Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Levný dron VISUO XS809S – létající hračka za pár kaček
Levný dron VISUO XS809S – létající hračka za pár kaček
autor: Jan "Fucida" Schrenk , publikováno 14.6.2018
Levný dron VISUO XS809S – létající hračka za pár kaček

Dnešní článek rozhodně nevzešel z pera nějakého milovníka dronů. Na tuto oblast jsem vždy pohlížel s maximální nedůvěrou. Jako milovník letadel se cítím nesvůj vždy, když někdo dokáže s něčím až příliš snadno vzlétnout. Dron Visuo za dva tisíce je taky taková jednoduchá a divoká hračka, se kterou se můžete venku do sytosti vyřádit.


Sen létat bude s velkou pravděpodobností starý jako lidstvo samo. Již homo sapiens si při zuřivém útěku před neuloveným mamutem zcela jistě přál mít alespoň na pár minut křídla.

Jeden velký člověk, Ital Leonardo Da Vinci, mimo jiné rozvíjel koncepci stroje, který by máváním křídel umožnil člověku vzlétnout. Nepovedlo se to ani jemu, ani lidem před ním. Ptáci díky svým mohutným svalům, lehkým dutým kostem a schopnosti neustále optimálně měnit geometrii křídla dokáží pracovat se vzduchem mnohem lépe, než v renesanci dokázal jakýkoliv člověk. Tudy tedy cesta nevedla.

Levný dron VISUO XS809S – létající hračka za pár kačekLevný dron VISUO XS809S – létající hračka za pár kačekLevný dron VISUO XS809S – létající hračka za pár kaček

Uběhlo pár dalších stovek let, kdy si nějací moudří lidé všimli, že jiný velký člověk, Řek Archimédes, měl s tím vytlačováním tekutin pravdu. Dva francouzští bratři koncem 18. století sice experimentovali nejdříve s padáky, ale následoval již světově známý pokus s předchůdcem horkovzdušných balónů. Právě létající stroj známý jako Montgolfiéra nese jejich jméno. Jednalo se o první použitelný horkovzdušný balón, který umožnil nejdříve zvířatům a záhy i člověku vzlétnout. Záhy následují vodíkové balóny a o sto let později s mohutným rozvojem aerodynamiky i snaha dostat nahoru něco, co bude těžší (raději bychom měli říci hustější) než vzduch. Tím se lidstvo, a hlavně pánové jako Otto Lilienthal, snažili vzdát Archimédem popsaného principu a významně rozšířit své možnosti. Popravdě řečeno zrovna Otto Lilienthalovi, jakkoliv se jedná o jednu z největších ikon dějin létání, jeho experimenty úplně extra velké štěstí nepřinesly. Zabil se v roce 1896 při testu svého nejnovějšího kluzáku. Nicméně Otto svůj osud bral celkem sportovně, neboť umíraje ještě svému bratrovi řekl: „Opfer müssen gebracht werden“ – „Oběti musejí být položeny“. Tomu já říkám Mít koule.

Levný dron VISUO XS809S – létající hračka za pár kačekLevný dron VISUO XS809S – létající hračka za pár kaček

K veleslavným bratřím Wrightům nám zbývalo už jen pár let. Základy aerodynamiky byly známé. První aviatici věděli, jak funguje křídlo a co od něj zhruba čekat. A také věděli, že potřebují rychlost. A věděli, že čím více kilogramů chtějí k nebi vynést, tím ta rychlost bude vyšší. Parní motory byly v té době sice již velmi výkonné, ale zároveň těžké. Posloužil místo něj lehký benzinový motorek ze šicího stroje, který po několika pokusech zvedl stroj jménem Flyer 1 k nebi. No, ve skutečnosti sotva pár desítek centimetrů nad zem, ale to nevadí. Vzduch byl dobyt. O nějakých deset let později se lidstvo mohlo s pomocí letadel zabíjet efektivněji než kdy předtím, a tak se nám kruh jménem Homo Sapiens uzavřel.

Levný dron VISUO XS809S – létající hračka za pár kačekLevný dron VISUO XS809S – létající hračka za pár kaček

Benzin? Drahé a složité

Dokud světu létání vládly spalovací motory, bylo jeho rozšíření mezi plebejce velmi limitované. Jasně, letečtí modeláři si hrají s RC letadélky i vrtulníčky již desítky let. Dlouhou dobu to ale obnášelo desetitisícové počáteční investice (v době, kdy mzdy desetitisícové nebyly) a nutnost naučit se ta letadla nejen pilotovat, ale hlavně je opravovat. Na internetu je ostatně bezpočet videí, kde v praxi vidíme, jak snadné je podobný model rozmetat o zem.

Elektromotor je v porovnání s tím spalovacím velmi jednoduché a levné zařízení. Umíme jej miniaturizovat, přesně ovládat, nevyžaduje nijak složitou údržbu a má parádní provozní vlastnosti. Škoda jen, že nedokážeme efektivněji skladovat elektřinu. Ale i to je dnes díky lithiovým bateriím přeci jen o dost jednodušší než dříve. Jakmile jsme navíc jako lidstvo dokázali miniaturizovat a zlevnit náhražku gyroskopických stabilizátorů, tak se naše možnosti rozšířily a vznik dronů tak byl jen otázkou času. Dnes dokážeme (v Číně) postavit doslova za pár desítek korun dálkově řízený stroj, který dokáže ovládat cvičená opice a se kterým si dokážeme užít nějakou tu srandu.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
31 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 13.1Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.