Svět po konci práce
autor: Michal Rybka , publikováno 21.8.2015
Svět po konci práce

Za komunistů nám tvrdili, že nástup průmyslové revoluce přinese ráj na Zemi. Lidi budou pracovat maximálně jeden den v týdnu, po zbylou dobu se budou věnovat tvořivé práci. S vítězstvím moderního kapitalismu se ukazuje, že to ve světě bez práce zdaleka tak růžové nebude. Roboti už nejsou jen v továrnách, objevují se už i v běžných povoláních a službách, a ne každý, koho nahradí, může být programátor, kadeřnice, manažer nebo účetní.


Co se stane se společností, pokud z ní odstraníme většinu dostupné práce? Varovný příklad ukazují tak zvané ghost towns v USA. Amerika je unikátní příklad v tom smyslu, že tam najdeme celou řadu měst založených v průmyslové éře, která prošla rychlou evolucí a vzestupem v době, kdy se tam těžilo a vyrábělo a neuvěřitelně rychlou deevolucí, když se tam těžit a vyrábět přestalo.

Nejklasičtějším příkladem je Centralia v Pensylvánii, která se stala inspirací pro Silent Hill. V těžařském městečku o 2500 lidech začala v roce 1962 hořet uhelná sloj, která hoří dodnes. Dnes tam přežívá posledních deset lidí a v podstatě jde jen o turistickou atrakci.

Jinou turistickou atrakcí je Bodie v Kalifornii, které prošlo zlatou horečkou a v dobách největší slávy kolem roku 1880 mělo 10000 obyvatel, nezřídka drsňáků, prostitutek a prodejců alkoholu a opia. Jeho stav je konzervován nejen správou, ale i legendami o tom, že je město prokleté a když si odnesete domů suvenýr, stane se vám něco špatného.

Nejextrémnějším příkladem je ale bezpochyby americký Detroit. Ten ilustruje, co se stane s velkoměstem, které s úpadkem průmyslu přejde do postapokalytpického režimu. Velmi zajímavý je dokument popisující vzestup gangů v Detroitu z roku 2009. Přiznám se, že ghetto slang úplně nechytám a některým osobám je v něm špatně rozumět, ale je to dokument opravdu hustý.

V podstatě popisuje úpadek průmyslového města, které v padesátých a šedesátých letech stoupalo ke hvězdám. Bylo dáváno jako pozitivní příklad integrace menšin, které se pilnou prací v automobilkách propracovaly z bídy do středostavovského života. Detroit byl tak významné průmyslové centrum, že ještě v socialistických knížkách z počátku 80. let sovětská rozvědka ukazovala mapky, demonstrující obří rozsah automobilek, které mohly přejít na výrobu nových tanků M1 Abrams. Tehdy pravděpodobně na Detroit mířila nejedna sovětská mezikontintentálka, dnes mám o tom pochybnosti.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
173 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 81.7Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.