Čtyři základní desky pro platformu Intel: 2x Asus, 1x EVGA, 1x Abit | Kapitola 3
Seznam kapitol
V dnešním testu se podíváme na dvě základní desky s novější čipovou sadou Intel P35 Express z dílny Asus (Asus P5K a P5K Deluxe). Další "opakovaná zkouška" bude věnována už dříve testované desce eVGA nForce 680i SLI (testování bude provedeno na úplně poslední revizi této desky, které se s tou první nedá vůbec srovnávat - což uvidíte sami). Jako poslední účastník se objeví deska společnosti Abit AB9 s dnes již postarším čipsetem Intel P965.
Pryč je čas kdy exklusivní BIOSy měly jen desky DFI. Asus se v mnohém "přiučil" a už několik let jsou jeho BIOSy ty nejlepší na trhu s opravdu bohatými možnostmi nastavení. Samozřejmě ale vím že bohatost nastavení neznamená ještě dobrou desku. Jisté předpoklady jsou ale dobrým BIOSem splněny a očekávání je o to vyšší. Tato deska se může pyšnit skutečně velice kvalitními možnostmi a proto se na ně podívejme blíže.
Nastavení procesoru je standardní a nepřináší žádné speciality. Velice mě mrzí že téměř žádná deska na trhu, kromě eVGA neumožňuje vypnout na úrovni BIOSu jádra více-jádrových procesorů. Tato funkce je velice dobrá pro testování a vyšší efektivitu mnoha aplikací. Zajímavá je funkce PECI, která na kompatibilních procesorech které to umožňují snižuje jejich teplotu.
Deska umožňuje velice kvalitně regulovat otáčky ventilátorů. Obecně se s těmito novými deskami konečně systémy Q-Fan zdají být použitelné. Můžete samozřejmě nastavovat otáčky a veškeré parametry i ručně.
Přetaktování - je to oč tu běží. K nastavení je zde vše co potřebujete, a možná i něco navíc. V posledních verzích BIOSů přibyla podstatná vylepšení. První je možnost nastavit DRAM Command Rate na hodnotu 1T, což ale v mnoha případech vůbec nefunguje. Mě se doopravdy zdálo že ať nastavím cokoliv tak paměti stále "jedou" na 2T. Další podstatnou novou volbou je volba NB Strapu - vnitřní děličky čipsetu. O této funkci si povíme podrobněji, i když jsem ji již zmiňoval několikrát.
Každý severní můstek pracuje na frekvenci jakou má hodnota FSB x určitý dělící poměr. Je ale jisté že pokud je poměr 1:1 nelze se dostat na vysoké takty, stejně jako u procesoru a jakýchkoliv jiných součástí při přetaktování. Každá komponenta má svůj frekvenční strop, i severní můstek. Desky Asus P5K mají dle měření dvě místa kde se mění Strap - dělitel frekvence severního můstku na jiný - vyšší. První místo je kolem frekvence 290MHz FSB, tam se deska sama přepne na hodnotu Strapu 1333 - tím se uvolní více možných dělitelů pro paměti, nejvyšší výkon pak dosáhnete při použití pamětí v poměru 1:2. nejnižší výkon pak u 5:8. Takto přepnutý Strap vydrží až do frekvence FSB kolem 430MHz, pak se opět přepne na vyšší děličku. Všechny vyšší takty sběrnice FSB nad 430MHz způsobí už jen nižší výkon a propustnost pamětí + zvyšující se latence. Místo kde je výkon pamětí ještě celkem dobrý je frekvence FSB mezi 490 - 499MHz. Výkon pamětí tam už prostě zvýšit nelze, dělička a latence čipsetu jsou moc vysoké. Obecně platí téměř pro všechny čipsety že nejvýhodnější je frekvence FSB kolem 440MHz, to platí i u této desky.
Nastavení časování a možností pro paměti deska nabízí velmi mnoho a nastavení jsou detailní. Zajímavá je volba Boost Level, která v některých případech zvyšuje výkon pamětí. Měřením jsem zjistil že volba 1 je výkonnější než volba 0, ale je nutné někdy zvýšit parametr Row Refresh Cycle Time. Možností není zase tolik a vyplatí se s nastavením pohrát a vyzkoušet co u vás výsledný výkon zvedne nebo naopak. Hodnoty napětí je možné měnit takto:
CPU - 1,100V až do 1,700V
Paměť - 1,80V až do 2,55V
North Bridge - 1,20V až do 1,70V
SB I/O - 1,05V až do 1,65V
CPU PPL - 1,50V až 1,70V
Jak vidíte, žádné extrémní hodnoty se v tomto BIOSu nenacházejí a mnohým přetaktovačům ani nebudou stačit. Pro vysoké přetaktovaní přesto postačují dokonale. Osobně bych uvítal alespoň vyšší napětí CPU a pamětí.
Před časem se velmi debatovalo o funkci Voltage Damper, která by měla eliminovat takzvaný Vdroop - omezení napětí procesoru logikou desky aby nedošlo k jeho zničení. Toto omezení má ale jednu nevýhodu a tou je snižování napětí i když to nechceme, při přetaktování a nastavených vysokých hodnotách napětí. Nastavíte například 1.60V ale deska vám do procesoru dodává jen 1.55V, to je onou funkcí. Voltage Damper by měl toto omezení zcela vypnout a když nastavíte 1.60V tak by do procesoru mělo jít skutečně 1.60V. Implementace se Asusu ale moc nepodařila a snížení napětí je přítomno i po zapnutí této funkce.
Přetaktování
Moderní čipsety Intelu se dají opravdu luxusně přetaktovat a i přes vysoké takty je stabilita stále zaručena. Pro maximální přetaktování a příkladnou stabilitu jsou určitě nejlepší volbou. I přesto že je tato deska určena spíše do Low-endu tak jsou její možnosti více než perfektní. Nemusíte se obávat ani použití s lacinými procesory s nízkými násobiči, frekvence FSB půjde zvýšit dostatečně.
První test jsem dělal již dávno, a s hodně starým BIOSem. S poslední verzí se mnohé změnilo k lepšímu. Poslední verzí je nyní 0501, kterou lze stáhnout z oficiální stránky výrobce - což důrazně doporučuji. S BIOSem co vidíte na obrázku jsem se dostal na frekvenci FSB 488MHz téměř bez potíží, což je slušný výsledek.
S posledním BIOSem pak nebyl problém se dostat až za hodnotu 500MHz, kde vše ještě stále bylo perfektně stabilní a spolehlivé. Paměti bez potíží pracovaly s různým časováním až k hodnotě 1200MHz, což na Intel čipsetech donedávna nebylo vůbec možné. Zde ale velice záleží na podrobném nastavení časování - tomu je potřeba věnovat nějaký čas k vyladění. Tato levná deska je opravdu k vysokým taktům stvořená.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
