Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Jak se náhodou narodilo Atari
Jak se náhodou narodilo Atari
autor: Pavel Tronner , publikováno 2.2.2017
Seznam kapitol
1. Chce to firmu
2. Bude to Atari
3. Máme pro vás místo, dostanete o dvě stovky míň
4. Pong
5. Betatest v hospodě
6. Vyrobíme to sami
Jak se náhodou narodilo Atari

Dnešním mladým hráčům počítačových her jméno Atari sice možná něco málo říká, ovšem zdaleka se nejedná o takový pojem, jako v osmdesátých létech minulého století. Na rozdíl od jiných tehdy slavných jmen je Atari dodnes živé, ačkoliv s tou původní firmou má opravdu společné jen to jméno. Pojďme se podívat do těch vzdálených časů, kdy se firma se stylizovanou horou Fuji ve znaku zrodila.


Nolan Bushnell si uvědomoval, že potřebují na pomoc další zkušené inženýry, no a vydal se je lovit do osvědčených vod své bývalé firmy, Ampexu. Pamatoval si na vysokého mladého muže s plnovousem, rodáka ze San Francisca, který si při studiu na Berkeley v Ampexu odpracoval praxi a už tehdy Nolana zaujal svým nadáním. Později jej v Ampexu zaměstnali a on byl celkem spokojen s novým místem, leč znenadání se objevil jiný vousáč, že prý si s ním chce popovídat o budoucnosti. Nabídl mu nejen místo v rodící se firmě, ale i firemní auto, no a samozřejmě plat – tisíc dolarů měsíčně.

Jak se náhodou narodilo Atari
By Alex Handy - Cropped version of File:AlAlcorn.jpg
Original source: Flickr photo by vonguard, CC BY-SA 2.0, Link

Byla to dobrá nabídka? Bylo to hodně peněz? Jak se to vezme. Al Alcorn – tak se ten talentovaný inženýr jmenoval – totiž v Ampexu vydělával o dvě stě dolarů měsíčně více. Přesto souhlasil. Na otázku proč později odpověděl, že tušil, jaká to bude zábava. Vždyť bude vyrábět hry! No není to zajímavé a vzrušující? A kromě toho, velice dobře si uvědomoval, že v tomto rodícím se novém průmyslu se toho může hodně naučit. A pokud to snad nevyjde, s nově nabytými zkušenosti ho v Ampexu zase rádi vezmou. Sotva v Atari nastoupil, dostal za úkol vyvinout první firemní projekt – závodní videohru. Ta byla firmě Bally přislíbena jako první.

Jenže věci se změnily vlastně ještě dříve, než Al stačil nasát dostatek znalostí pro začátek své práce. V dubnu se totiž Nolan zúčastnil předvedení nově vyvinuté domácí herní konzoly. Magnavox Odyssey byla vůbec prvním zařízením tohoto druhu a od roku 1966 na ní pracoval Ralph Baer. Měla se prodávat se zásuvnými moduly pro 27 her a šlo o z dnešního hlediska nesmírně jednoduché zařízení, bez mikroprocesoru, řízené pouze logickými obvody. Leč tehdy to byl přelomový koncept.

Jedna z těchto her se jmenovala Tenis a byla velice primitivní – dva velké čtverečky si mezi sebou pinkaly malým čtverečkem. Neexistovalo žádné pozadí (tu tvořila fólie připevněná před obrazovku). Budoucnost ale ukázala, že právě tato hra měla být ze všech zdaleka nejpopulárnější. Nolan Bushnell si brzy uvědomil, že nemůže pověřit naprostého zelenáče Alcorna vývojem závodní hry je nesmysl. Zelenáč potřebuje něco jednoduššího, na čem by se technologii naučil a vyzkoušel si své schopnosti. A tak s koncem června přišel s novým zadáním. Závodní hra počká. Teď udělej lepší verzi Tennisu z Odyssey.

Nolan celý koncept Alovi popsal. Bylo to vlastně velice jednoduché – dva objekty hráčů, uprostřed síť a mezi nimi poletující balónek. Samozřejmě, číslice zobrazující skóre, no... vlastně triviální záležitost. Jen ještě jedna maličkost – cena součástek nesmí překročit patnáct dolarů. Jo a hra se nebude jmenovat Tennis. Pojmenujeme ji jinak. Ale jak...? Co se třeba inspirovat Nixonem, který navazuje kontakty s Čínou a nazývá to „Ping-pong diplomacy“? Jasně, to by šlo – hra se bude jmenovat PONG.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
70 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 35Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.