Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Co historie železnice říká o technologické budoucnosti?
Co historie železnice říká o technologické budoucnosti?
autor: Michal Rybka , publikováno 2.6.2017
Co historie železnice říká o technologické budoucnosti?

Moderní média nás ráda zásobují informacemi, u kterých neřeší, jak souvisí s jinými informacemi. V jednom týdnu jsem se tak dozvěděl, že se snažíme prodloužit lidský věk na 120 let, takže kvůli stárnutí populace bude nutné zrušit důchody i že umělá inteligence do roku 2100 nahradí i vysoce specializované odborníky, takže práce zmizí.


Když to převedeme do oblasti prací, v první fázi nahrazujeme dělníky na montážní lince a umíme zpracovávat automaticky dokumenty. V obou případech jde o rutinní práci, zásadní výhody, které to přináší, je rychlost, přesnost a možnost nepřetržitého provozu. To je práce, kvůli které by asi nikdo nebrečel, naopak vysoký výkon a přesnost dovoluje zbavit se úmorných činností.

Druhý stupeň nahrazuje řidiče, pokladní a nižší úředníky, kteří se už částečně samostatně rozhodují – a tohle už může bolet, jelikož to nahrazuje méně náročné dělnické a administrativní profese. Jejich osud je zpečetěný v horizontu maximálně dvaceti let. Trochu zneklidňující je, že do téhle kategorie patří i řada vojenských systémů, které mohou způsobit řadu malérů – ale předpokládejme, že žádný z nich nebude fatální a dostaneme se k poslední kategorii.

Ta poslední kategorie má potenciál nahradit v podstatně veškerou lidskou práci – až na skutečně elitní pozice anebo pozice, které mají specificky lidský charakter a v plném rozsahu je nahradit nelze, jako je třeba učitelství nebo prostituce (i když v částečném rozsahu se nahradí i tohle). Vypadá to jako vtip, ale není, v Americe, kde je vzdělání drahé, se ho lidé snaží už dnes nahradit online kurzy a na sexrobotech se už pracuje. Z mnoha důvodů bude ale část zákazníků trvat v obou případech na lidské obsluze, takže tyhle pozice zcela nezaniknou.

Výsledný stav je ale ten, že pokud bude na volbě firem, tak většina práce zanikne. Nejsou lidi, nejsou problémy, nejsou mzdové náklady, mizí složitá legislativa a další důvody, které přiměly výrobce k masovému úprku do méně rozvinutých zemí už na počátku 90. let. I kdyby se tak zvané pokročilé státy rozhodly tuhle situaci moderovat a hrát si na šéfy planety, pouze tím podpoří odliv výroby jinam (jak už se stalo), vzestup jiných lokálních velmocí (jak už se rovněž stalo) a svůj vlastní pád do irelevance, což není z dlouhodobého hlediska úplně super duper optimální strategie. Takže ať chtějí regulovat anebo ne, technický pokrok v AI technologiích je tlačí vpřed – a politici si budou moct jen vybrat, jak moc rychle.

Zatímco dosud technologický pokrok osvobozoval od rutiny a manuální náročnosti, dnes nám začíná mizet oblast, ve které je člověk zatím podstatně lepší a výhodnější než stroj. Stále vznikají nová povolání, youtuber, blogger, profesionální hráč počítačových her, stále nám zůstávají tradiční povolání jako sportovec, psycholog či manažer, ale pokud nejde o činnost vyloženě svázanou s člověkem a jeho naprosto unikátními schopnostmi, tak nám bude kompetitivní výhoda postupně mizet.

Pozitivní scénář je ten, že přejdeme na ekonomiku, kde je „všechno zadarmo“, respektive máte garantovaný základní příjem, celý systém žije z přerozdělování, kde bere majitelům automatických továren a dalším vlastníkům a přerozděluje to směrem k nemajetným a nově i nezaměstnatelným. AI bude představovat ruce, lidstvo zažívací trakt. Takové přerozdělování je nutné, protože pokud k němu nedojde a necháte vlastníky firem bohatnout, zatímco zbytek bude chudnout, přijde nutně revoluce – a to nechcete. Negativní scénář je ten, že AI dojde k přesvědčení, že lidi jsou k ničemu, že to je v podstatě historický relikt a že si může založit vlastní civilizaci, která bude bez lidí efektivnější a úspěšnější. Všechny ostatní scénáře spadají někam mezi tyto dva extrémy.

Jak velké riziko před námi je? Stephen Hawking si myslí, že velké. Mark Cuban se domnívá, že první světový trilionář bude někdo, kdo bude mít firmu zabývající se umělou inteligencí. (Že by proto Marek Rosa založil Good AI? ;) Zajímavé je to, že řada ekonomu tvrdí, že žádné práce nezaniknou, že pouze vzniknou nové – a to přesto, že je docela zjevné, že každá technologická revoluce docela zásadně strukturu práce mění a rozhodně nelze dedukovat z jedné na druhou. Všechny technické revoluce posouvaly lidi směrem k intelektuálně náročnější práci, ale nikdy nenastala situace, že by technologie lidi předběhla – v tom je nastupující AI revoluce unikátní.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
99 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 49.5Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.