Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Apple III: nešťastný neúspěch společnosti Apple
Apple III: nešťastný neúspěch společnosti Apple
autor: Pavel Tronner , publikováno 3.8.2017
Seznam kapitol
1. Nešťastný neúspěch firmy Apple
2. Když oddělení marketingu navrhuje počítač
3. Obrněnec
4. Zpětně (ne)kompatibilní
5. Drahý a k ničemu
Apple III: nešťastný neúspěch společnosti Apple

V sedmdesátých letech byl svět mikropočítačů roztříštěný na spoustu malých vzájemně nekompatibilních ostrůvků rozličných značek. Když k tomu přidáte ještě celkem bezdůvodné omezení kompatibility i napříč vlastními produkty a zpackanou konstrukci, je zaděláno na průšvih, jakým byl Apple III – nástupce ikonického Apple II.


Tehdejší mikropočítačové firmy, které se zrodily z neexistence v druhé půli sedmdesátých let, přišly sice každá s jinou platformou, ovšem jinak na tom byly vcelku stejně. Všechny tápaly, kam se vydat dál. Jak dále ty své stroje vylepšovat.

Zprvu byla zvolena možnost „mírného pokroku v mezích zákona“, kdy byl ten dosavadní základní stroj lehce upgradován s pomocí větší paměti, disketové jednotky atd., ovšem stále šlo v principu o stejnou platformu. Některé firmy se ale rozhodly, že postaví stroje nové a nějaká zpětná kompatibilita je nezajímala.

Oba takové přístupy měly svá pozitiva a možná i nějaké ty sociální jistoty. Pokud jste dodrželi zpětnou kompatibilitu, měli uživatelé při nákupu nového stroje výhodu v možnosti používání starých programů. To se dalo náležitě zdůraznit a uživatelé se tak nemuseli takového kroku obávat.

Opačná praxe znamenala vyhodit, či lépe řečeno odprodat veškerý software a často i hardware včetně periférií a nakoupit vše nové. I tato na první pohled nevýhodná varianta ale měla něco do sebe. Především – bylo možné se oprostit od těch obvykle dosti skromných základů a s čistým stolem postavit mnohem výkonnější stroj. To samozřejmě také znamenalo, že onen upgrade byl pro potenciálního kupce mnohem smysluplnější.

Apple volí „ideální“ střední cestu...

Bylo by velmi zajímavé, kdybychom mohli nakouknout do tehdejšího zákulisí jablečné firmy a poslechnout si argumenty pro řešení, které nakonec bylo zvoleno. Firma Apple je známá tím, že se pokouší o volbu originální cesty, někdy tak trošku mrtvolám navzdory. Pokusila se o to i koncem sedmdesátých let.

Roku 1978 byl proto vývojem nového počítače Apple III pověřen Dr. Wendell Sander. Je velmi překvapující, že se na vývoji vůbec nepodílel autor Apple II Steve Wozniak. Pravděpodobně to bylo tím, že Woz byl geniální kutil, který dokázal na koleně postavit základ, ale zde se předpokládal profesionální vývoj, a tak pro něj místo nezbylo.

Steve Wozniak a Dr. Wendell Sander spouštějí Apple 1

Byla ustanovena komise, přičemž hlavní slovo mělo marketingové oddělení, dále samozřejmě Steve Jobs (který trpěl faktem, že Apple II nebyl jeho dílem, a toužil se prosadit, což se mu stále nedařilo), no a v neposlední řadě každý, kdo byl dostatečně hlasitý. Díky tomu projekt neustále bobtnal a místo původně plánovaných deseti měsíců se protáhl na dva roky.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
65 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 31.7Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.