Hlavní stránka Hardware Sítě a Internet Placení za odkazy: Rozumná strategie, anebo zoufalství?
Placení za odkazy: Rozumná strategie, anebo zoufalství?
autor: Michal Rybka , publikováno 27.2.2021
Placení za odkazy: Rozumná strategie, anebo zoufalství?

Austrálie si prosadila zákon, který nutí technologické společnosti platit za odkazy na obsah velkých mediálních společností. Je to pokrok – anebo další z restriktivních zákonů, kterými se lokální vlády pokoušejí svázat a kontrolovat internet?


To, co se děje v Austrálii, je důležité pro celý svět. Australští zákonodárci se rozhodli, že skásnou cizí technologické titány o nějaké ty love – a ostatní země čekají, zda jim to projde a zda si budou moci taky ukousnout něco z nadnárodních profitů. Dění sleduje EU, Británie i USA – a velmi pravděpodobně každá vláda významnější země, která má sílu vnucovat svoji regulaci nadnárodním firmám. Pokud to Austrálii vyjde, bude následovat vlna podobných regulací po celém světě. To je v kostce to, o co tu momentálně kráčí.

Australské mediální domy tvrdí, že americké firmy tyjí z jejich poctivé mediální práce, zatímco technologičtí titáni namítají, že pouze zpřístupňují jejich obsah světu. Protože jsou sociální sítě a vyhledávače významné, je i jejich podíl na provozu docela značný. Podle údajů Bloombergu jen 44 % procent uživatelů přistupuje k australským zprávám přímo, 32 % přes Google a 18 % přes Facebook. Zbylých necelých 7 % jsou „jiné“ typy přístupů, což patrně zahrnuje ostatní vyhledávače a sítě.

Zprávy z médií zní optimisticky: Google začal podepisovat smlouvy s australskými mediálními domy a Facebook, po počátečním vzdoru, se k tomu odhodlal také. Google pouze hrozil odpojením Austrálie od vyhledávání, Facebook to na osm dní skutečně udělal – a zakázal nejen linkování australských médií, ale dočasně odpojil i řadu uživatelských profilů.

Nutno podotknout, že pozice Facebooku a pozice Google v této otázce není stejná: Facebook primárně dovoluje uživatelům pouze sdílet odkazy na články, zatímco Google používá obsah textů pro vyhledávání. Tyto pozice jsou naprosto nesrovnatelné: Pokud Google přijde o australské zdroje, bude jeho vyhledávání méně relevantní, což jejich pozici poškodí. Zákaz sdílení odkazů na Facebooku je sice nepříjemný, ale jen pro lidi, kteří skutečně australské zprávy sdílet chtějí, tedy pro Australany, obyvatele Oceánie a okolí.

Využívání sociálních platforem místo přímého přístupu je typické pro méně vzdělané uživatele, kteří využívají feed informací pasivně. Facebook sám uvádí údaje o australských uživatelích, které se podobají jiným oblastem: Třetina mobilních přístupů k informacím je přes Facebook, mobilní přístup dominuje, výrazně roste význam videa. Lokálně tedy významný je, otázkou je, jestli to Facebooku stojí za nátlak na placení.

O co vlastně jde? Nová australská legislativa se jmenuje Treasury Laws Amendment: News Media and Digital Platforms Mandatory Bargaining Code (tedy pravidla pro povinné vyjednávání mezi médii a digitálními platformami) a v zásadě říká to, že technologické firmy musí vyjednávat s mediálními společnostmi poplatky za využívání jejich zdrojů s tím, že pokud vyjednávání selže, bude arbitrováno přes ACMA, tedy The Australian Communications and Media Authority.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
57 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 26.9Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.