Někteří to mají ještě v živé paměti, pro jiné už je to stejná prehistorie jako třeba spuštění televizního vysílání. Navštívíme spolu velké muzeum herních automatů, kde můžete osobně a v původním pojetí zakusit herní pecky z let sedmdesátých, osmdesátých i devadesátých, kdy počítač v domácnosti nebyl taková samozřejmost jako dnes.

Arcade hry, o co vlastně jde?

Moje první zkušenost s arcade hrami, přesněji řečeno COIN UP automaty (česky se jim říkal videoherny), proběhla v roce 1992. V Parku kultury a oddechu Julia Fučíka (dnešní Holešovické Výstaviště) v Praze. Videoherny, stejně jako domácí počítače, tehdy nebyly běžné. Ani v roce 1992 a rozhodně ne u nás. Jinak tomu ale bylo v jiných zemích, kde se hrálo v hernách nebo barech už běžně od 70. let.

Principem Arcade her bylo vhodit těžce vydělanou minci rodičů do automatu a užít si maximum zábavy (Coin Up). Do tlačítek jste mlátili jako šílení (často to bylo i potřeba) a trpěly nejen stroje, ale i lidská těla! Nejčastějším typem arcade her byly střílečky, kterých bylo nepřeberné množství.

Klasické mlátičky jste ovládali pomocí směrové páky a sady 2–6 tlačítek. Automaty se však přizpůsobovaly na míru různým typům her i jinak. Místo pákového ovladače jste tak mohli používat v závodních hrách volant a pedály, nebo v akční hře třímat v ruce nějakou menší verzi zbraně hromadného ničení a „kropit“ vše kolem – tedy v prostoru obrazovky či kokpitu.

 

Velký kus této herní historie najdete i u nás pěkně pohromadě na jednom místě. Pojďme se podívat na údajně největší muzeum arcade her v Evropě, které vám zprostředkuje atmosféru zlaté doby videoheren a maringotek s automaty.

Další články v kategorii

• Microsoft Xbox Series X: Next Gen (PC) do obýváku
• Nepromítáme, zavřeno. Přichází konec kin?
• Proč se hádáme nad věcmi, které nemůžeme mít?
• Jak nám technologie učinila karanténu snesitelnější
• Nelehký koncept vaporware: Když se těšíme pro nic za nic