Hlavní stránka Multimédia Elektronika Typologie kupujících hardware
Typologie kupujících hardware
autor: Michal Rybka , publikováno 21.6.2008
Seznam kapitol
1. Typologie kupujících
2. Škudlil realista
3. Kutil Tim
Typologie kupujících hardware

Lidé jsou různí - a jejich různost je popisována různými formami typologií. Takovou typologii můžeme najít i u zákazníků, kteří si přicházejí koupit hardware. Následující typologie je, tak řečeno, okoukaná z praxe a neklade si nijak za cíl vyčerpávající popis všech kategorií. Přesto je, řekl bych, poměrně zajímavá.


Základním zákazníkem je takový, co se dívá na první použitelnou položku v ceníku. Je to takový klasický český drobný škudlil, kterému sice můžete třikrát zopakovat, proč je výhodnější koupit si kvalitnější díly a nebo si připlatit na záruku, ale on jen pokývá hlavou a stejně vezme to, co je nejlevnější. Co si budeme povídat, většina lidí si kupuje věci podle ceny a nemíní platit ani kačku navíc. Asi si myslí, že prodejce, který jim nabízí dražší zboží, se je jenom pokouší podfouknout.

Typologie kupujících hardware

Pokud se takový zákazník nebojí reklamací a nečeká, že mu zboží vydrží déle než dva roky, má taková volba docela logiku. Koneckonců řada spořivých zákazníků má jasnou představu o tom, na co počítač potřebují a odmítají si kupovat cokoliv silnějšího.

Škudlil extrémista

Existují ovšem i kupující, kteří z celého ceníku chápou pouze cenu a nic víc - a mají převelice zkreslené představy o tom, co si vlastně kupují a k čemu to je. S nimi prodejce zažívá řadu zvratů a překvapení.

Typologie kupujících hardware

Klasickým příkladem je zákazník, který si vybere ten nejlevnější notebook bez operačního systému a druhý den je zpět s tím, že "to nefunguje". Prodejce mu vysvětluje, že stroj, který si koupil, je bez operačního systému. "Karel ho tam ale má," odpovídá zákazník podrážděně. Prodejce uznává, že ho tam Karel mohl mít, protože si asi koupil verzi s operačním systémem, ale že je ochoten mu prodat OEM Windows a protože je zákazník viditelně zmaten, nabídne i instalaci systému. Zákazník se ovšem diví, že instalace samotná ho bude stát peníze navíc. "Karel to tam VŽDYCKY měl a NIC navíc neplatil," rozčiluje se. Prodejce ustupuje a mění notebook bez operačního systémy za stroj s operačním systémem, zákazník po jistém váhání souhlasí. Po výměně odchází, ale další den je tu znovu: "Není v tom Word," stěžuje si.

Prodejce vysvětluje, že software se kupuje a Office není součástí operačního systému. "Ale Karel ten ofis v tom počítači VŽDYCKY měl!," protestuje kupující a běsní při představě, že by měl zaplatit ještě něco navíc. Další nabídka software a instalace, další hořekování. A tak dále.

Zmatený...

Zákazník zmateného typu má nejen popletenou a trochu svéráznou terminologii (například "empétrojka" pro něj znamená jak písničku, tak walkman, tak kombinaci obojího, přičemž při diskusi slovo volně využívá ve všech jmenovaných významech), ale často má také zcela podivné představy o funkci počítače.

Typologie kupujících hardware

Občas prodejce zjistí, že se zákazník například domnívá, že internet je vlastností počítače (je v něm jaksi obsažen) a nebo že si myslí, že návod k notebooku by měl v podstatě suplovat knihy typu "Začínáme s počítačem", "Začínáme ve Windows" a "Začínáme s Microsoft Office". Zákazník je občas ve svém omylu zakotven tak vehementně, že neváhá vyhrožovat obchodní inspekcí, pokud tento "návod k počítači", pochopitelně v češtině a s ilustracemi, nedostane.

V jeho případě potenciálně může jít ještě o velmi arogantně prosazovaný omyl, ale najdeme i drsnější případy. Kupříkladu jeden zákazník se domáhal zdarma instalace pirátských Windows - a když mu bylo sděleno, že něco takového není možné, protože pirátský software není legální, suverénně prodejce udal na policii s tím, že prodává kradený software. I takoví jedinci chodí mezi námi...

Chytrák po bitvě

Velmi, velmi politováníhodným tvorem je "litující frajer", který se tváří, "že na to má", přikráčí, objedná si něco celkem luxusního - a s haurským výrazem rovněž i zaplatí. Odnese si svou supernovinku domů - až potud je vše v normě. Problém je ale v tom, že zatímco normální kupující sleduje vývoj cen zařízení jen PŘED koupí, on úzkostlivě sleduje i vývoj PO koupi.

Typologie kupujících hardware

Tu se náhle stane, že například výrobce zlevní, koruna zpevní a nebo se stane něco podobného a jiní lidé - ne takoví frajeři jako on! - si mohou koupit TO SAMÉ, ale LEVNĚJI!!! Litující frajer se zvedá a běží do obchodu, kde se domáhá slevy, byť na ni nemá nárok. Někdy se to dá pochopit - když se například ceny prvních čtyřjádrových strojů během několika dní propadly ze třiceti tisíc na polovinu, seběhly se jich do prodejen celé houfy. Ale co se dá dělat, přátelé? Ceny hardware klesají a čím později koupíte, tím to bude levnější.

Litující frajer se tváří, že tohle naprosto nechápe a dupe a křičí, že chce slevu, jinak... jinak něco. Někteří prodejci se občas nad tímto luxusním žebrákem slitují a nějakou tu zpětnou slevu mu i dají.

Lovec sběrač

Zdánlivě velmi úsporným typem kupujícího je "lovec-sběrač". Každý, kdo se hardware zabývá delší dobu a zažil již několik generací navzájem nekompatibilních dílů, je s nákupy staršího hardware čertech opatrný. Laikům, kteří ví holý prdlajz o různosti socketů, slotů a generací procesorů, se vždy doporučuje kupovat počítač celý - je téměř jisté, že to bude dohromady fungovat a je to navíc kryto zárukou. Lovec-sběrač takto sice může být varován a dokonce mu může být i řečeno, že kupovat starší díly a pokusit se z toho cosi rozchodit, může být nákladnější, než koupit stroj nový, ale nedbá. Motherboard dostal od kamaráda, paměti vyřazovali v práci, kastli našel v popelnici a procesor si "levně" koupil v bazaru (tedy zaplatil za něj více, než by stál o řád výkonnější procesor nový).

Typologie kupujících hardware

Pak za vámi přijde a pokouší se vás přesvědčit, abyste mu tohle šrotiště sestavili dohromady s tím, že se s vámi nějak vyrovná, což dle jeho mínění obnáší buď oběd, bábovku a nebo pár piv.

Marně odmítáte v hrozném přesvědčení, že to nebude fungovat - jeho nářek roste, objevují se emoční nátlaky, popisuje termín, kdy musí odevzdat práci, zoufalé děti, které si již chtějí hrát. Nakonec vyměknete, pokusíte se to zkompletovat a zjistíte, že to opravdu nejde dát dohromady. Vyčíslíte, na kolik přijdou dodatečné díly takové, aby to fungovalo - a následuje příval výčitek s tím, že asi nejste tak dobří, jak to ze začátku vypadalo. Inteligentnější lovec-sběrač nakonec sezná, že pokud se tvar slotů pro paměť liší od tvaru pamětí, tak to asi fungovat nebude.

Pokud ovšem do sebe díly mechanicky zapadají, nelze ho obvykle přesvědčit nijak. I když nakonec po opakovaných pokusech a dokoupení dalších dílů, jejichž cena suverénně překračuje stroj nový, jeho kolekci dílů rozchodíte a tím nakonec vznikne něco-jako-funkční-počítač, nemáte vyhráno. Jakmile se mu to totiž podělá (a ono se mu to rozhodně podělá, to je předem jasné), ukáže se, že si myslí, že v onom obědu či bábovce byl zahrnut i neomezený servis zdarma...



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
400 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 180Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.