Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Základy "sluchátkologie" 1. + recenze sluchátek FatFones
Základy "sluchátkologie" 1. + recenze sluchátek FatFones
autor: Petr Hejtmánek , publikováno 20.3.2007
Seznam kapitol
1. Otevřená nebo uzavřená sluchátka?
2. Pecky a špunty neoznačují totéž...
3. Sluchátka FATMAN FatFones
Základy

Nejlevnějším způsobem jak z počítače získat věrný zvuk, za předpokladu, že máte solidní zvukovou kartu, je připojit k ní kvalitní sluchátka. Obecně uznávaným názorem je, že sluchátka vám poskytnou takovou kvalitu zvuku, na kterou by jste si museli v případě reprobeden připlatit až 10x více. Dnešním článkem bychom vás rádi uvedli do světa, který leží na rozhraní "konzumního" poslouchání hudby a náročnými představami audiofilů.


Tímto seriálem bychom vás rádi seznámili se světem sluchátek tak, jak jej vidí pan Petr Hejtmánek z firmy Gothic, která, jako jedna z mála v ČR, se na sluchátka přímo specializuje. Jedná se tedy o člověka, jemuž rukama (a ušima) prošla celá řada sluchátek nejen od známých firem jako je KOSS, Sennheiser, AKG, ale i široké veřejnosti méně známých značek jako je Grado, Audio-Technica, beyerdynamic, Shure, Ultimate Ears a mnoha dalších.

Byli bychom neradi, aby pro vás tento seriál znamenal jen zbytečnou ztrátu drahocenného času a proto zde nebudeme podrobně popisovat vzhled sluchátek, na který běžně stačí dva kvalitní obrázky. Mnohem užitečnější bude popisovat sluchátka na základě jejich praktické použitelnosti ve vztahu k provedení a kvalitě zvukového projevu. V dalším díle se objeví také zkušenosti z ostrého provozu a servisu.

Seriál bude pojatý jako průvodce světem nejrůznějších kategorií a typů sluchátek nebo bude ukazovat na omyly vžité u laické veřejnosti. Postupně se podíváme i na historii jednotlivých výrobců a některé legendární modely.

 Dnes se budeme věnovat dvěma tématům, u kterých často dochází k omylům:

  1. co jsou to uzavřená a otevřená sluchátka,
  2. ukážeme si, že pecky a špunty neoznačují totéž, naopak něco podstatně odlišného.

Na závěr si představíme zajímavá sluchátka Fatman FatFones.

Co se míní, když se řekne, že sluchátka jsou otevřená či uzavřená?

Bohužel, i v této prosté věci si někdy i odborně se tvářící časopisy neví zcela rady (například podivný článek v listopadovém Home Cinema). Přitom je to záležitost docela jednoduchá. Z hlediska otevřenosti, respektive uzavřenosti systému posuzujeme tu část sluchadla (či, jak budeme dále používat - mušle), která doléhá na hlavu posluchače.

Pokud si dáte dlaně na uši ("to už se vážně nedá poslouchat"), pak nás v tomto ohledu bude zajímat "provedení hřbetu vaší ruky". Nachází-li se na tomto místě materiál vzduchově průchozí (mřížka, otvory), jedná se o systémy (sluchátka) otevřené. Je-li vnější povrch mušle bez těchto atributů či z materiálu vzduchově neprůchozího, jedná se o systémy uzavřené.

Základy \
otevřená - uzavřená - polootevřená sluchátka (v podání AKG)

Úmyslně zde uvádím termín průvzdušný a nikoliv průzvučný. Udělat totiž zábranu pronikání vzduchu je hračka. Se zvukem je to ale úplně jiná taškařice, ten si tak moc poroučet nedá. To je ale námět na kapitolu o sluchátkách do hlučných prostředí, necháme si ho tedy na jindy.

Termíny uzavřený-otevřený systém tedy v žádném případě neříkají nic o tom, jak vám sluchátka sedí na uších (respektive na hlavě). Tento problém popisují termíny končící na "-aural", ale ty si opět necháme na příště. V anglické terminologii se zcela běžně podle pravidel logiky používá rozlišení "open/closed systems".

Uzavřená sluchátka tedy akusticky (více-méně) oddělují posluchače od okolí. Naopak okolí neslyší nic-moc z toho, co si právě pouští posluchač. Míra potlačení okolního hluku závisí na konkrétním provedení mušle, nelze tedy tvrdit, že uzavřená sluchátka jsou pro okolní hluk zcela nepropustná.

Provedení sluchátek a kvalita zvuku

Otevřená sluchátka mají vnější část mušle průzvučnou a pro tok vzduchu víceméně otevřenou. V praxi to znamená, že mušle je vně opatřena mřížkou (a to třeba i po celé ploše) nebo otvory různých velikostí a tvarů. Zvuk ze sluchátek je tak velkou měrou přenášen i do okolí a posluchač není od okolí významně akusticky oddělen.

Velmi obecně a zjednodušeně je možné tvrdit, že pro výrobce je jednodušší docílit kvalitní zvuk s co nejvíce otevřenými modely. U špičkových sluchátek proto otevřené systémy jednoznačně převládají. Jsou to kupříkladu sluchátka Grado, AKG, Sennheiser HD 5xx/6x0, beyerdynamic DT 990, a mnohé další...

Základy \
Sennheiser HD 650 - zadní část mušle je tvořena mřížkou

Další zajímavé modely nabízí například známý legendární americký výrobce Grado Labs. Jejich sluchátka by se totiž s přehledem dala označit jako "extrémně otevřená". Pokud jim totiž vezmete vzduch (stačí vně přiložit dlaně), pak sluchátka prakticky "umřou" a vyluzují pouze velice prapodivné zvuky, které s HiFi nemají nic společného. Proto Grado rozhodně nedoporučuji pro "polštářový" poslech před usnutím (pokud nemáte tvrdý podhlavník - nejlépe japonský-dřevěný ;-)

Základy \

 

Uzavřená sluchátka

Velmi obecně také platí opačné tvrzení - pro výrobce je poněkud složitější docílit kvalitního zvuku s uzavřeným systémem. Proto se také vyrábí pouze velmi omezený sortiment špičkových uzavřených modelů, například: Audio-Technica řady "Air Monitor", beyerdynamic DT 770 nebo již končící řada Sennheiser Linear.

Základy \
uzavřený systém (Sennheiser HD-250 II Linear)

Proč je tak těžké udělat "pořádný zvuk" s uzavřenou mušlí? Problém je v tom, že mezi membránou a stěnou mušle vzniká nutně uzavřená dutina, zpravidla vyplněná vzduchem. Ten se při pohybu membrány stlačuje a roztahuje (přesněji řečeno ředí), takže klade membráně určitý odpor proti jejímu pohybu. Tím nejjednodušším výsledkem je zpravidla úbytek basů. Dalším častým problémem je tzv. stojaté vlnění, které vzniká, pokud se zvuk odráží od stěny mušle zpět k membráně. Celkovým výsledkem je pak víceméně specifickým způsobem zabarvený zvuk.

Poznámka: každá sluchátka tohoto typu jsou jiná. Někde je zvuk zabarven poměrně výrazně (KOSS R80), jinde podstatně méně (audiofilní řada Audio-Technica). U levných modelů tento problém nemá cenu řešit, protože sluchátka již sama o sobě mají "dostatečné" spektrum nedostatků.

Základy \
beyerdynamic DT 990 Edition 2005

Polouzavřená sluchátka

Mnozí z vás se jistě setkali také s pojmem "polootevřená" nebo "polouzavřená" sluchátka. Ačkoliv takový termín zní docela seriózně, občas bývá (i samotnými výrobci sluchátek) znehodnocen.

V zásadě se dají rozlišit dva důvody, proč má smysl hovořit o polootevřených systémech:

1) Jako polootevřené (semi-open) označuje některé modely sám výrobce. Toho si je možné všimnout hlavně u modelů AKG, které bychom ve srovnání s produkcí jiných značek zpravidla označili jako otevřené systémy.

Poznámka: někteří výrobci chtějí označením "semi-open" vyjádřit fakt, že míra pronikání zvuku ze sluchátek do okolí je u těchto modelů poněkud nižší než v případě velmi otevřených systémů.

Základy \
polootevřené modely (podle firmy AKG)

2) Občas (ovšem nesprávně) tak nazývají někteří výrobci sluchátka, která mají uzavřenou mušli, ale náušník plně neuzavírá ucho. Děje se tak například u části pecek nebo supraaurálních modelů, které nevyvíjejí na ucho větší tlak. Znovu ale zdůrazňuji, že je takové označení nesprávné a značně zavádějící.

Uzavřená sluchátka a "basy"

Pro vyvrácení neuvěřitelně "zažraného" omylu, že uzavřená sluchátka mají větší basy může dobře posloužit například model Audio-Technica ATH-D40fs. V mušli (viz. obrázek) je jen jedna malá dírka a ejhle, jak velký vliv má na zvuk. Stačí přiložit prstík a původní zdůrazněné basy (model je určen především pro basáky a bubeníky) se krásně potlačí.

Základy \
Audio-Technica ATH-D40fs



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
456 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 219.2Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.