Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava HTC Vive Pro – Jasně nejlepší set pro Virtuální Realitu
HTC Vive Pro – Jasně nejlepší set pro Virtuální Realitu
autor: Z. Obermaier , publikováno 11.6.2018
HTC Vive Pro – Jasně nejlepší set pro Virtuální Realitu

Aktualizováno: HTC minulý měsíc uvedlo vylepšenou verzi HTC Vive s označením HTC Vive Pro, zatím sice jen v podobě nových „brýlí“ neboli HMD, ale i to znamená velký pokrok v kvalitě obrazu a autentičnosti zážitku. Zamrzí ale chybějící zbytek nové sady a hlavně doslova brutální cena. Má cenu si verzi Pro pořídit, nebo raději počkat?


Měření výkonu grafik

HTC Vive Pro – Jasně nejlepší set pro Virtuální Realitu

Tyto Titany V na hraní Vive Pro asi budou stačit

Začněme trochu teorií, Nvidia i AMD považují za minimum pro původní Vive, grafické karty GeForce GTX 970 a Radeon R9 290, což bude asi reálné doporučení. Ohledně procesoru je to Core i5 u Intelu a FX-8350 u AMD. Obecně je nutné říci, že pro základní Vive a starší tituly nijak extrémně výkonnou grafiku nepotřebujete, tedy nikoliv za každou cenu. Pro sadu Vive Pro už je to jinak, minimem je GeForce GTX 1060 nebo Radeon RX 580. To stačí ale jen na základní hraní, jelikož SteamVR vám shodí rozlišení automaticky, nic nepoznáte, ovšem ochudíte se o možný lepší obraz. GeForce GTX 1060 je automaticky nastavena jen na 56 procent rozlišení, nikoliv na plných 100 procent.

Až od grafické karty GeForce GTX 1070 a výše můžete u většiny titulů počítat se stoprocentním rozlišením 2880 × 1600. Karty GeForce GTX 1080 a 1080 Ti mají výkon na to jít nad sto procent. Osobně doporučuji minimálně GeForce GTX 1080 Ti, jelikož to je první karta, která vám nabídne maximální kvalitu obrazu a herního zážitku. Pouze s touto kartou a výkonnějšími (Titan Xp, Titan V, SLI) si totiž budete moci zapnout Supersampling a vylepšit obraz her. Bez něj ani nehrajte, dojem z hraní Vive Pro nebude úplný.

Vysoká FPS už nehrají roli!

Zásadní věc ve VR je totiž, jak se generuje obraz. Zapomeňte na honbu za nejvyšším možným fps, to zde nehraje žádnou roli (hraje, ale jinak). U VR setu je absolutně nutné, aby snímková frekvence pro HMD byla stále 90 fps (90 Hz). Pokud by každé oko generovalo jiné fps, vznikal by „tearing“ a bylo by vám nevolno. Pokud změříte Frapsem fps ve všech VR hrách (což bez potíží jde), bude to stále 90 fps. Takhle se výkon ve VR ale primárně neměří.

Možná se teď zeptáte, ale co se stane, když grafika nemá dostatek výkonu, aby renderovala 90 fps, což je zásadní otázka. V tu chvíli řekne ovladač Vive, aby grafický hardware snížil snímkovou frekvenci na polovinu, tedy 45 fps. Pro vaše oči a mozek je ale tearing u 45 fps katastrofa, v tu chvíli nastoupí technika Reprojekce. Grafika generuje jen 45 fps, ale algoritmy Steam VR doplní obraz „náhradními“ snímky, aby bylo fps pro vaše oči stále na hodnotě 90. V každé hře je tento algoritmus jiný, jinde lepší a někde horší. Většinou se projevuje rozmazáním a artefakty v obraze. Často si jich ale nevšimnete.

Jak měřit výkon ve VR

Jak už víme, reálná fps nehrají ve VR roli, jelikož je vždy na 90 fps doplní algoritmus Reprojekce. Jak tedy měřit výkon grafik mezi sebou? Celkem snadno. Je nutné měřit dobu renderování snímků grafické karty. Pro fps 90 je nutné aby grafika vygenerovala snímek pod 11 ms. Pokud se to daří, je snímková frekvence stabilních 90 fps. V případě, že grafika přestane stíhat a čas potřebný pro několik snímků po sobě jdoucích se zvýší nad 11 ms, zapne se Reprojekce a začne doplňovat snímky. Pokud grafická karta dále nestíhá, neboli nestačí generovat ani 45 fps, začnou snímky vypadávat (dropped frames). To už jsme v situaci, kdy ani reprojekce nemůže doplňovat dostatek snímků a hra je nehratelná nebo graficky nekoukatelná.

Výkon grafik tedy můžeme rozdělit do tří skupin: První skupina jsou karty, které zvládnou v dané hře generovat 99–100 procent všech snímků do 11 ms a tudíž stále udržují 90fps, u této grafiky se reprojekce nikdy nespustí a obraz je stoprocentní. Druhá skupina grafik je slabší, kdy ale stále 80–100 procent snímků je nad 11 ms a reprojekce se zapíná jen zřídka, karta má dost výkonu na 45 fps. Ty stále nabízejí solidní hrací zážitek. Třetí skupina je zřejmá, jde o grafiky jež neudrží 90 fps a jejich výkon často klesá i pod 45 fps. Tam se reprojekce zapíná téměř neustále a dochází k ztraceným snímkům, hra je nehratelná, zde musíte upgradovat.

Já budu měřit jednoduchým způsobem, kdy nejprve pustím hru s nastavením 100 procent, tedy plný obraz HTC Vive Pro bez Supersamplingu. Zde zaznamenám stav, jestli grafická karta dokáže během hraní udržet stabilních 90 fps, tedy nedojde k degradaci obrazu. Druhý pokus bude s nastavením Supersamplingu na 150 procent a třetí scénář s nastavením 200 procent. Na výsledky se podívejme:

Měření výkonu

HTC Vive Pro – Jasně nejlepší set pro Virtuální Realitu

HTC Vive Pro – Jasně nejlepší set pro Virtuální Realitu

HTC Vive Pro – Jasně nejlepší set pro Virtuální Realitu

V první hře Arizona Sunshine stačí na plné rozlišení i grafická karta úrovně GeForce GTX 1060, v našem případě stará GTX 980. S nastavením Supersamplingu se ale už toto GPU propadá do Reprojekce a ztrácí se kvalita obrazu. Nejvyšší nastavení vyhlazování zvládne jedině Titan V, i GeForce GTX 1080 Ti propadla. Dle mého ale bohatě stačí úroveň 150 procent. Obraz je skvělý.

Fallout 4 je náročnější hra, což se dalo čekat. GeForce GTX 980/1060 nestíhá ani plné rozlišení. Ke hraní s nastavením 150 a víc procent nestačí ani GeForce GTX 1080 Ti, drží se opět jedině Titan V. Osobně si myslím, že nastavení kolem 120 procent je dostatečné, GeForce GTX 1080 Ti ho zvládá s přehledem.

Poslední hra je také náročná, GeForce GTX 980/1060 propadla už na základním rozlišení. S nastavením 150 procent dostáváme do kolem i GeForce GTX 1080 Ti. Titan V ještě stíhá, s nastavením 200 procent končí i ten. Zde doporučuji nastavit tak 130 procent, to ještě GTX 1080 Ti zvládá.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
29 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 12.9Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.