Vánoce jsou doslova za dveřmi a možná i vy patříte mezi ty nešťastníky, kteří nemají dárky nakoupené a marně si lámete hlavu nad tím, co tentokrát, pro pána, pořídit. Ponožky? Klasickou lahev alkoholu? Naštěstí máme kvanta technohraček - a najdeme mezi nimi hodně zajímavých věciček, kterými můžete obdarovat jak své případné potomky, tak i prarodiče. Tak se podívejme, co máme za zajímavosti na trhu! Aktualizováno.

Bez tanku ani ránu

Občas není třeba přinést novinku, revoluci, stačí „jen“ pořádně stáhnout ceny. Pozoruhodně klesly ceny nových modelů z řady rádiem řiditelných tanků VS Pro: Zatímco já si koupil Tiger I s airsoftovým kanonem za zhruba čtyři tisíce, takový T72M a nebo Abrams dnes můžete mít skoro za polovinu – 2300 Kč – přičemž měřítko je stejné (1:24) a rovněž mají i infračervené a nebo airsoftové kanonpálidlo. Tyto stroje bohužel stále papají velké množství baterií a kvanta akumulátorů a nabíječky se prodraží, ale i kdyby si obdarovaný se strojem jenom chvíli pohrál s alkalickými baterkami, stále mu zůstane parádně vypadající model, který neurazí ani na pracovním stole.

Používejte mozek

Pro opravdu hardcore technofuturisty je tu zajímavost z oblasti ovládání počítače myslí: Do výroby senzorů se pustila známá firma OCZ a vytvořila periferii OCZ NIA (Neural Impulse Acutator). Na rozdíl od předchozích bioofeedbacků nevyžaduje speciální software, tedy speciálně vyrobené hry. Funguje jako „herní klávesnice“ – připojíte ji do USB, nadefinujete si herní profil, nasadíte si čelenku na kečku alias šklebli, zkalibrujete senzory a pak už smažíte jakoukoliv hru. Nenahrazuje myš, naopak, doplňuje ji a slouží k bleskovému vyvolávání příkazů, jako byste používali komandy přes klávesnici. Je tedy kompatibilní s každou hrou, která dovoluje definovat klávesy! Za 4200 Kč můžete obstarat opravdu futuristický – a na rozdíl od předchozích systémů taky praktický - neurodárek. OCZ tvrdí, že reakční doba při hraní je s touhle věcičkou poloviční oproti normálu!

Když už kouřit, tak civilizovaně

Co pro tatínka? Úměrně s postupující dávkou zdravovědného teroru, vytlačujícího kuřáky z civilizovaných míst na místa necivilizovaná (nyní si v Británii nekuřáci stěžují, že zatímco dříve byli kuřáci izolování v hospodách, nyní jim zahulují chodníky před nimi, he, he!), přicházejí i řešení, tedy alespoň pro ty, kteří netouží po kouření, ale po nikotinu. Tatínkovi, který trpí štvanicí na kuřáky, můžeme koupit elektronickou cigaretu Gamucci. Máme k dispozici dvě verze, Classic a Micro, které fungují stejně: Nabijete je a dáte do nich nádržku s nikotinem. Ten cigareta zahřeje a změní v aerosol, který lze inhalovat zcela bez produkce jakéhokoliv dýmu a dalších vedlejších efektů, jenom špička té cigarety bliká, aby simulovala hoření. Chuťově se dá říci, že o celkem solidní náhradu jde, na rozdíl od hořícího tabáku ovšem kouř nesmrdí. V jedné patroně je 16 mg nikotinu, který odpovídá balíčku cigaret. Starter pack, obsahující elektronickou cigaretu a pět patron přijde na necelé dva tisíce, dalších pět patron (můžete si dokonce vybrat příchuť!) se prodává za necelé čtyři stovky. Pro fajnšmekry se nabízí dokonce jednorázový elektronický doutník za 480 korun, obsahující 22 mg nikotinu a výrobce dodává, že ho lze pokuřovat – na rozdíl od doutníku skutečného – po kouscích. Domnívám se, že to je dosti barbarské a neekologické – doutník pravý je 100% přírodní a 100% degradovatelný na rozdíl od této věci, ale nové doby, nové mravy. Pozitivem je, že tohle taťka může bez rizika kouřit i doma v posteli a také může štvát nekuřáky v nekuřáckých prostorách, což je rozhodně výtečné. Rovněž možnost si "jen tak párkrát potáhnout" bez nutnosti něco zapalovat či típat je dobrá, i když to, dle mého názoru, může naopak více napomoci rozvoji závislosti na nikotinu.

Technika i pro dámy

Tento rok potěší technodárky i slečny – dosti mě pobavila existence USB vibrátoru Lelo Mia. Za třináct stovek můžete obstarat potěšení pro dámy (a některé pány :-) i na cesty. Věcička totiž v sobě obsahuje USB konektor, takže je lze nabíjet na cestách i z notebooků, což je neobyčejně praktické. Je spíše menší, nějakých 11 centimetrů, zato je to zařízení chytré, se čtyřmi vibračními programy. Baterka vystačí až na 4 hodiny zábavy a nabije se za dvě hodiny, čili pro většinu populace jde o parametr vyhovující. Provedení Lelo Mia je velmi diskrétní, vypadá to kapku jako rtěnka a nebo USB klíčenka, takže vám to patrně projde i na cestách do zemí, kde i čmochnění se na pláži odskáčete pobytem v místní base. No – a pokud vám to přijde moc technoujeté, můžete se podívat na klasické vibrátory, od Lela, vypadají moderně a vážně dobře, takže obdarovávanou(ného) jistě neurazíte.

Výlet do pravěku

Osoby, které považují elektronické vibrátory a cigarety za dekadentní, naopak mohou ocenit návštěvu z řad levných robotů. A je z čeho vybírat! Za 9500 Kč si můžete pořídit vlastního robosaura vlastním jménem Carmasaurus Pleo. Jde o robočicha s vlastní osobností a inteligencí, který se učí a vyvíjí jako normální zvíře – chce se nechat hladit, hrát si apod. Na rozdíl od robopsa Aibo je pokrytý gumou, což technofilům, vyžadujícím dotek poctivého tvrdého plastu a chladného kovu asi přijde dekadentní. Cena je sice vysoká, ale když to srovnáte s Aibem, který se vyprodával za 60.000 Kč, tak to zase tak hrozné není. Pleo není extra aktivní zvíře, takže nehrozí, že by vám uprchl z místnosti, je to spíš takový mazlivec, vyžadující hlazení, tahání se o lístek, drbání a podobné věci. Jde spíše o hračku než o skutečného robota - mechanicky je ale přitom docela komplikovaný a asi bych se bál ho dát děcku. Možná je to docela praktická náhrada za domácí zvíře, které za normálních okolností vypnout prostě nelze. Omezená interaktivita (Pleo opravdu není žádný génius) a poměrně krátký chod na akumulátor jsou ovšem docela velkou nevýhodou. Pokud pro vás ale deset tisíc nepředstavuje žádný větší obnos, za uvážení stojí.

Nechte lux luxovat

Pokud vám mazlící se robot připadá jako příliš obskurní dárek, můžete sáhnout po robotech jiných, praktických - za ty samé peníze se dá koupit třeba robotický vysavač iRobot Roomba. Není to sice velký přítel kabeláže, dost často se do ní zamotá a občas se mu podaří totálně zakufrovat pod stolem, ale přece jenom vyhledává a zametá nečistoty sám. Robotický uklízeč šmejdí po místnosti, na místech, kde objeví nečistoty, začne kroužit a když má pouklízeno, vrátí se automaticky do nabíječky. Dokáže detekovat schody a pokud chcete omezit prostor, který má uklízet, můžete ho vymezit infračervenými majáky, které vytvářejí neviditelnou zeď. Pořídit se dají různě vybavené verze, od nejjednodušší s jediným majákem, minimem vybavení a nulovou programovatelností, až po model se třemi majáky, dálkovým ovladačem a možností programovat, kdy bude čistit. Tyhle mašinky sice nejsou žádná novinka, ale při ceně pod deset tisíc už stojí za uvážení, není-liž pravda? Navíc si nyní můžete vybrat z robotů nejenom kartáčujících, ale dokonce i vytírajících podlahu. Nádhera...

Robo-šmírák

Dalším zajímavým robotem, který se objevil v posledních měsících, je The Spykee, jakýsi kříženec mezi Lego Technics (to je ovšem také dobrá volba pro všechny kutily a hračičky!) a robotem. Ze stavebnice o nějakých 200 kusech dílů lze totiž sestavit celkem tři různé podoby robota - vozidlo, robůtka a jakéhosi kyberškorpióna. Věcička se připojuje k počítači prostřednictvím wifi - a dá se ovládat nejenom lokálně (kdy wifi funguje jako svého druhu dálkové ovládání), ale také vzdáleně, prostřednictvím internetu. Robot může šmejdit, zkoumat okolí, fotit - a vy ho tak používáte jako bezdrátové průzkumné zařízení. Spokojeně tak sedíte u svého počítače - a můžete s robotem zkoumat, co se děje ve vedlejší místnosti - a nebo třeba můžete být v práci a kontrolovat, co za neplechy se děje u vás doma! Dá se ale použít i jinak, třeba jako videokamerka pro videokonference. Docela roztomilá hračka, opět však docela drahá, lehce přes 9000 kaček.

Sado-robo-maso

Pokud si myslíte, že je absurdní platit za hračky tolik peněz a přesto chcete něco extraordinérního, můžete koupit nějaký kus ze série elektrošokujících věciček z produkce firmy Paladone. Tato tlupa sadistů zjevně vychází z konceptu "Vyděržaj pionier" a produkuje doslova celé série her a hraček, které dávají hráčům elektrické šoky. Ty nejjednodušší hračky fungují tak, že hráči drží zařízení, které do nich pouští stále více proudu a vyhrává ten, kdo se pouští jako poslední. Rafinovanější kusy fungují tak, že například blikají sekvence tlačítek, které pak musíte rychle opakovat - a když se spletete, dostanete ránu. Asi nejrafinovanější jsou Shocking Tanks, které fungují podobně jako už zmíněné infračervené VsTanks - pálí po nepříteli infračervený paprsek. Pokud se trefíte, dostane váš protivník ze svého ovladače elektrickou ránu. Na vyšší nastavení to je docela slušný kopanec a pochopíte, proč mají ovladače poutko... Elektrošokující hračky jsou docela divné, nejsou rozhodně pro děti a řekl bych, že je ocení spíše lidé s drsnějším smyslem pro humor - ale pro chlapskou beerparty se možná i hodí. Navíc jsou celkem levné - ty jednodušší stojí pod 800 Kč, elektrotanky pak přijdou na 1600 Kč. Pro maminku a nebo partnerku to ale vhodný dárek není.

Čili nějaké tipy byly hozeny do placu – a pamatujte, i pro ty méně majetné tu jsou stále vychytané věcičky, jako Powerball, inteligentní plastelína a nebo třeba mravencárium Ant Artists – všechno pod jeden tisíc. Jenom je třeba, jak jsem byl informován, nalovit ty správné mravence. Takže pokud se rozhodnete pořídit si tuto divnou NASA kosmohračku, nechte si doporučit onen správný druh!

//Vašek Vlček - Ano tohle můžu potvrdit. Kolik mravenců nám už doma pošlo, aniž by se obtěžovali zakousnout se do té hromady (prý) výživné hmoty pod sebou. Ne, oni si misto toho radsi sednou do kouta a zdechnou. 

A všechno je to lepší, než nové kapesníky a nebo ponožky!