Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Hra o čas: Jak si free to play pod sebou podřezává větev
Hra o čas: Jak si free to play pod sebou podřezává větev
autor: Michal Rybka , publikováno 30.3.2019
Hra o čas: Jak si free to play pod sebou podřezává větev

Při čekání ve frontě na České poště jsem si uvědomil, že free to play hry začínají vypadat víc a víc jako ona: Neustále vás zdržují a nabízejí věci, které nechcete, nechápete a nepotřebujete. Jsou výrobci free to play her stejně zoufalí jako naše skomírající instituce?


Free to play tituly zkrátka a dobře opustily rodinu klasických her – a vydaly se někam jinam, staly se jakousi platformou. Liší se v tom, jak daleko došly, jak moc prvků gamblingu využívají a jak moc se snaží své klienty udržet a vytěžit. A pak začaly narážet samy na sebe, na svůj vlastní růst. F2P obsahují řadu rozporů, na základě kterých vydělávají – ale které je přitom blokují.

Musíte hráče štvát, ale zároveň ho nesmíte moc štvát

Základním designovým prvkem F2P her je to, že musíte hráče štvát, musíte ho neustále lákat, ať si něco koupí. Děláte to buď tak, že mu mezi jednoduché levely dáte sem tam ultratěžký, kde může zatuhnout klidně na celé měsíce – anebo sociálně, kdy uděláte z placených skinů něco velmi cool, asi jsou značkové hadry, které nosí ty lepší a bohatší děti.

Oboje neplatící hráče štve. Pokud se hráč opravdu naštve, může platformu opustit – proto ho nesmíte rozčilovat moc. U kompetitivních her je navíc ten problém, že si musíte proklatě rozmyslet, jestli placený obsah dá hráči nějakou reálnou výhodu.

Hra o čas: Jak si free to play pod sebou podřezává větev

Pokud placením získáte neférovou výhodu, může to hru poškodit – a navíc to dává prostor pro hackery, kteří si mohou buď vytvářet své vlastní nástroje, předměty a tooly – anebo je dokonce prodávat. Vždycky, když hráče naštvete a zároveň mu nabídnete pomoc za deset euro, tak se podívá, zda mu ji někdo neprodá za pět. Vždycky. A hackeři jsou velmi kreativní.

Musíte nutit hráče platit, ale zároveň mu musíte dávat věci zadarmo

Počet lidí, kteří platí pravidelně anebo hodně, je relativně malý. V minulosti se říkalo, že jen kolem 2,5 % hráčů někdy něco zaplatilo, to se v poslední době zlepšilo. Americká společnost DeltaDNA udává, že počet platících vzrostl na 4 %, ovšem není to rovnoměrné, počet platících vzrostl u strategií, puzzlů a her typu casino, zatímco u akčních titulů – přes příchod Fortnite – naopak klesl.

Klíč je v tom udržet hráče – a nakonec ho nějak přesvědčit, aby vhodil do stroje třeba jen těch blbých pět euro. A na to ho musíte udržet – a pokud ho chcete udržet přes přítomnost frustračních prvků, musíte mu dát něco zadarmo. Něco. Musí si to vyzkoušet, aby pochopil, proč je dobrý nápad si to zaplatit, což nezjistí, když mu nic nedáte a on jen odejde a hru smaže.

Hra o čas: Jak si free to play pod sebou podřezává větev

Takže tu máme herák zdarma – nebo pokud vám to přijde přehnané, tak co já vím, třeba ochutnávku sladkostí zdarma. Musíte být štědřejší, než byste sami chtěli, což hraní zjednodušuje a pomáhá to překonávat frustrační prvky. Prakticky vzato tak sledujete, zda se hráč nezasekl – a pokud ano, musíte mu nějak pomoct. Musíte, protože když odejde, tak neprohrál on, ale vývojář.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
104 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 50.4Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.