Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Hele, člověče, dáme pokec!
Hele, člověče, dáme pokec!
autor: Michal Rybka , publikováno 13.6.2014
Hele, člověče, dáme pokec!

Osmého června oznámila University of Reading, že se programu Eugene Goostman podařilo projít Turingovým testem. O co jde a proč se to tolik přepírá? Pro jedny je to přelomový krok, pro jiné celkem bezvýznamný detail. Ostatně – co na tom, že se počítač naučil tlachat na chatu? Od umělé inteligence si sibujeme přece jen něco jiného. Ale jak moc chceme, aby byly počítače inteligentní?


Právě Google má vedle IBM dnes nejlepší šance na tvorbu skutečné umělé inteligence. IBM zatím demonstrovala nejvíce „reálných“ úspěchů, jenomže Google se podstatně více zabývá prací s velkými objemy dat. Svým způsobem se dá říct, že právě integrace mezi různými inteligentními službami jako je vyhledávání anebo asociace informací na základě geografické lokace, se může stát základem reálně použitelné umělé inteligence.

Je príma, že můžete poklábosit s Eugene Goostmanem o ničem, ale o co lepší je, když se zeptáte telefonu či brýlí na to, jak se „odsud“ dostanete nejrychleji „domů“ a ony dotaz pochopí a správně ho zpracují? Systém dokáže automaticky lokalizovat vaši polohu, ví, kde je „domů“ a naplánuje vám sám cestu, která zabere nejméně času. A brýle vás navedou k nejbližší zastávce a ukážou vám, jestli stíháte spoj anebo ne. A v případě, že zjistí, že by to i tak trvalo dlouho, tak vám systém nabídne, že automaticky objedná taxíka?

Tak přesně tohle se myslí pod pojmem inteligentní augmentace! A tady je vidět rozdíl proti starodávné představě uměle inteligentního robota, který vám přinese drink a bude s vámi přitom mudrovat nad zákony robotiky či smyslem života.

Anebo superpočítačového nadvládce, který vyřeší úplně všechno včetně nového postavení lidstva v superpočítačovém světě, jak jsme mohli vidět třeba v „prequelu Terminátora", Collosus: The Forbin Project z roku 1970.

Moderní umělá inteligence nevypadá jako univerzální mysl vzniklá v technologické singularitě, kdy schopnosti počítače přesáhnou schopnosti lidské. I když bude singularita významný mezník, je otázkou, jestli bude tak přelomová. A jako u Turingova testu je problém v tom, že tento milník je poměrně vágní, protože není jasné, zda se singularitou míní dosažení ekvivalentu lidské inteligence (a pokud ano, pak co je vlastně etalonem, průměrná inteligence?) anebo dosažení nějaké specifické schopnosti, kterou stroj zvládne a lidé ne. V určitých oblastech, jako je data mining a nebo high frequency trading, jsme už za singularitou, protože žádný lidský obchodník nedokáže tak rychle reagovat a žádný statistik nedokáže zpracovat takové objemy dat.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
99 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 47.1Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.