystačit i náročnějším operačním systémům a nejnabušenějším hrám. Je to docela rozumné řešení - zkuste si podobnou rychlost a kapacitu dosáhnout se současnými SSD disky! Portmonka se vám pěkně pročistí a hladovějící, na ulici vystěhovaná rodina vás za to bezpochyby prokleje!

To je ovšem jenom jedna strana úspěchů. Na straně druhé máme nepochybné pokroky v nárůstu kapacity - jen před pár dny byl oznámen první harddisk s kapacitou 1,5 TB - Seagate ho plánuje začít prodávat někdy od srpna. Při 7200 otáčkách to jistě nebude nic pomalého - a skvěle to poslouží pro ukládání čehokoliv gigantického. Puristé, vyznávající Svatý Netový Cloud, mohou žehrat na nebezpečí selhání disku - ale dovedete si představit, že si uložíte tak gigantické množství dat kamsi na internet a budete k němu "neomezeně přistupovat" (což v našich podmínkách taky může znamenat EDGE, které stačí jakž-tak možná pro běžné surfování)? Ceny velkých disků stále klesají a tak se, možná trochu paradoxně, pro zálohování hlavního disku v počítači dnes hodí jiný disk, ať už je připojený přes USB 2.0, eSATA a nebo třeba sedí v komoře v NAS boxu a slouží celé rodině či menší firmě coby odkladiště filmů, fotek a záloh.

Disky s rotujícími plotnami jsou, přes temné přísliby ze strany SSD, velice životaschopné a ještě hodně dlouho budou představovat základní tažné koně pro ukládání dat. Přitom jde o technologii neobyčejně starou! Za první komerčně používaný systém s rotačním diskem je považován RAMAC firmy IBM, který byl uveden v roce 1956.

A přece se (aspoň zatím) točí!

"Harddisk" RAMACu byl poměrně bizarní, nicméně v něm snadno vidíme ideu, na které stojí všechny moderní harddisky: Svazek padesáti ploten o průměru 24 palců se otáčel konstantní rychlostí a byl obhospodařován jediným párem hlaviček, které se pohybovaly nahoru a dolů a hledaly správnou plotnu a stopu. Disk RAMACu byl na svou dobu revoluční rychlík, vystavení hlav trvalo 600 milisekund a celková kapacita byla velmi slušná, 4,8 MB. Konstruktéři původně chtěli překročit hranici 5 MB, ale marketing jednak nevěděl, jak prodávat stroj s tak "nadbytečně velkou pamětí" a potom ta věc vážila víc než tunu, což činilo její přepravu poměrně obtížnou.

A přece se (aspoň zatím) točí!

Tento disk neměl souborový systém, jak ho chápeme dnes, používal disk vlastně jako "pásku" ideálního von Neumannova stroje jak pro data, tak pro instrukce - ale nevadí, myšlenka byla zde a její perspektiva byla obrovská.

Není paměť jako paměť

Základní myšlenka konstrukce moderních disků je opřena o koncept cyklické paměti - tedy paměti, kdy v každém okamžiku nejsou dostupná všechna data. Pamětí je několik typů, jednak máme asociativní, kdy se paměti zeptáme, zda obsahuje požadovaná data a ona v konstantním čase odpoví, zda daná data obsahuje a nebo neobsahuje. Jde o složitou paměť, která se využívá hlavně u procesorové cache. Taková paměť je pochopitelně poměrně drahá a její použití je proto omezené. Levnější a snáze masově produkovatelnou pamětí je paměť s náhodným přístupem, u které řekneme, odkud chceme obsah vylovit a ona nám ho v konstantním čase vrátí. Tento systém používají jak hlavní paměti počítače, tak, svým způsobem, i SSD disky, které díky tomu mají konstantní "seek" (i když, technicky vzato, jde spíše o "latenci").

Nejpomalejší, ale (kdysi) nejlevnější pamětí byla sekvenční, představovaná typicky páskem. Ten měl nějaký začátek a nějaký konec a data byla uložena jedno za druhým.

A přece se (aspoň zatím) točí!

Jde o nejjednodušší model paměti, používaný mj. i ve von Neumannovém ideovém konceptu - máme pásku, u které můžeme přečíst znak, zapsat znak a pohnout se napravo a nebo nalevo. Pokud si sami programem "nepočítáme" posuvy hlavou, vlastně ani nevíme, kde na pásce jsme! Přitom, jak nám ukazuje teorie složitosti, nám takto primitivní zařízení vlastně v principu stačí na to, abychom s ním řešili i ty nejsložitější problémy. Extrémní nenáročnost na inteligenci pásky vede k tomu, že takové zařízení je, teoreticky, nejlevnější - a dlouhou dobu tomu bylo, vzpomeňte nejen na sálové počítače s cívkami, ale také na kazetové a cívkové magnetofony, které sloužily pro ukládání dat u nejlevnějších domácích počítačů první poloviny osmdesátých let!

A přece se (aspoň zatím) točí!

Pochopitelně: "Páskový" koncept můžete sestavit i z velmi drahých dílů: Z jakýchsi nekonečně bizarních důvodů se tak např. společnosti Sharp podařilo vyrobit pro osmibit Sharp MZ800 zálohovaný 64KB RAMdisk, který se choval jako páska: Jedna instrukce nastavila polohu "hlavy" na začátek paměti, další přečetla obsah byte na pozici "hlavy" a posunula ji o adresu dále a třetí a poslední instrukce na místo "hlavy" zapsala byte a posunula hlavu o pozici dále. Pokud jste chtěli např. zapsat nějaký byte na adresu 1000 decimálně, udělali jste "reset", pak jste 1000 krát provedli "čtení s inkrementací" a potom jeden "zápis s inkrementací". Divné, ale fungovalo to. Tato společnost rovněž vyvinula jednu z nejbizarnějších disketových mechanik s názvem Quick Disk, velikostí 2,8", kapacitou 64 KB a extrémně divným systémem ukládání dat, který nevyužíval sektory, ale jednu sekvenční datovou stopu, která se stáčela od středu k okrajům kapku jako gramofonová stopa. Celé to dobrodružství se chovalo spíše jako chytřejší magnetofon než jako disketová jednotka!

Moderní disky vycházejí z konceptu cyklické paměti. V ní se data permanentně pohybují vůči čtecí hlavě - a to v mnoha rozličných zařízeních s velmi různorodým mechanickým provedením, podstatné je jenom to, že se data neustále dokolečka vozí po nějakém datovém toboganu a jen na chvíli se objeví v okénku oné datově ukládací atrakce - a jen tehdy je můžeme vidět. Může to být bubnová paměť, kde jsou data uložena v magnetické podobě na povrchu bubnu, který se otáčí. A nebo třebas slepená smyčka pásky, která jede stále dokola - jak byla využívána v "kazetkách" Microdrive pro počítače ZX Spectrum.

A nebo paměť založená na zpožďovacích drátech, kde neustále krouží sekvence impulsů. A nebo bublinková paměť... a nebo rotující disk. Zařízení může číst jenom ta data, která se nachází přímo pod hlavou, pokud požadavek na čtení přijde chvilku potom, co data na svém kolotoči odsvištěla, následuje čekání. Cyklická paměť tedy není zdaleka tak svižná, jako paměť s náhodným přístupem, ale zase není tak těžko přístupná jako paměť sekvenční, kde každý pokus o čtení a zápis vede ke složité manipulaci s médiem - u nejprimitivnějších typů, jako jsou bubnové paměti, si stačí počkat zase na okamžik, až data pojedou kolem. Disky to mají kapku složitější - musí posouvat hlavičky mezi stopami, což přináší jistou složitost v řízení, tento nárůst komplexity je ale více než kompenzován (oproti bubnu :-) zmenšením média, zrychlením přístupu a zvýšením kapacity.

Vyladěno k dokonalosti

První experimenty s různými typy pamětí vedly k tomu, že se podivné experimenty typu Microdrive velmi rychle eliminovaly. Koncept "nekonečné pásky" byl v teorii hezký, mechanicky to mělo jenom jednu magnetickou hlavu a jediné kolečko, které konstantně unášelo pásek jednou rychlostí jedním směrem - bylo to tedy mnohem jednodušší než běžný magnetofon, tento systém se ale v praxi ukázal jako neuvěřitelně nespolehlivý.

A přece se (aspoň zatím) točí!

Rotační média byla zpočátku nákladná, takže se pro "levné ukládání velkých objemů dat" používaly pásky a pro "rychlý přístup" pak diskové mechaniky. Rozdíl v rychlosti a využitelnosti systémů s páskou a systémů s disketami byl naprosto propastný. Objevovaly se různé pokusy, jako dálkově řízené páskové mechaniky typu KZD-1 a nebo páskových mechanik přenosných počítačů Hewlett-Packard.

A přece se (aspoň zatím) točí!
Obrázek manuálu mechaniky KZD-1 (ze serveru www.digitron.cz)

Byly inteligentní a chovaly se skoro jako disketa (vypsaly obsah média, načetly soubor podle jména, ukládaly data automaticky na volné místo...), ale prostě to nebylo ono. Jednak takové pásky musíte pravidelně převíjet (jinak se slepí) a pak mají také svoje mušky - jsou schopny zapsat soubor jen tak velký, jak velkou "díru" na pásce najdou. "Defragmentace" pásky znamená přečíst platný obsah, pásku smazat (či prohlásit za smazanou) a vše znova zapsat. Opruz, přátelé! Pásky tedy s časem více a více nalézaly uplatnění jenom u streamerů, kde se používaly pro zálohy - přece jenom jsou jednoduché a docela spolehlivé. Našlo se i několik celkem famózních domácích pokusů - například systém pro zálohování dat pro Amigy na VHS pásky - ale to jsou vážně jenom kuriozity.

Rotační média, to je ovšem jiná káva. Jsou relativně rychlá, relativně levná a mají relativně vysokou kapacitu - a navíc je možné jejich vlastnosti vylepšovat vhodným použitím souborového systému. Je zde tedy velký prostor pro vylepšování vlastností. Kdysi ve dřevních dobách, kdy jsem bylo ještě malé štěně (tedy někdy v roce 1984) jsme se bavili s jedním kolegou o zálohování - a já byl skálopevně přesvědčen o tom, že pásky jsou pro zálohování výhodnější než disky. On tvrdil opak - v době, kdy disketová mechanika stála více než počítač samotný, místo jediné diskety jste si mohli koupit krabici dobrých doutníků a PC vybavené grandiózním 10 MB harddiskem bylo dražší než rodinný dům. Přesto uznávám: Měl pravdu. S masovým nástupem výroby floppy a harddisků pásky mizely a mizely, s každým rokem, přes všechna vylepšení a pokroky, vyklízely rotačním médiím místo. Pásky jsou dnes marginální záležitostí, najdeme už jenom málo prodejců, kteří by měli skladem páskové mechaniky, je to víceméně vše na objednávku a navíc téměř výlučně jen pro zálohování serverů. Dnes představuje ideální zálohovací zařízení RAID 1 NAS - a pro ty méně náročné pak USB 2.0 boxík se dvěma disky v RAID 1.

Znamená to, že vývoj u počítačových pamětí pokračuje směrem k asociativním pamětem - tak, jak klesá cena technologií? Mohli bychom udělat jednoduchou úvahu: Před lety byly paměti s cyklickým přístupem příliš drahé pro "masové" uložení dat (byť šlo o objemy dnes spíše úsměvné) a proto se používala zařízení z "horší", tedy sekvenční kategorie. Dnes nastupují SSD disky, které už prakticky patří do kategorie pamětí s náhodným přístupem - a situace se opakuje. Tato zařízení jsou příliš drahá a představují to, co před lety představovala rotační média: Hlavní úložný prostor pro systém a aplikace. Disky dnes začínají zaujímat stejnou pozici, jako měla sekvenční média: Jsou to "tažní koně" pro ukládání dat, nabízí hlavně velikou kapacitu a dobrou cenu při (relativně) pomalejším přístupu.

A přece se (aspoň zatím) točí!

Zvoní diskům hrana?

Dnes se zdá, že rotační disky naráží na technologické meze a kolem roku 2012 už nebude kvůli superparamagnetickému efektu možné snadno navyšovat hustotu záznamu na jednotlivé plotny, jednoduše řečeno se dosáhne tak malých magnetických zrn a jeden bit jich kóduje tak málo, že se data začínají ztrácet už při pokojových teplotách. Pak by bylo možné už jenom přidávat plotny, což je poměrně nerozumné - přijatelný počet je maximálně pět. Řešením je příchod nějaké nové technologie, na obzoru jsou dvě: Seagate přichází s technologií "heat-assisted magnetic recording", kdy se používá jiný, vůči teplu odolnější typ magnetického zrna a jemnějšímu zápisu dat napomáhá zahříváním miniaturních oblastí na médiu.

A přece se (aspoň zatím) točí!

Hitachi naopak zkoumá systém, kterému říkají "patterned media" a spočívá v tom, že se jednotlivé oblasti obsahující data od sebe oddělují, takže místo kontinuálních změn na médiu výsledek připomíná oddělené tečky. Jejich cílem údajně dosáhnout toho, aby jeden bit byl kódován jediným magnetickým zrnem, třeba i větším, než jsou ta současná.

A přece se (aspoň zatím) točí!

Ve finále se počítá s kombinací obou technologií a dosažení další teoretické meze, která se očekává kolem zhruba 100 terabitů na čtvereční palec. To je circa o tři řády více, než u dnešních disků a potenciálně to dovoluje, aby se kapacita klasického 3,5" disku dostala někam k 1 PB. Pokud zlepšení technologií vyjde a vše se zadaří (buďme na chvilku optimisty!), znamená to, že rotační disky mají před sebou ještě docela dlouhou životnost. U osobních počítačů vydržely a přežily už 25 let - a je klidně možné, že mají před sebou ještě jednou tak dlouhou životnost.

Četl jsem jednu (pravda, poněkud od boku vystřelenou) studii o tom, že dokud budou harddisky nabízet za stejné peníze alespoň 10x větší kapacitu než SSD, je jejich budoucnost jistá. Je možné, že je SSD svými rychlostními parametry během následujících pěti let převálcuje, úplně je vyžene z notebooků a výkonných počítačů. Stále zde ale bude obrovský prostor pro lokální zálohování - a je tedy možné, že se harddisky vystěhují z počítačů do zálohovacích zařízení. Ať už expanduje šíře broadbandu do internetových úložišť jakkoliv, expanze lokálně dostupného úložného prostoru a přenosové rychlosti bude větší. Přestože je pro putující jedince nepochybně výhodné mít svá data k dispozici kdekoliv kde je internet, je stále praktické uložit si data lokálně - ať už proto, že jsou prostě "velká" a nebo proto, že bezpečně víte, že se v nich nikdo nevrtá a nehledá v nich marketingově zneužitelné informace. Ostatně - na čem že jsou data tam daleko v i-obláčku fyzicky uložena? Ano, nepochybně to budou harddisky!

Stejně je ale úžasné, že myšlenka z roku 1956 dokáže během 80. let získat naprostou dominanci na počítačovém trhu - a díky neustálému vylepšování technologií udržet tuto dominanci po dvacet let - a to s dobrými výhledy dále do budoucnosti. Stačí se podívat na harddisky staré a nové: Mechanicky se velice podobají, i když, samozřejmě, technologicky jsou mnohem, mnohem pokročilejší. Vážně: Kolik takových konceptů u počítačů znáte? x86 procesory? Oddělenou klávesnici? VGA videovýstup? Rotační disky, i když jsou dnes poněkud přehlíženy ve prospěch SSD, jsou tím opravdovým tahounem, který drží drtivou většinu našich dat - a tak to i v dohledné budoucnosti zůstane.



 
Komentáře k článku
RSS
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!
12.7.2008 21:31:14   147.33.1.xxx 2331
Tento článek mě přiměl registrovat se. Opravte si TERRABAJT...
13.7.2008 10:48:57   85.119.94.xxx 189
Správně je jedno r http://en.wikipedia.org/wiki/Tera-
15.7.2008 11:47:23   90.176.144.xxx 119
Registroval ses, abys sam udelal chybu? Terra je latinsky zeme, ale s jednotkami SI nic spolecneho nema.
17.7.2008 19:33:33   147.33.1.xxx 137
Nee, já jsem napsal úplně první komentář k článku a původně tam bylo RR. Autor to opravil a ostatní si teď myslí že já neznám předpony SI a dávají tu linky na wiki apod...
17.7.2008 19:34:50   147.33.1.xxx 118
Příště asi napíšu "opravte si RR->R" aby to pochopili všichni. Nebo nenapíšu nic.
12.7.2008 21:56:07   160.218.70.xxx 159
Harddisky se používají a budou používat jistě ještě velmi dlouho, nicméně ne v segmentu osobních počítačů. V serverech kde je často rozhodující cena/GB a nehraje zas tak velkou roli spolehlivost samotného média (je řešena na jiné vrstvě - RAID, CRC), produkovaný hluk ani teplo mají klasické disky ještě dlouhou budoucnost. Dokonce i páskové mechaniky se stále ještě používají a mají svojí budoucnost - v průmyslovém využití, kde je nutné dělat pravidelnou bezpečnou zálohu velmi cenných a nerekonstruovatelných dat (banky, sklady, řídící centra). Neexistuje jedna univerzální paměť, která by se hodila na všechny účely, jen s příchodem nových technologií si ty stávající stahují pouze tam, kde vyniknou jejich dobré vlastnosti a ty špatné ničemu nepřekáží. Osobně si nedovedu představit za 2 roky svůj notebook s HDD nebo naopak domácí server se SSD disky na ukádání filmů, naopak na systém chci koupit 32 GB ještě letos, kvůli tichu.)
12.7.2008 22:26:31   217.145.199.xxx 125
Hlavna vyhoda SSD je v pristupovej dobe, ktora je ovela mensia ako seektime u HDD. Ale su pripady, kedy vas pristupova doba netrapi. Napriklad na ukladanie filmov, zalohovanie velkeho mnozstva dat, ked nepotrebujete co najrychlejsi pristup k velkemu poctu malych suborov, je HDD uplne v pohode. U SSD ma trosku trapi zivotnost. Totiz flash pamat sa kazdym prepisom opotrebuva. Riesi sa to rovnomernym rozdelenim opotrebenia, ale co ak ani to nestaci? Davnejsie som cital nieco o nejakych magnetyckych pamatiach vo forme cipu. Zevraj by sa dali pouzit namiesto ram a nepotrebuju refresh, takze aj po vypnuti ostane obsah a je rychla... Take nieco by bolo super.
12.7.2008 22:31:36   89.173.122.xxx 105
Tusim PRAM. pomalsie ako DRAM, ale omnoho rychlejsie ako flash. cize nepouzitelne ako systemova ram, ale skvele ako ulozny priestor (nepotrebuju stale napajanie a obnovu)
potom som cital o technologii od IBM, nieco v zmysle nanotrubiciek, alebo co. tiez to vyzeralo zaujimavo.
13.7.2008 02:44:26   217.145.199.xxx 105
http://www.youtube.com/watch?v=dJf3z9AfiVM
13.7.2008 14:46:19   194.213.42.xxx 106
No jo, ale byly doby, kdy nespolehlivost byla problémem rotačních disků... Mechanický pohyb je na opotřebení vždy náchylný. No a jak se to dodnes vychytalo. Jinak poblémem FLASH je i to, že se opotřebovávají i když neběží. Tedy nejde až tak o opotřebení disku jako dat na něm. Ten otisk dat(flash) postupně mizí. Udává se sice třeba až 100 let výdrže takovéhoto otisku, ale vážně... Kdo to kdy zkoušel, resp. jak by mohl, při té délce doby, co je FLASH s námi. SSD čeká ještě dlouhá cesta k "dokonalosti," ale oni se tam probojují stejně jako kdysi(kdysi teda jako ve světě IT) HDD...
13.7.2008 15:45:25   160.218.70.xxx 117
Životnost dat je dána hlavně podmínkami, v jakých se materiál používá. Na základě měření při odlišných podmínkách (teplota, tlak,...) lze poměrně přesně určit trvanlivost. Doufám, že si nemyslíte, že trvanlivost konzervy se určuje tak, že se na 10 let schová a pak otevře - takový produkt by byl totiž odepsaný dřív, než by se stihl dostat na trh
12.7.2008 22:28:39   89.173.122.xxx 108
Dakujem za clanok, dobre sa cital (az na privela vykricnikov). je zaujimave sa na chvilu zamysliet nad historiou a buducnostou pocitacov. ake trendy sa opakuju, a ake chyby sa recykluju
13.7.2008 00:25:24   82.202.31.xxx 1217
Já osobně si myslím, že rotující disky už žádnou budoucnost nemají,a než se nadějem že zmizí úplně, a budoucnost mají SSD disky ktery plánuji do mého PC kuli jeho hlučnosti.
13.7.2008 09:50:00   89.29.11.xxx 116
Ja si naopak myslim ze maji budoucnost jeste hodne dlouhou. Spravne odhlucneny HDD je porad lepsi nez SSD , hlavne z pohledu ceny. Proc si kupovat jako uloziste dat SSD s kapacitou v radu GB kdyz muzu mit za stejnou cenu vcetne chlazeni a odhlucneni HDD s kapacitou v radu TB. Nejhlucnejsi cast meho PC je momentalne DVD mechanika takze vse si nejprve zkopiruju na disk a pak az poustim.
13.7.2008 13:26:56   83.208.96.xxx 138
Také si nemyslím, že by normální disky měly jen tak odejít do věčných lovišť ... podle mě bude následovat dlouhá doba koexistence normálních disků a ssd technologie - ssd pro systém a normální disk na data - stačí si jen vzít jakou má dnes člověk spotřebu datového prostoru ... sám mám v PC asi 1,7 TB a člověk se ani nestačí divit, za jakou chvíli lze takovou hromadu místa zapatlat všemožným balastem - mě to netrvalo ani rok ... díky bohu je dneska alespoň situace natolik příznivá, že se člověk nemusí stresovat nějakým velým šetřením místa a jednoduše přikoupí disk další ...
13.7.2008 14:03:40   160.218.70.xxx 149
možná by bylo lepší se nad sebou zamyslet a za ty peníze si místo HDD koupit alespoň něco z těch dat legálně. Zaplnit 1,7 TB osobními legálně získanými daty je možné snad jen s HD kamerou
14.7.2008 23:01:04   83.208.96.xxx 119
no ... ona něco zaberou i ta legální data ... a nemusí jít jen o HD videa - stačí hodně fotit do rawu a sem tam něco ukládat i v PDS a jedno giga profrčí jen to hvizdne ...
16.7.2008 08:32:30   81.0.223.xxx 115
Pridejte si k te kamere jeste male dite a uvidite jak rychle budete potrebovat vetsi disk;).
13.7.2008 00:42:52   88.100.9.xxx 1517
Pletete si pojem Von neumanova typu počítače(program a data v jednom prostoru) a Touringova stroje (páska, posun vlevo a vpravo, přečtení/zápis znaku)

A pár důvodů, proč můžou klasické disky zmizet dřív, než si autor myslí:
a) Jejich rychlost roste s odmocninou hustoty záznamu (k zápisu je využita plocha, čte se ale lineárně). To znamená stále delší a delší čas potřebný k využití prostoru. Pro zálohování ok, ale pro aktivní využívání velice špatná vlastnost - zvláště do budoucna. A nejde obejít!
b) Pro programy, systém, fotky i třeba hudbu už i dnes disky přesáhly jejich požadavky. Takže kdo "nezálohuje" filmy/DVDčka/... nemá moc důvodů se dívat na kapacitu při koupi. A právě kapacita je jednou z mála deviz klasických disků.
c) A pro ty co zálohují, tu už dnes je použtelný (i když jak na co) internet. A jeho rychlost se zvedá výrazně rychleji, než u disků - za deset let jsme od 56k modemu dospěli k běžnému 8Mb připojení. Tj 150x vyšší rychlost. Disky zrychlily sotva 10x.
13.7.2008 01:58:55   194.228.207.xxx 1912
a) většině lidí na rychlosti moc nesejde.
b) Skutečně. Ale zkuste si hodně natáčet na kameru a uvidíte, jak rychle vám to poroste.
c) Zrychlování internetu bych neviděl jako danou věc - dráty nemají až tak velké rezervy, a bezdrátový internet... no řekněme nemá zrovna neomezenou kapcitu. Optika je drahá, těžko může být v každém baráku. A taky těch 8mbitů zas tak moc lidí nemá. Jo, k těm problémům se zrychlováním si připočtěte, že uživatelů bude stále víc, a s tím, ajk se dnes rozlézá youtube a spol, tak to s tou zahlceností bude spíš horší než lepší.
13.7.2008 09:18:26   89.185.247.xxx 1110
ad a) "většině lidí na rychlosti nesejde", tohle je dobrá hovadina, to máš z nějakýho průzkumu ? evoluce lidstva je založena na tom, že čas skutečně nejde zastavit, ale díky zrychlení pracovních nástrojů, jde za jednotku času více vykonat... a zrovna u úložiště dat, si lidstvo řekně: "ale ne" ? )
ad b) důvod vzniku komprese dat, nebyl jen nedostatek úložnýho prostoru, ale i potlačení redundantních informací v datech, to že máš RAW záznam a v něm tvoří 20% šum a opakující se informace, je sice hezký, ale není jedinej důvod to ukládat
ad c) optiku do domu nebo bytu, ti natáhne už i O2 u každýho novýho developerskýho projektu, dál se rozrůstá třeba netbox a limit v síti UPC bude taky někde kolem 50Mbit...
13.7.2008 12:20:44   212.111.4.xxx 158
Me by opravdu zajimalo kolik lidi je pripojeno pres optiku s rychlosti treba 8Mbit
Z mych znamych malo kdo ma net presahujici rychlosti 1Mbit. A ani neni potreba ted vysich rychlosti kdyz netahate cely den filmy z ruzneho warezu. A platit si drahy pausal kvuli ukladani dat na netu, si radsi koupim za 1000kc 320Gb disk a nebo dva a udelam pole a sem vklidu.
13.7.2008 12:21:26   88.102.194.xxx 129
na rychlosti doopravdy az tak moc nezalezi, drtiva vetsina lidi je zavisla na sve vlastni rychlosti a efektivite programu, ktere pouzivaji.
word se poustel stejne dlouho na P150 tak jak dnes na C2Q 3GHz. pise a mysli clovek porad stejne pomalu. jedine co muze zvysit rychlost, je efektivni nastroj ktery presne vyhovuje potrebam uzivatele a umoznuje mu minimalizovat jeho premysleni a udelat za neho co nejvic prace
kdyz budu pouzivat porad stejny nastroj, nepomuze mi desetinasobny zrychleni kompu (krome par pripadu - sileny komprimace, renderovani, kompilace), ale jestli prejdu z pascalu na visual studio 2008 a treba C#, tak za par minut udelam to, co se v pascalu nedalo zvladnout za mesic
13.7.2008 14:01:54   88.100.9.xxx 107
Představ si, že by dnešní 1TB disk měl rychlost čtení 3MB/s. Opravdu si myslíš, že by na tom nezáleželo?!?
A přesně taková je budoucnost klasických disků - jen si zvyš o jedno řádový prefix. 1PB disky budou mít rychlost čtení právě cca 3GB/s. Na pitomé zformátování disku si budeš moci vyhradit týden. Nedej bože, pokud budeš chtít disk prodat a bezpečně smazat z něj data - to si ještě vynásob dobu minimálně třemi.
13.7.2008 14:09:57   160.218.70.xxx 126
Viděl bych to spíš na 4 dny... Ale upřímně řečeno - na co takový storage je pro osobní použití? Proč mi v době terabajtových disků stačí 160GB v notebooku úplně v klidu na všechny důležitý data? Možná proto, že tam mám tak 3 filmy a né domácí filmotéku, abych se mohl válet na gauči a ovladačem vybírat film - a tyhle lidi určitě nemusí s formátováním spěchat, mají času dost
14.7.2008 09:11:41   80.95.102.xxx 148
btw. je usmevne, jak napr. O2 hovori o nejakych 1 nebo 2MBit jako o vysokorychlostnim netu Je sive pekne ze ma clovek DL 2Mbit, ale UL je nejakych smutnych 128kbit, coz je tragedie. Vysokoroychlostni net je podle me tak 100Mbit a vic, samozrejme obema smery.
13.7.2008 16:18:22   80.87.222.xxx 117
Kedy uz ludia prestanete byt ovplyvnovany PR zvastami. Vysvetlime mi jediny dovol, preco by som mal svoje data ukladat na disky nejakej korporacie v neznamom meste, ked 500GB disk stoji 100€?

Druha vec okolo zalohovania na net - blizi sa doba IPv6, takze ak budem kciet mat data na nete, poziadam svojho ISP v dobe IPv6 nech mi prideli dasich 10 verejnych IP a napojim na ne svoje domace HDD pole.

Nevidim dovod svoje data prenasat za ocean.
13.7.2008 17:11:09   160.218.70.xxx 98
Za ocean to smysl opravdu moc nema. Ale az ti doma bude horet, prijde velka voda, nebo proste jen prijde prepeti z CEZu a odejdou na tech diskach zdroje, bude to tvuj boj
13.7.2008 22:26:40   82.208.16.xxx 98
Těch důvodů je více. Například již zmíněné zálohování nebo technologie virtuálních PC, kdy se třeba sebereš a odjedeš někde do Tuniska, tak si sedneš někde do kavárny a hups. Najednou máš celý svůj osobní počítač včetně všech filmů, dat , fotek, nastavení atd před sebou. No jestli se ti chce sebou tahat do zahraničí ten tvůj HDD za 100 Euro, tak do toho, ale já tuhle technologii rád využiju.

A to že to nabízejí korporace? No a? Kdo by to měl asi tak nabízet? Skautské oddíly nebo Tělovýchovná jednota?
13.7.2008 14:00:42   160.218.70.xxx 1110
klasické disky neumřou tak rychle. Jak jsem zmínil výše, jejich budoucnost v spotřební elektronice je sice už velmi malá, ale jinde se ještě budou dlouho používat
14.7.2008 16:10:31   89.250.109.xxx 98
Touring je mozno model auta, ale koncept tohoto stroja navrhol Alan Turing
13.7.2008 02:46:38   217.145.199.xxx 126
Moves Closer to New Class of Memory
13.7.2008 07:12:58   81.201.62.xxx 176
Krásný článek, moc se mi líbil.. Hezky se to četlo a bylo to celkem zajímavé. Takže chválím, skvělá práce!
13.7.2008 09:54:50   85.71.1.xxx 207
Michal Rybka opět dokázal, že umí psát zajímavé články. Poslední dobou navíc článků s jeho podpisem přibývá. Jen tak dál.
13.7.2008 14:41:47   85.207.127.xxx 226
Hezký článek, akorát jsem trochu nabýval dojmu, že autor se věnuje jedné části věci potom odběhne ke druhé mezitím zmíní 20 jiných věcí a pak se vrátí k tomu původnímu...
Ale to je spíše slohová stránka věci.

Jinak k těm kapacitám já mám 2x500GB a jsem nejvíc spokojen, na jednom běží systém a méně používaná data (takový ten dlouhodobý storage) a na druhý swapuji (kvůli rychlosti) a mám tam aktivně používaná data.
Výhodou samozřejmě je, že pokud systém pužívá oba disky současně na většinu věcí systém je daleko rychlejší, proto bych třeba nechtěl 1TB v celku. Takhle to s dvěma hdd používám už od roku 99 a v době 20GB a 40GB disku co jsem tenkrát měl, jsem měl asi stejný problém ten objem zaplnit co dnes.
Já bych řekl, že stejně co se zvyšuje kapacita disků tak se zvedá náročnost na kde jakou blbost kterou na ně ukládáte. Už třeba aby jen ovladače od VGA zabraly 100MB na disku to je nehoráznost, skype 30MB ... atd. atd. tenkrát jsem byl rád když jsem si mohl každé dvd převést do DivXu, dneska nepřevádím nic protože už je člověk rozhýčkaný a na ty veselé "kostičky" se prostě nebude dívat. Zlatá éra Atari.
Stejně jednoho krásnýho dne tohle všechno smetu ze stolu a budu dělat na něm.
24 Let starý textový editor pro 16bitovou platformu umí 50% toho co dnešní Word a to zabírá asi 420KB!
13.7.2008 17:52:56   90.177.17.xxx 147
Znáte tezi o pevnosti řetězu? Podnikoví manageři jí s oblibou požívají při motivaci svého týmu. Ta teze zní: řetěz je tak pevný, jak pevný je jeho nejslabší článek. Pokud se podíváme na nejslabší článek svižnosti dnešních kompjůtrů, je jím bezesporu klasický rotační HDD - i čtyři jádra vysoce taktovaného procesoru nemohou začít fungovat bez dat, které jim pozvolna posílá pevný disk. Proto se v poslední době věnuje SSD tolik pozornost - na celkovou svižnost práce s počítačem má jejich takřka nulová přístupová doba nezanedbatelně blahý dopad. Jenže co jejich kapacita, a přenosové rychlosti, zvlášť při zápisu? Podle mě dojde v dohledné době k rozvrstvení úložného prostoru do více úrovní, tak jako to známe z procesorové cache:
1. úroveň: osobní počítače a zejména notebooky se budou standardně osazovat rychlými SSD o relativně malých kapacitách, na které si uživatel nahraje především veškeré programové vybavení.
2. úroveň: běžným standardem ve větších domácnostech se stanou terabytová NAS disková pole, na kterých se filmy, obrázky a muzika budou sdílet napříč domácností od televize, přes hi-fi soustavu až po PC jednotlivých členů domácností. V menších domácnostech se uplatní alespoň nějaký ten USB externí disk.
3. úroveň: internet
16.7.2008 08:38:42   81.0.223.xxx 126
Vicemene mate pravdu, jen s tou rychlosti pristupu bych to nevidel tak kriticky. Cast aplikaci to neboli vubec, neb potrebuji sekvencni pristup, zbytku to vadi pri prvnim pristupu, pak zapracuji kese. S tim ze GB kesi je dneska levnejsi nez GB SSD a malokdo pracuje s tak velkymi objemy dat, aby mu par giga nestacilo, i kdyz samozrejme takove pripady budou.
13.7.2008 20:25:27   84.42.172.xxx 158
No ono až cena SSD bude stejně nízká, jako jsou dnešní disky (tedy si to bude moci dovolit každy), tak dnešní rotační disky se nejspíš odsunou na pole zálohování, kde budou nabízet asi ještě dlouho lepší cenový poměr za GB, než SSD.
17.7.2008 14:36:57   83.240.66.xxx 116
Je to spíš k předchozímu článku o novinkách, ale zajímalo by mě, jestli si náhodou nekoupíš Pandoru. Pro tebe jakožto přívržence starých systémů by to nemuselo být špatné. :-) http://openpandora.org/

Redakce si vyhrazuje právo odstranit neslušné a nevhodné příspěvky. Případné vyhrady na diskuze(zavináč)pctuning.cz

169 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 79.7Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.