Mají výkonné počítače vůbec nějakou budoucnost?
autor: Michal Rybka , publikováno 5.10.2008
Mají výkonné počítače vůbec nějakou budoucnost?

Na první pohled by se dalo říci, že jde o zcela nesmyslnou otázku: Samozřejmě že výkonné počítače mají budoucnost! Moorův empirický zákon z roku 1958 dosud stále platí - každé dva roky se počet tranzistorů v čipech zdvojnásobí. Proto je ji třeba poněkud upřesnit: Má segment výkonných počítačů dané generace perspektivu? Zajímají ještě uživatele výkonné počítače?


Kdysi, v osmdesátých letech, jste byli tím větší borci, čím silnější stroj jste měli. Existovalo jednoduché ordinální uspořádání výkonnosti: Ten, kdo měl osmibit se 16 KB, byl větší loser než ten, kdo měl osmibit se 64 KB.

Mají výkonné počítače vůbec nějakou budoucnost?

Oba se pochopitelně nemohli měřit s majitelem šestnáctibitu s megem paměti a disketovkou - a ten se handrkoval se zbohatlíkem, který se vzmohl na 386ku s VGA grafikou.

Mají výkonné počítače vůbec nějakou budoucnost?

Tehdy bylo srovnávání prosté a jednoduché, každý - i laik - ho snadno chápal. Monochromatická grafika je horší než šestnáctibarevná, ta je horší než 256ti barevná a tak dále. Ale dnes?

Začátek rozdílného vnímání výkonu

Dnes mají i ty nejlevnější stroje 32bitovou grafiku zcela postačující pro jakékoliv běžné "plošné" zobrazení, takže výkonovou hierarchii hledáme obvykle jenom ve 3D aplikacích. Srovnání výkonů grafik ve 2D jsem neviděl už hodně dávno, dnes se v ploše řeší už jenom výkon při akceleraci HD videa. A to je, pro většinu normálních uživatelů, už docela abstraktní věc. Paradox "dostatečně výkonných grafik" má poněkud překvapivé důsledky: Zatímco teprve nyní se výrobci "normálních" programů snaží nějak využít sílu akcelerátorů, zákazníci stále více ignorují dražší a výkonnější stroje a zaměřují se na levný segment.

Hardwarová akcelerace PhysX měla u supervýkonných počítačů spíše symbolickou hodnotu, praktickou nepřinesla skoro žádnou. CUDA je sice praktická, ale nevyužije ji každý a většině lidí je rovněž šumák, že nyní grafiky konečně akcelerují i Photoshop. Nejrozšířenějším využitím akcelerátorů se tak stávají nová GUI jako je Aero či Aqua, ale i bez akcelerovaného rozhraní se dá bez problémů žít.

Řada uživatelů radši ocení kompaktní a tichý stroj, do kterého se turboturbina ultrarychlé karty nehodí. V mnoha případech jsem slyšel požadavky na to, aby byl nový počítač "hlavně tichý", protože počítač se "bude používat jenom na surfování a možná divixy", takže často vznikají pozoruhodné kombinace poměrně silného hardware s docela slabým akcelerátorem. Uživatelům je to ale jedno - ba naopak, jsou spokojeni, extrémně výkonné řešení pro ně nedává smysl.

Mají výkonné počítače vůbec nějakou budoucnost?

Dnes nejde o to přitopit si v bytě horkým hardwarem - frčí úsporné procesory a tiché a spíše pomalejší "zelené" disky. Proberme to krok po kroku a podívejme se na počítače z pohledu normálního řadového zákazníka - ostatně se ukazuje, že právě on je v prodejích nejvýznamnější, jak ilustruje výborný text o prodejích hardware v ČR.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
298 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 126.6Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.