Asus Maximus XIII APEX: Krotíme Core i7-11700KF undervolt | Kapitola 5
Seznam kapitol
I když deska Apex je určená extrémním taktovačům, my se dnes kromě přetaktování pustíme i opačným směrem. Pokusíme se z nenasytného Core i7-11700KF udělat ještě výkonnější čip, ovšem s nižší spotřebou. Deska Asus Maximus XIII Apex k tomu nabízí mnoho nástrojů.
Přetaktování Core i7-11700KF
Taktování Comet Lake nebo Rocket Lake je v podstatě stejné jako je u Ryzenů 3000 a 5000. Nemá cenu se hnát za co nejvyšším přetaktováním všech jader, jelikož většinou nedosáhnete taktů, jaké má CPU v zátěži jednoho nebo dvou jader. Navíc vám ta nejlepší jádra umožní jít výše. V praxi to funguje tak, že je lepší nastavit takt individuálně pro jádra, nikoliv pro celý procesor najednou. K tomu potřebujeme trojici nástrojů v BIOSu:
Nebudu vás zatěžovat postupným hledáním maximální, stabilní frekvence. Po mnoha testech jsem dospěl k tomu, že plná zátěž CPU je možná jedině na frekvenci 4,9 GHz. Nechtěl jsem nijak zvyšovat napětí, ale 5 GHz nebylo stabilní ani na 1,5 V. Nemělo cenu čip týrat. Naopak dvě jádra bez problémů jedou ve hrách na pěkných 5,2 GHz. V tuhle chvíli mluvíme o výkonu na úrovni Core i9-11900K. Teď ale musíme ještě desce říci, jaká jádra na tak vysokém taktu poběží, to je totiž extrémně důležité!
Turbo 3.0 totiž funguje pouze na těch nejlepších jádrech daného CPU. Jedině tam jsou vysoké frekvence nad 5 GHz stabilní. Nastavení této frekvence na nějaká jiná jádra většinou CPU neustojí. V BIOSu tato nejlepší jádra poznáte podle hvězdičky. V našem případě je to jádro 4 a 5. Na ně tedy nastavíme takt 5,2 GHz. Zbytek pojede na 4,9 GHz. Zbývá poslední krok ...
Tím je zapojení V/F Curve neboli křivky. Je totiž zbytečné, aby všechna jádra jela na stejném napětí v plné zátěži nebo u zátěže dvou nejrychlejších jader. Sice to asi nebude vadit, jelikož režim Auto nebo Manual zajistí stabilitu, takhle budete mít ale plnou kontrolu. V/F Curve sice najde uplatnění spíše až v další kapitole o undervoltu, zde u taktování jej také použiji.
Nastavte si dle libosti napětí u různých frekvenčních kroků. Napětí se nastavuje offsetem nahoru a dolů vůči hodnotě (Auto) ve výpisu nad možností voleb. Je to jednoduché. Pokud tohle máte hotovo, je váš systém kompletně přetaktován.
Výkon po OC
Výkon proti základnímu nastavení stoupl asi o 14 %. To není špatné. Ovšem za cenu brutálních hodnot spotřeby a teplot procesoru. Spotřeba stoupla o 51 %, a to je masakr. Jak vidíte, nárůst výkonu neodpovídá nárůstu spotřeby. Teplota procesoru na default byla 66 °C, po přetaktování dosahovala přes 100 °C. Taktovat Rocket Lake a zvyšovat napětí není zkrátka rozumné. Proto v další kapitole zkusím opačný směr ladění.
OC pamětí
Jak už víme z recenze, režim 1:1 je funkční maximálně do frekvence DDR4-3733 MHz. Tehdy je výkon pamětí nejlepší. Propustnost i latence slušné. V režimu 1:2 už musíte pamětem naložit alespoň DDR4-4400 MHz,abyste dosáhli podobných čísel jako v režimu 1:1 při 3733 MHz.
Já vám sem dám dva výsledky pamětí na frekvencích DDR4-4800 MHz a DDR4-5066 MHz. Různá jsou časování i CR nastavení. Výsledky si porovnejte, někde je lepší vyšší frekvence a někde naopak, lepší časování. Paměti na 5 GHz jsou ale už celkem extrém i pro moduly, které jsou na tyto frekvence dělané. Dle mého je hodnota kolem DDR4-4600 MHz s pěkným časováním a CR 1T ideální volbou pro Rocket Lake.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
