| ESI Juli@ - nekompromisní královna |
| autor: Štefek Petr , publikováno 19.12.2006 |
| Seznam kapitol |
|---|
| 1. Úvod - potřeba kvalitního zvuku |
Dnešní test bude zabývat poněkud netradičně zvukovou kartou z dílen ESI, kterou jsem podrobil zkoušce dospělosti na dospělé aparatuře ve srovnání s tradičními zástupci zvukových karet z řad Creative. Juli@ je vskutku pozoruhodnou kartou nejen kvůli svým nesporným zvukovým kvalitám.
Tématem dnes bude kvalitní zvuk na počítači. Tato věta vypadá na první pohled jako protimluv, protože zvuk linoucí se z těchto výpočetních skřínek je z 99% opravdu tristní díky integrovaným zvukovým kodekům nevalné kvality a "komerčních" zvukových karet, které i přes svou někdy relativně vysokou cenu nepředvádějí nic krom kolotočových efektů. Vývoj výpočetní techniky jistým způsobem může za "degenerování" zvuku a hlavně představ uživatelů o jeho kvalitě. Většina z nakupujících je schopna utratit za libovolnou komponentu mnohem více než za zvukovou kartu, což je pochopitelné, protože počítač jako takový sloužil vždy především k pracovním účelům a k hraní her. S příchodem multimediálních počítačů, které díky svým možnostem mají ambice nahradit klasické DVD přehrávače či rekordéry. Na takovém multimediálním "obývákovém" HTPC můžete sledovat DVD-Video či DivX záznamy, ale v neposlední řádě také poslouchat CD či MP3. Pokud takovýto stroj napojíme na váš zakoupený AV nebo stereo integrovaný zesilovač, tak můžete být velmi silně rozčarováni zvukovým projevem i při přehrávání kvalitnějších mp3. Z tohoto balastu ovšem vede docela jednoduchá cesta ven.
Samostatná zvuková karta s kvalitními DA (AD) převodníky dokáže vyléčit leckterou bolístku. Zapomeňte nyní na marketingové taháky v podobě výkonů DSP efektových čipů (čímž je známý především Creative) a věnujme se kvalitě zvuku, která sice nikdy neuspokojí audiofila rozmazleného zvukovým řetězcem za stovky tisíc korun, ale průměrně náročnému může poskytnout solidní poslech nebo zážitek z filmů. Možná nyní uvidíte jména společností, která jste v životě neslyšeli a jejích výrobky nikdy nedrželi v ruce, ale jedná se ovšem o zvučná jména nepříliš komerčních firem. První takovou společností je ESI (Audiotrak), která vyrábí od multimediálních zvukových karet po profesionální systémy. Dnes si zvukově porovnáme její povedenou kartu Juli@ s klasikou v podobě Creative Audigy 2 ZS Platinum a X-Fi.
ESI Juli@ - cesta ke kvalitnímu zvuku
- DirectWIRE 3.0 support
- 24-bit 192kHz ADC (Analog Digital Converter): 114dB dynamic range
- 24-bit 192kHz DAC (Digital Analog Converter): 112dB dynamic range
- 2 analogové vstupy a 2 analogové výstupy s unikátním přepínacím I/O socketem: uživatel si může vybrat mezi nesymetrickými RCA I/O (-10dBV) a symetrickými TRS I/O (+4dBu)
- Zabudovaný digitální optický výstup - 5.1 Dolby Digital podpora
- Digitální coaxiální I/O (podpora až 192kHz) - 5.1 Dolby Digital podpora
- MIDI I/O s 1 vstupem a 1 výstupem
- Complete internal digital mixer – enables to monitor digital I/O as well
- PCI kompatibilita – designováno pro použití na +3.3V nebo +5V PCI sloty
- podpora MME/WDM, DirectSound, ASIO 2.0, GSIF 2.0
- EWDM driver support pro Windows 98SE/ME/2000 and XP
- MAC OS 10.2 nebo lepší
Na tomto ilustračním obrázku lze vidět princip otočitelných I/O
Jako DSP čip kartě posloužil patří vynikající 24-bit 192 kHz VIA Envy24HT-S ve spolupráci s AKM AK4114 (8 výstupů a 2 vstupy). Digitálně analogový převod obstarává rovněž AKM s modelem AK4358 , který je užíván i v některých samostatných audio/video komponentách. Nejedná se sice o žádný high-endový DAC a srovnání s BurrBrown převodníky jistě nesnese, ale pro PCI zvukovou kartu zcela jistě postačí. Anologově digitální převodník je opět AKM AK5385A, který již není nabízen a má svého nástupce v podobě AK5385B. Jak DAC tak ADC dovoluje pracovat s přesností 24-bit při vzorkovací frekvenci 192kHz, takže například DVD-Audio není pro Juli@ žádným problémem.
Pro náročného posluchače je stěžejní kvalita digitálně analogové části, kde se z jedniček a nul stává analogový signál, který putuje do zesilovačů a reproduktorů. Pokud se týká právě ADC, pak můžeme směle říci, že je na vyšší úrovni, než je běžné například u kvalitních zvukových karet M-Audio Revolution či Audiotrak Prodigy 7.1(krom modelu hi-fi). Pokud jste si zvykli na ovladače Creative či alternativní KX budete velmi mile překvapení solidností software (Mixeru+možnosti propojení a nastavení, který se mi velmi líbil už u Prodigy 7.1, kterou jsme testovali zde.
Karta podporuje množství ovladačů pro tvorbu hudby a stop skrze nejznámější software:
- MME: WinAmp, CoolEdit, Cakewalk, Vegas, etc.
- WDM: SONAR (WDM/KS), PowerDVD, WinDVD, etc.
- ASIO: Cubase, Nuendo, Logic, Reason, SONAR (ASIO), etc.
- GSIF: GigaStudio 2.42 or higher
Tuto oblast přenecháme jiným a vrhneme se na posouzení zvukových kvalit ESI Juli@ skrze poslechovou sestavu sestávající ze zesilovače NAD 352 (Monster Cable + Xsymphony) a sloupových reproduktorů Focal + sluchátek Koss R90 v případě sterea. Přenos digitálního signálu je možný skrze digitální výstup, kde se vše posléze dekóduje v AVR a proto záleží především na kvalit převodníků v recieveru. Jako rivala pro poslechový test jsem využil své Audigy 2 ZS Platinum a vypůjčené X-Fi Elite Pro.
Příslušenství
Krom vynikajících ovladačů, kde naleznete mixer a monitor pro vstupy a výstupy, zde je také obsáhlý balíček pro kreativní uživatele do domácích studií. DirectWire umožní jednoduše propojit vstupy a výstupy u jednotlivých ovladačů, což je velmi jednoduše proveditelné skrze virtuální dráty, které myškou jednoduše chytnete a přepojíte. Jednoduché a účelné.
- Ableton Live v odlehčené verzi (audio sekvencer pro práci se smyčkami)
- AAS Tassman ESI Edition (vícehlasý syntetizátor)
- VST plug-iny (instrumenty a efekty) pro hudební programy podporující tento formát
- Khaerhus Audio - The Classic Series (7 VST plug-inů)
- Audio Nerdz: Delay Lama
- MDA: Piano, ePiano
- Sinus: Freeverb Too
- Silverspike: RoomMachine 844
- Abyss: Cushion, Exciter, Filter
- PSP Audioware: PSP Piano Verb
- CSI: C FFT, C Tuner, C Super Stereo
- Steinberg: Leveler, Tools One
- Externalizer, Stereo Expander
- Voxengo: Stereo Touch
- Supaphaser
Poslechový test
Jako testovací nahrávky posloužily disky: J.S.Bach - Great Organs Works, Nightwish - Once (DVD-Audio), Scorpions - Unbreakable a konečně zvukově velmi dobré DVD Gozzila. Všechny disky byly originální tedy bez ztráty zvukové kvality převodem z jiných formátů. V případě Juli@ jsem zesilovač propojil s kartou skrz kabel RCA cinch.
Ve srovnání se starší zvukovou kartou Audigy 2 ZS je zvuk plnější a vyrovnanější a nesrovnatelně dynamičtější s náznakem prostoru. Basy jsou pevnější a neroztékají se jako v případě Audigy, což je velmi potěšující v případě kvalitnější aparatury (není tím myšlen Creative nebo Logitech). Vyšší středy a výšky jsou u ESI uhlazené a nejsou tolik "uširvoucí" a nepříjemné jako u Audigy 2 ZS Platinum, která je evidentně laděná pro plastové bedničky a subwoofery nevalné kvality. Dlouhodobější poslech je mnohem příjemnější na ESI a Audigy 2 ZS máte chuť po pár minutách navždy odhodit do šuplíku a více se jí nezabývat.
Byl jsem velmi zvědav na srovnání Creative X-Fi a ESI, takže si pojďme probrat jak nám to dopadlo. X-Fi překvapí o poznání vyrovnanější reprodukcí než Audigy 2 ZS, ale stále nám zde chybí pevné basy a výšky stále poněkud chytají za uši. Celkově je reprodukce o třídu výše než Audigy 2 ZS, ale na ESI Juli@ nestačí. Tam kde se ESI pokouší o navození prostoru, tam X-Fi předvádí plochý nezajímavý přednes (i když se slušnou dynamikou).
Sluchátka jednoznačně preferují ESI a s neutrálnějším a dynamičtějším projevem. Pro zajímavost jsem připojil dva stolní přehrávače Pioneer DV-717 (převodníky BurrBrown+Legato Link) a Sony DVP-NS36 (převodníky ???). ESI představuje zvukově konkurenci pouze pro nejlevnější DVD přehrávače (okolo 2-3 tisíc), které dokáže pozlobit při reprodukci audia příjemnějším projevem. Pioneer byl svým projevem návštěvou z jiné dimenze a srovnáním se vůbec nemá cenu zabývat, jelikož je řádově lepší.
Naměřené hodnoty
Protože jsem neměl k dispozici dostatečně kvalitní referenční zvukovou kartu pro měření, vypůjčil jsem si hodnoty ze serveru Digit-Life, kterému tímto děkuji. Tamní redaktor měl k dispozici špičkovou kartu LynxTwo (PC 1000$ - cca 22000Kč), kterou využil při testech jako referenci, která měřila samotnou ESI Juli@.
Měření převzato ze serveru Digit-Life
Výsledky vykazují velmi dobré hodnoty, které kartu okolo 4000 korun posunují na přední místa výběrového žebříčku. Nutno podotknout, že ačkoli je ESI zvukově neoddiskutovatelně lepší než X-Fi, tak naměřené hodnoty by velmi pravděpodobně byly stejné nebo lepší. A v tom je právě onen zakopaný pes a stále platí pravidlo, že vybírat se má dle sluchu. agresivní nepříjemné výšky a "rozmázlé" basy vám žádný graf na světě neukáže.
Závěr
Pro toho, kdo hledá kvalitní zvuk na počítači ve spojení s externím zesilovačem a reproduktory, je ESI Juli@ jednou z nemnoha dobrých voleb za rozumné peníze. Pokud oželíte podporu EAX standardu ve hrách (osobně s klidným srdcem) a konzumní značku a poptáváte kvalitní zvuk, pak je právě toto karta pro vás. Juli@ nebude vyděšená ani z přenosu digitálního signálu do poměrně kvalitního recieveru pro využití Dolby Digital a DTS (formát DTS již ovšem nehledejte v podobě dekodéru). Kreativnímu uživateli pomůže skrze přibalený software v začátcích jeho zářné hudební kariéry skladatele a produkčního. Poměrně kvalitní DAC a unikátní řešení otočných vstupů a výstupů analogové části karty stojí opravdu za pozornost. Pokud potřebujete nesymetrické RCA cinch konektory pro přímé propojení integrovaného zesilovači stačí otočit modul a symetrické TRS jacky jsou schovány.
Minimální konfigurace uvádí potřebu procesoru Pentium III a 256MB operační paměti, což by neměl být v dnešní době problém. Jako operační systém vyhoví vše od Windows 98 výše. Bohaté softwarové příslušenství karty jako Ableton Live v Lite verzi a VST pluginy vše umocní a ukazují kam je karta primárně určena, což je především domácí studio. Využití převodníku na přehrávání DVD-Audia a jiných HD formátů je poněkud sporné, neboť významné rozdíly uslyšíte až na audio sestavách za mnoho desítek tisíc korun.
Jako vhodnou alternativu doporučím Audiotrak Prodigy 7.1 Hi-Fi na kterou se pravděpodobně podíváme v nějakém z dalších testů. Samotnou kartu lze zakoupit u této společnosti, která tuto kartu do testu bohužel nezapůjčila. Cena karty byla stanovena na 4000 korun s DPH. Na úplný závěr musím říci, že Audigy 2 ZS se už do mého počítače nevrátila a vůbec za ní neteskním.
PCTuning Golden Award
ESI Juli@
"za vynikající zvukové kvality a unikátní řešení vstupů/výstupů "
Redakce si vyhrazuje právo odstranit neslušné a nevhodné příspěvky. Případné vyhrady na diskuze(zavináč)pctuning.cz
Uvítal bych také otestování zátěže cpu
Zatez CPU neni pro kvalitu zvuku podstatna a podle vaseho kmentare soudim, ze vas zajima dopad na FPS u her, ktery rozpoznate jenom v nizkem rozliseni bez limitace grafickou kartou, takze vysledky by pri klasickem nastaveni...na maximum, aby jeste gameplay byla plynula budou nerozpoznatlne +-1 FPS.
Mereni v rightmarku je pekne, ale jak pisu je treba referencni spickve zvukove karty, protoze merit kartu ve smycce je zcela nesmyslne a zavadejici. Jak uz pisu digit-life na LynxTwo nameril tuto kartu, hledejte tam.
vyzkoušej si nějaký integrovaný audiokodek (nebo obyč zvukovku) vs XF-I fatal1ty například, můžeš tam mít 8800GTX + s integrovaným audikodekem a poznáš to. Nejde jen o kvalitu zvuku...
http://www.audiocity.cz/clanek.php?id=117
Tyhle karty jsou pro skutecny poslech a jsou blizko kartam, ktere jsou pro praci se zvukem (vyrobci se soustredi do teto kategorie).
Jine karty jsou delane na neco jineho, kazdy dle potreby a preferenci.
Vicemene viz zaver clanku ktery sem uvedl...citace:
Články -> Hardware
Ego Systems Juli@ (test)
V této recenzi se podíváme na zoubek zvukové PCI kartě Juli@ od Ego Systems (ESi). Vzhledem ke svým kompaktním rozměrům a příznivé ceně disponuje velmi slušnými parametry, převodníky 24 bitů/192 kHz s velmi slušným dynamickým rozsahem i odstupem signálu od šumu. Juli@ nabízí 2 analogové vstupy a 2 analogové výstupy s neobvyklou možností volby mezi připojením přes nesymetrické konektory RCA nebo přes symetrické jacky 1/4" TRS, dále digitální S/PDIF optický i koaxiální vstup/výstup a samozřejmě MIDI In/Out.
Nestává se často, že se na trhu interních PCI zvukovek objeví kvalitní výrobek, který je použitelný i ve studiu a svými parametry v podstatě spadá do střední kategorie PC audio systémů, ale cenově přitom zůstává v kategorii multimediálních zvukových karet do 5000 Kč. V posledních letech nastolený trend, díky němuž stále častěji vidíme nová profesionální i poloprofesionální audio rozhraní jako samostatné systémy v podobě externích FireWire nebo USB zařízení, případně v podobě PCI karet s útrobami vyvedenými kabelem do break-out boxu, má svá četná odůvodnění. Převodníky nejsou vystaveny elektromagnetickým rušením uvnitř počítače, mezi vstupy a výstupy se mohou objevit kvalitní symetrické XLR konektory namísto omezeného počtu jacků na kartě (či na svazku kabelů z ní trčících), na panel externího zařízení lze umístit potenciometry a další ovládací prvky... no a v neposlední řadě se to celé mnohem pohodlněji zapojuje a lépe vypadá. Proto by se mohlo zdát zbytečné, že EgoSys Inc. pod svou značkou v dnešní době nabízejí další PCI kartu, když jich mají v sortimentu spotřební elektroniky pod označením Audiotrak víc než dost (ano, obě značky opravdu patří jedné společnosti). Jenže Juli@ je jiný případ. Vymyká všem běžným zákonitostem - obsahuje totiž osm konektorů ve dvou provedeních pro 2 analogové vstupy a 2 výstupy, optické i koaxiální digitální rozhraní, MIDI vstup/výstup a kvalitní převodníky, které se vyznačují parametry, jaké jsou u většiny levných zvukových PCI karet nevídané.
První dojmy + instalace
Po vybalení z krabice, v níž ve společnosti zvukovky najdeme ještě přídavný kabel a manuál, jsem chvíli kartičku obracel v rukou a pochvaloval dobře odvedenou práci. Všechny součásti byly šikovně zmístěny na velmi malé ploše, ale ne tak, jak bývá zvykem u levných zvukovek pochybné kvality. Bílá Julia@ už na pohled působila skutečně solidním dojmem.
Poté, co jsem překonal prvotní nechuť k odmontování krytu "big toweru", jsem Juliet zasunul do posledního volného PCI slotu na desce, přimontoval kryt a zapnul počítač. Po naběhnutí jsem poněkud s obavami očekával, co na to Windows XP vzhledem k počtu zvukových zařízení přítomných v počítači, nicméně instalace ovladačů byla zcela bezproblémová. Ve Správci zařízení ve Windows přibyly dvě položky Juli@ Audio a Juli@ Controller a vpravo na systémové liště kulatá bílá ikonka s popiskem Juli@ v 1.02, která spouští vlastní mixer zvukové karty.
Mixer
Šedivý ovládací panel softwarového mixeru je jednoduchý a přehledný, Každý kanál má svůj ovladač úrovně, kanály jsou rozdělené na vstupní a výstupní, dále pak na analogové (1/2) a digitální (S/PDIF IN a SPD/F OUT). Napravo od výstupů je master sekce. Nad kanály jsou tlačítka pro aktivaci real-time monitoringu audio signálu, pod některými kanály tlačítka MUTE. Polohu šavlí lze nastavovat po krocích 0,5 dB od 0 do -63. Rovněž lze zapínat a vypínat spárování dvojice kanálů pro ovládání obou současně tahem myší za posuvník jen u jednoho z nich. Úplně vpravo jsou umístěny indikátory aktuální samplovací frekvence (s volbou AUTO, která, je-li aktivována, vybírá režim automaticky podle zpracovávaného audio signálu). Pod indikátory SAMPLE RATE se nachází políčka CLOCK SELECT, která indikují interní (master clock) nebo externí (slave clock) řízení hodin zvukové karty. A nakonec CURRENT CLOCK zobrazuje v jednom řádku právě nastavený režim.
V horním menu okna mixeru je položka File, pod kterou lze ukládat aktuální nastavení mixeru do samostatného konfiguračního souboru pro pozdější použití a uložené konfigurace opět vyvolat. Pod...
Nicmene, bez ohledu, jaky mame nazor, Creative prodava a prodava hodne (viz NASDAQ). Dokonce si myslim, ze je pro ne nepodstatne, je-li prinos EAX 5 natolik nadcasovy, proste jim prodava zbozi. Standardem se EAX uz stal a zadna HERNI zvukovka jej nemuze nemit.
Cesta Creative navic sjela jeste k nizsim cenovym skupinam - ovsem karty vyrabene na chipu X-Fi jsou natolik zmrzacene, az hanba.
Za profi kartami chodim na jine servery, a do kamennych prodejen - prave kvuli poslechu - drzim palce pro dokonceni slibeneho testu.
Por objektivni test je nutne jine mereni nez rigtmark na kterem pracujeme pro vetsi test zvukovych karet. Pokud rightmark tak na opravdu spickove zvukove karte v cene kolem 20-30t korun, kterou jsem k dispozici nemel.
Od kdy se zhorsuje kvalita kopirovanim ? Pokud vim, tak alespon moje CD/DVD kopiruje data digitalne ;) Nekdy to pani audiofilove opravdu prehaneji. Perly typu, ze digitalni vystup z PC neni dostatecne kvalitni a podobne zvasty me stale utvrzuji v tom, ze valna vetsina "audiofilu" ma dost velke mezery ve vzdelani. Nic proti Vam, pane Stefku, ale ten Vas audiofilni zblept mi lehce nadzvednul zluc, takze jsem reagovat musel.
Stejne tak kdyz hudbu grabujete do *.wav formatu. Nic se nemeni ani nezmeni. Neni tam v podstate zadna konverze (pokud dodrzite 16bit 44,1kHz) a pokud by se nejake chyby vyskytly, tak vam to napr. Exact Audio Copy rekne a v tom pripade si odpovidat opravdu nebudou. Jinak pri zpetnem vypaleni si tyto data musi odpovidat na urovni bitu. Jasne, muzeme se tady bavit o vecech jako jitter, jenze ty jsou u pc, kde kazda mechanika ma buffer, celkem nesmyslne. Jinymi slovy, pokud dodrzite nekolik zakladnich podminek pri grabovani a vypalovani (nemenite formaty dat, vzorkovaci rychlosti, kvantovani a vypalujete dostatecne pomalu, aby nevznikaly neopravitelne chyby) tak vysledna kopie bude vzdy hrat stejne jako original. Pokud je bez chyb.
Na podobne tema jsem precetl diskuzi na byvalem stereo&video kde recenzent porovnaval nekolik medii MD a o nekterych tvrdil, ze hraji lepe a jine hur a ani za boha si nenechal vysvetlit, ze to se spise na jeho sluchu projevi unava a zmena nalad nez typ MD. Tim jen tolik, ze doufam ze pan Stefek si opravdu nejakou literaturu najde a taky ji uvede, jinak mu proste neuverim, ale rad se necham poucit. Touto tematikou se docela zabyvam, znam toho hodne, ale vzdy se mohu poucit a mozna se i mylim, ale chci dukazy ;).
pokud mate nejake dotazy, sem s nimi. Jak bude cas, tak se ozvu.
pouzita literatura:
KÁŇA, L., SCHIMMEL, J. Studiová a hudební elektronika. Elektronická skripta VUT v Brně, Brno, 2002.
NOVOTNÝ, V. Nízkofrekvenční elektronika. Elektronická skripta VUT v Brně, Brno, 2002, ISBN 80-214-2234-3.
VRBA, R., a kol. Digitální obvody a mikroprocesory. Elektronická skripta VUT v Brně, Brno, 2003.
DOLBY Laboratories, Inc. Dolby Digital Professional Encoding Guidelines [online]. Elektronický dokument. 2000. Dostupný z WWW:< http://www.dolby.com/ resources/ tech_library/index.cfm >.
DOSTÁL, T., AXMAN, V. Elektrické filtry. Elektronická skripta VUT v Brně, Brno, 2002.
A nebo je snad blabol moje tvrzeni o kvalite digitalniho vystupu PC ? Dost lidi stale nechape, ze dokud jde signal digitalne, tak k zadne degradaci nedochazi. Zalezi az na DA prevodniku. Jinak receno digitalni vystup ze studioveho CD prehravace je kvalitativne ekvivalentni digitalnimu audio vystupu z PC.
Znalosti mam dobre a to bude asi ten problem. Ja bych Vam zase doporucil si to precist znovu. ExactAudioCopy je program, ktery pri grabovani audio CD pozna mista, kde dochazelo ke korekci chyb (jinak receno pouze u poskrabanych nebo spatne vypalenych CD) a snazi se je nekolikanasobnym ctenim opravit co nejlip. Pokud je CD kvalitni, k zadnym rozdilum mezi daty, ktera tedou z PC a CD playeru za milion euro, neni. Rozdil muze byt akorat v tom, ze drazsi mechanika MUZE (ale spis nemusi) mit kvalitnejsi optiku a chyby dokaze lepe opravit (ale tady plati fizikalni zakony, takze pokud to laser neprosviti, tak nepomuze ani svecena voda). A s PCM, CD-DA bych se, byt vami, moc neohanel.
A k te dvojlince. Rozdil poznat nemuzete (ale protoze vidite, ze ten drazsi kabel je zlaty, tak si vas mozek mysli, ze to take musi byt kvalitnejsi), pokud neprekrocite toleranci a nedojde k spatnemu vyhodnoceni nekterych prenasenych 1 a 0. K tomu ale diky velkym tolerancim nedochazi. R,L,C kabelu sice zpusobuje zmrseni obdelniku, ktery po kabelu jde, ale pokud mate alespon zakladni znalosti z digitalni techniky (coz bohuzel asi nemate), tak vite, ze druha strana si ten zmrseny obdelnik zase navzorkuje, takze i napriklad zpozdena nabezna hrana neznamena zadnou chybu.
Btw. Ja spise myslel cenovou kategorii kabelu do 3k vs. kolotocove z datartu nebo roznych podobnych obchodu. kategorie 5k vs 25k uz jde mimo me komponenty. A vas budouci vyber je skvostny (konkretne model B&W 801D na Accuphase se sitovou prackou jsem slysel v akci a byl to opravdu zazitek.
Uvedu neodborný/zjednodušená popis .
Zápis na CD je sice "digitální" , ale oproti datovým CD postrádá crc pro opravu případných chyb . Pokud je na CD škrábanec ( i malý ) tak na uvedeném místě nemůže mechanika přečíst správná data a podle jakýchsi korekčních mechanik tam data doplní ( NEDOPOČÍTÁ - neb nemá jak , tady vždy záleží na kvalitě korekční elektroniky ) . Takže i když Vaše mechanika provede načtení CD 2x na 100% nemusí se jednat o 100% kopii . Je to dáno způsobem , jakým jsou data na CD uložena a zpětně čtena .
Jinak je samozřejmé , že rozdíl je poznat jen na špičkových aparaturách u jedinců se vynikajícím sluchem . Pro normální smrtelníky přehrávající hudbu na "obyčejné" elektronice je kopie ve většině případů 100% ( ne že byb bylo 100% , ale nepoznáme v tom rozdíl ) .
A pokud se bavíme o kabelech , pan Štefek chválil DA převodníky na zvukové kartě , proto měl na mysli přenos analogový . Při digitálním přenosu jsou na kabely kladeny menší nároky .
Ano bohuzel se tady zvrhl flame kvuli digitalu a v clanku je popisovana zkusenost s analogem, coz jsem uz vyse popisoval.
CD,
kde C1 a C2 su kontrolne sucty, ktore ked neprekrocite ich opravovaciu schopnost vydaju uplne identicke data ako boli originalne na CD, takze kopia pokial je kvalitna a nenachadzaju sa na nej C2 chyby (len C1 chyby nesposobuju poskodenie dat) tak nedochadza k ziadnym chybat, tj mozete CD skopirovat aj 1000 krat a bude stale rovnake
rozdíl mezi CD-DA a CD-DATA je, že DA má daleko méně místa určených pro autokorekce. Proto ho může rozhodit i chyba, která nerozhodí datové cédéčko. Proto existují programy typu Exact audio copy.
Takže - dobrou čtečkou/vypalavočkou kvalitní CD zkopírujete přesně. Pokud cokoli z těchto tří věcí má špatnou kvalitu, může dojít k nepřesné kopii - pokud počet čtených/zapsaných chyb je větší, než může opravitkoreční mechanismus CD.
Hezký den,
Matyáš
PS: Nejsem audiofil :-)
neznam (asi windowsi) programy tohoto typu. pouzivam cdparanoiu (v nejhorsim cdda2wav) cdparanoia je velmi pomala, vse se totiz cte minimalne dvakrat. problemove casti de-facto do nalezeni shody.
je to asi totez co ten "Exact audio copy", ze?
Převodník je modul DAC o CASEA Vega. aktivní Buffer s řadičem a upravený koncák NAD214. Repráky Dynaudio Aries. A i na této v dnešní době nijak drahé sestavě jsou prostě rozdíly naprosto patrné. Jasně souhlasím největší díl na zvuku má analogová část za převodníkem. Ale prostě tvrdit že dig. výstupy u CD hrajou všechny stejně je nesmyls.
Jediny pripad, kdy je digitalni signal ovlivnen je pri preseknuti kabelu, pripadne pri svarovani el. svareckou v male vzdalenosti od toho kabelu - pak dojde k totalnimu zkresleni signalu.
K otázce jestli jsem machr, slyšet tento rozdíl. Garantuji Vám, že ho taky uslyšíte. Nevím co máte pořád proti lidem co tvrdíte, že mají netopýří uši. Víte lidské ucho je věc ošemetná a dokud nemáte přímé srovnání, nepochopíte. Také je mi záhadou, proč je ten rozdíl tak velký, ale bohužel je. A netvrdím to sám, ale dost lidí co mají zájem o kvalitní přednes. jinak slepé testy děláme s kamarádem celkem bežně a není problém identifikovat třeba tyto obyčejné dvojlinky.
Ale je mi jasne, ze i kdyby se z toho kabelu nacetla data, ta se posleze ulozila na CD a to se porovnalo s puvodnim, tak ackoliv data budou jednoznacne identicka, vy stejne budete tvrdit, ze puvodni CD hraje lip.
C1 a C2 vytváří křížově prokládaný ECC, který pokrývá každý datový byt dvakrát. CD-DA má dvouvrstvou kontrolu dat označovanou jako C1 a C2. Datová CD přidávají ještě třetí vrstvu C3. C1 odstraňuje náhodné chyby jako třeba šumy. C2 slouží k potlačení chyb vzniklých škrábanci nebo špínou na CD.
Již zmíněná uživatelská data, nemusí vždy nutně obsahovat data uživatelem nahraná. Zde se tohoto pojmenování používá spíše pro jasnější rozlišení dat, které jsou nahrány jaksi automaticky (synchronní, mergin, CIRC) a ty ostatní. Jak si ještě přečtete v dalších kapitolách, většina formátů (logických) má dato-vou kapacitu na jeden sektor 2 048 bytů. To tedy znamená, že zbylých 304 bytů je použito k jiným účelům, než ke skutečnému uložení dat.
Zatímco CD-ROM mechanika dovede přímo vyhledat jakýkoli sektor, zvuková CD mechanika čte pouze sekvenčně, a dovede vyhledat pouze začátek bloku (skadby), tak že začátek pozná podle 2 sekund prázdných dat (ticha).
Co se týče zvukových chyb, tak zvuková data jsou mnohem méně citlivá na ztrátu bitů, neboť lidský sluch nepatrnou ztrátu nepostřehne. Red Book používá metodu CIRC (cross-interleaved Solomon code). Pro chyby, které jsou natolik rozsáhlé, že je CIRC nedokáže opravit, poskytuje Red Book tři možnosti řešení. Chybějící data odhadnout, chybějící data nahradit posledně správně načtenými daty z oblasti, která přecházela poruchu, nebo chbějící data nahradit tichem.
Samozřejmě , že technika postoupila dál a kvalita optik , elektroniky a různých postupů , snažících se přečíst data co nejlépe jsou jinde než před 10 či 20 lety a většina kopií CD dnes bude dobrá , leč vždy se najde nějaký "chudák" s "netopířím" sluchem , který rozdíl pozná .
Zde bych se rád zeptal, kolik budou k takovéto dobré zvukovce stát adekvátně dobré repráky.
- Event TR6 (asi 13k/pár)
- Behringer B2030A (9.5k/pár)
- Behringer B2031A (11.5k/pár)
Sám mám Event TR8XL a jsem s nimi naprosto spokojený. U nich je ale trochu horší poměr cena-výkon.
Z výše uvedené trojice bych si vybral TR6. Behringery mají (podle mne) takový zvláštní zvuk, ale znám lidi kterým se velice líbí. Každému se líbí něco jiného.
Nevim jak hraji drazsi modely KRK, ale levne hraji opravdu mizerne. Na normalni poslech mi zkratka nesedi.
Myslim ze monitory za 150k jsou trosku mimo misu, otazka znela "jake adekvatni repraky k temto zvukovkam", takze bych si predstavoval neco z tech levnejsich.
Muzu se zeptat na osvetleni nasledujici vety? To je pro me pomerne podstatna informace,preferuji digitalni pripojeni k receiveru. Je to mysleno tak, ze prostorovy zvuk je mozne poslat pred digitalni vystup ven v AC3? A nebo karta nezvlada prenos DTS streamu?!? To snad ne. Diky
at tak nebo onak, nevim proc jej tedy zpochybnujete.
Cit.: "uživatel si může vybrat mezi RCA I/O (-10dBV) a balancovanými TRS I/O (+4dBu)"
Místo "balancovanými" bych raději použil vžitý termín "symetrickými". Analogicky u cinchů (RCA) "nesymetrickými" (jinak to ani nejde, leda by byly po párech).
BTW na tom dojeli všichni "netopýři", kteří poznají rozdíl mezi originálem a přepáleným CD
Zrejme vas skupina lidi jako jsem ja zaskocuje, ale existujeme, zijeme, taktujeme a tunime a nestaci nam X-Fi. A jsme lide z masa a kosti jako vy
Takže ještě jednou opakuji, pokud si někdo ujíždí na tom, že má přetaktovaný procesor a grafiku, tak tuhle kartu jistě oželí.
Pro lidi co skladaj/nahravaj hudbu, tak se jim ani nedivim, ze X-Fi nestaci, uz jen kvuli ovladacum, poctu vstupu apod. a to v jakekoliv edici..
(Nejsem muzikant)
Ctěl bych se zeptat: Když digitální signál PCM dekoduje reciever, tak výsledná zvuk bude pořád stejný? Nebo záleží na zvukové kartě? Kdyz poslu na digitální výstup DD nebo DTS tak na zvukové kartě prý nezáleží ale jak je to u PCM.