Fake news o fake news
autor: Michal Rybka , publikováno 7.4.2018
Fake news o fake news

Fake news jsou zajímavý fenomén – už je proto, že samotný pojem „fake news“ představuje fake news. Snaží se evokovat dojem, že se díváte na něco nového a hrozivého, ačkoliv jde o běžnou propagandu, kterou najdeme v carském Rusku, v předrevoluční Francii, ve starém Egyptě – a dost možná už na samotných počátcích lidské společnosti.


Když se podíváte na internet, získáte pocit, že fake news před rokem 2000 neexistovaly a že jde o pojem, který nějak souvisí s internetem a hlavně sociálními sítěmi. Ve skutečnosti jde o fenomén tak starý, že bychom ho měli jmenovat součástí kulturního dědictví UNESCO. Tak například si zajedete do Egypta, abyste z chrámových zdí Karnaku načerpali informace o první velké bitvě dějin, bitvě u Kadeše (1274 před naším letopočtem), která byla zakončena první mírovou smlouvou dějin. Když tak studujete oficiální záznamy, dozvíte se o hrdinství faraona Ramesse II., který bitvu vyhrál a Chetity na hlavu porazil. I když Ramesse II. nebyl žádná srágora a i v měřítkách světových dějin je to jeden z největších „chlapů s koulema“, pravda je jiná – bitva podle všeho skončila spíš remízou a sám vládce v ní málem padl do léčky a zemřel. Faraon ale věděl, že s pravdou dojde nejdál jenom ten, kdo chodí pěšky – a tak nechal zvěčnit mírně poupravenou verzi historie – tedy fake news.

Fake news byly v Egyptě součástí celé jejwdich kulturní historie, protože už tehdy objevili, že historii a tedy i historickou pravdu jde editovat, což teprve o tisíce let později výslovně popsal George Orwell v románu „1984“. Když zemřel Amenhotep IV. zvaný Achnaton, velký náboženský reformátor, rozhodli se kněží pro historickou revizi formou pečlivého osekání jeho památek a hlavně jeho jména. Totéž udělal Thutmose II. své nenáviděné tetě Hatšepsut, která mu seděla na trůně až příliš dlouho a měla navíc tu drzost, že své sochy vylepšovala totálně fake faraonskou bradkou.

Mimochodem – používám „před naším letopočtem“, ne „před Kristem“, jelikož Kristus se nenarodil v roce nula – jde tedy také o fake news. To, že každý rok v prosinci slavíme Ježíšovy narozeniny, ačkoliv ve skutečnosti nevíme přesně ani den, ani rok jeho narození – dokonce ani roční období, je asi nejdéle opakovaná fake news tradice naší novodobé historie. Šlo o to vymazat největší pohanské svátky zimního slunovratu, takže se prostě řeklo, že se Ježíš narodil shodou okolností tehdy a basta. Celý advent, štědrý den, vánoční zvyky, Půlnoční mše a tak dále – to je všechno totálně a 100% fake. Což nám ale nebrání, abychom si užili svátků, i když jejich pokročilá forma spíš připomíná pradávné pohanské svátky než to, co se mělo původně zamaskovat.

Fake news jsou normální věc a jak se ukazuje, lid se s nimi klidně smíří. Ba co více, více jistém užším smyslu slova se za fake news považuje ten typ propagandy, který se šíří přímo mezi lidmi z jednoho na druhého - tedy virálně. Masová propaganda využívaná diktátorskými režimy 20. století a také demokratická propaganda se šířila centrálně novinami, rozhlasem a filmem, zatímco virální propaganda se vypustí mezi lidi a nechá se šířit přímo jimi. Virální propagandou byla už věrozvěsty šířená evangelia, později ji objevíme například u protimonarchistické propagandy v předrevoluční Francii a Rusku.

Používaly ji ale také tajné služby: Klasickým příkladem jsou Protokoly sionských mudrců, které pravděpodobně vytvořila carská tajná služba Ochranka na počátku 20. století. Tento dokument, i když bylo relativně brzy prokázáno, že jde o výmysl, se šířil nejen ve východní Evropě, ale také v Americe, kde ho vydal Henry Ford a samozřejmě také mezi nacisty.

Fake news o fake news

Autor: neznámý – Praemonitus Praemunitus (1920)  by Harris A. Houghton (anonymous]], Volné dílo, Odkaz

Mezi antisemity je populární dodnes a oni stále tvrdí, že jde o dokument autentický, což ukazuje, že existence a šíření podobného typu propagandy umožňuje báze „věřících“, kteří ho šíří sami dál. Ti jsou obvykle neoblomně přesvědčení o pravdivosti podobných tvrzení a nic je nezviklá: V německých dokumentech o Druhé světové můžete najít bývalé příslušníky Wehrmachtu, kteří jsou dodnes neomylně přesvědčeni o správnosti svého konání.

Když se díváme na zdroje fake news, tak se často udává pouze jeden: Tvrdí se, že všechny fake news vznikají pouze jako úmyslně navržená a implantovaná propaganda. Běžně můžete narazit na představu, že jde výhradně o nepřátelskou a dokonce placenou činnost, což je ale úplně stejný nesmysl, jako fake news samotné. Aktivní propaganda představuje totiž jen jeden ze zdrojů „nepravdivých informací“. Mnohem častěji jde o zkreslení či nepochopení informací, které se opakováním samy mění ve fakta.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
105 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 48.5Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.