Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Víkendové narozeniny: Alza slaví 25 let!
Víkendové narozeniny: Alza slaví 25 let!
autor: Michal Rybka , publikováno 4.10.2019
Seznam kapitol
1. Devadesátá
2. Krámek poblíž
3. Když podepisujete, tak se nedivte
4. Od nuly k miliardám
5. V neděli na štvanici
Víkendové narozeniny: Alza slaví 25 let!

Někdo v ní nakupuje rád, někdo ji nesnáší kvůli zelenému skřetovi, ale je to fenomén, který znají všichni. Alza vznikla v roce 1994 a tento víkend slaví 25 let své existence. Historicky to není úplně přesně, výročí je až na konci listopadu, ale když plánujete tábořit venku na ostrově Štvanice, je pro oslavu začátek října lepší než začátek prosince!


Druhá výhoda, kterou to mělo, byla v tom, že jsem zjistil, že s lidmi z Alzasoftu se dá v pohodě vycházet. Ono se to moc neví, ale v devadesátých letech byla řada prodejců a dovozců úplní magoři. Ondřej Malý jednou zkritizoval levné ovladače – a jejich dovozce přešel do plně hysterického módu, vyhrožoval soudem, chrlil oheň a síru a vykřikoval, jak už nám nikdy nic nepůjčí. A nepůjčil a bylo to dobře, protože s takovým magorem se spolupracovat prostě nedá.

Mně se pro změnu stalo to, že jsem u jednoho zapůjčeného notebooku ztratil český překlad manuálu, což bylo asi 30 stran A4 okopírovaných na xeroxu – a dovozce, který mi ho zapůjčil, po mně chtěl uhradit celou cenu notebooku, což bylo asi šedesát litrů (!) Když jsem se na něj vykvákl, vyhrožoval mi, že publikuje reklamu o tom, jaký v redakci panuje bordel, na což jsem mu odpověděl, že pokud chce rozšířit mezi svými zákazníky povědomí o tom, od jakých psychopatů kupují počítače, je to jejich volba.

Jindy jsem se dohodl o zapůjčení zařízení pro internetové surfování na televizi. Domníval jsem se, že zápůjčka bude fungovat normálně, tedy zajdu, převezmu a odnesu, ale chyba lávky. Čekali na mě tři mladí pánové v oblecích, kteří mi udělali přednášku o filozofii jejich produktu a o tom, co o něm mám napsat. Odvětil jsem, že to je príma a zmínil jsem, že hodlám capturovat obrázky z jejich zařízení přes videokartu v počítači. A vypuklo peklo – a jejich vůdce na mě začal ječet, že takhle tedy ne, že jejich produkt je určen k připojení k televizi a připojení k videokartě porušuje filozofii jejich výrobku a že mi to tedy takhle nepůjčí. No, někdy jste měli štěstí na lidi, kteří techniku chápali – a někdy jste narazili na úplně vymyté magory. Pak bylo lepší vycouvat.

Ne vždycky to končilo takhle dobře. V Levelu nastala velmi nepříjemná situace, která se týkala jednoho z prvních LCD monitorů. Dnes, kdy vás nejlevnější monitor přijde levněji než bezdrátová sluchátka, to může vypadat až absurdně, ale tehdy stály i malé monitory přes sto padesát tisíc. Měli jsme jeden kus půjčený jen na pár dní, pak si pro něj přijel technik a odvezl ho na veletrh. Všechno v pořádku.

Problém nastal až po letech, kdy do firmy přišel nějaký nový člověk, který převzal zápůjčkovou agendu – a našel protokol o zápůjčce, ale ne o vrácení. Z toho logicky vydedukoval, že jsme si ten monitor za sto padesát tisíc nechali a chtěl po redakci zaplatit. Argument, že si ho přece odvezl ten technik, úplně ignoroval. Měl podepsaný protokol o zápůjčce, my jsme neměli papír o vrácení, pro něj to bylo jasné – a že se s námi budou klidně soudit. Od té doby jsem se pevně rozhodl nikomu nic při zápůjčce nepodepisovat, protože nikdy nevíte, kdy narazíte na kreténa.

A tohle, přesně tohle, nikdy nebyl problém s Alzasoftem a později s Alzou. Tihle lidi byli vždycky v pohodě, nevymýšleli si blbosti, do ničeho nás nikdy nenutili – a když došlo k nějakým neshodám, vždycky se je podařilo vyřešit. Co víc jako recenzenti chcete? Máte partnera, který vám půjčuje železo, nekecá vám do toho, co píšete, je v pohodě a nevyhrožuje vám soudem. Naopak bylo úplně běžné, že když jsem vracel nějakou grafiku, tak jsme pokecali, jestli to je dobré anebo ne. V té době všichni prodejci četli herní časopisy i technické weby a věděli o hardware první a poslední. Takže nebylo divné, že když jsme v časopisech vymýšleli kraviny, byli lidi z Alzasoftu pro. Pamatuji si, jak jsme před jejich prodejnou fotili s Petrem Chlumským ujeté fotky pro můj medailónek – mimochodem, Petr, tělem i duší velký ajťák, dnes pro Alzu také pracuje.

Víkendové narozeniny: Alza slaví 25 let!

Zatímco moje spolupráce s Alzou byla bezproblémová, nadělali jsme naopak problémy my jim. Ondřej v jedné své recenzi napsal, že drivery pro ovladače Genius dodá Alzasoft zdarma na disketě – včetně adresy, takže jim začaly chodit žádosti z celé republiky. Já pro změnu využil jejich data o reklamovanosti produktů a sepsal jsem článek o tom, které značky jsou dobré a které špatné, čímž jsem opravdu, ale opravdu rozzuřil řadu dovozců. Ti mi vyhrožovali, nezřídka docela bizarně, jako například že mě zažalují za nekalou konkurenci. Já jim odpověděl, že klidně, že mě zajímá, jak před soudem vysvětlí, jak přesně coby novinář konkuruji jim jako dovozcům. Horší bylo to, že sepsuli taky lidi z Alzasoftu – a to dost nevybíravě. Padly tam taky posměšné řeči o „garážovce“ a o tom, „co těch pár kluků o tom ví“. Ó, kdyby ti namyšlenci jen věděli, kdyby jen tušili...!

Osobně obdivuji Alzu – ne proto, že by to žádal bonton anebo proto, že mě po krachu printu v podstatě živí. Je to proto, že jsem viděl, jak takhle firma vyrostla v podstatě od nuly a stala se z ní jednička v eshopech. Osobně mi to přijde až neuvěřitelné, přijde mi to jako včera, když jsem bloumal po letních Holešovicích a hledal jsem obchod, který nebyl větší než lepší trafika. V současnosti dokončuji knihu o jejich historii – a pořád tak trochu nechápu, jak to vlastně dokázali.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
85 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 36.9Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.