Asus Maximus XIII APEX: Krotíme Core i7-11700KF undervolt | Kapitola 4
Seznam kapitol
I když deska Apex je určená extrémním taktovačům, my se dnes kromě přetaktování pustíme i opačným směrem. Pokusíme se z nenasytného Core i7-11700KF udělat ještě výkonnější čip, ovšem s nižší spotřebou. Deska Asus Maximus XIII Apex k tomu nabízí mnoho nástrojů.
BIOS
Vzhledem BIOSu zřejmě výrobce nikoho nepřekvapí. BIOS včetně barevného schématu v této podobě známe už z mnoha starších desek. Proti běžným deskám nenajdete nic zvláštního navíc, jenom snad několik OC profilů známých taktovačů a OC nástrojů. Jinak je vše stejné, jako na ROG modelech starších i nejnovějších. Já se zaměřím jen na zajímavé funkce, které má tato deska navíc.
Základní volby taktování jsou standardní. Lze zvolit Auto, Manuál nebo XMP profil. Dále je možné nastavit děličku BCLK a frekvenci PCIe.
V druhé části jsou volby napětí. Za zmínku stojí snad jen napájení CPU v několika režimech. Manuální, offset a automatické adaptivní. To samo zvyšuje nebo snižuje napětí dle potřeby.
V tomto menu se také skrývá řada zajímavých položek, některé si ukážeme detailněji. Vidíte volbu režimu frekvence pamětí (Gear 1 nebo Gear 2). CPU SVID nastavení, časování pamětí, nastavení tvrdosti napájecí kaskády, nastavení spotřeby CPU, Thermal Velocity Boost a V/F Offset. Ten nás dnes bude zajímat nejvíc.
Nastavení napětí je už součástí desek roky. Zajímavou volbou je možnost si zvolit, odkud bude systém hodnotu napětí brát. Jestli bude měřit přesněji přímo v CPU, nebo na úrovni patice. Další nastavení jsou velmi dobře známá.
Novou funkcí je VLatch, která umožňuje mnohonásobně rychlejší odečítání hodnot napětí procesoru. V běžné praxi to není tak důležité, u taktování je to dobrý pomocník. Zde je o této funkci celý článek a měření osciloskopem. Doporučuji prostudovat. Pomocí této funkce se dají změřit i překmity napětí nahoru a dolů když procesor přechází z klidu do plné zátěže. Závěr odkazovaného článku je jasný, po mnoha hodinách měření a srovnávání všech možných nastavení, se ukázal Load-Line Calibration LEVEL 4 jako ten nejlepší ze všech. Budeme jej tedy používat, což sám doporučuje i Asus.
Zajímavou funkcí vedoucí ke snížení spotřeby a teplot je omezení maximální hodnoty napětí. Všichni víme, že volba Auto většinou pouští do procesorů zbytečně moc vysoké hodnoty napětí, což vede k vysokým teplotám a spotřebě. Zde si můžete nastavit limit a vyzkoušet, zdali je CPU i tak stabilní.
Volby pro nastavení TDP procesoru známe už z recenzí několika generací Intel CPU. Nastavuje se PL1, PL2 a čas Tau. Samozřejmostí jsou i nastavení maximálních hodnot proudu.
Funkcí pro začátečníky je pak AI Overclocking. Tato umělá inteligence osahá váš CPU a z databáze podobných, testovaných v Asus vybere pro ten váš nejlepší profil taktování. Nastaví frekvence i napětí. Většinou to funguje, za vyzkoušení to stojí.
V ovládání ventilátorů přibyla funkce HYDRANODE, což je speciální standard pro monitoring a pokročilé ovládání ventilátorů. Můžete tak zapojit tři ventilátory na jeden FAN konektor pomocí splitteru a stále budete moci ovládat každý zvlášť. Musí jít ale o prvky kompatibilní s HYDRANODE.
Vestavěný Memtest 86 je spíše jen takovou hračkou, tento test hlubší problémy s moduly neodhalí. Výsledky si ale můžete uložit i jako screenshot.
Screenshot z Memtestu
Ten nejmocnější nástroj na taktování a u Rocket Lake i ladění spotřeby je V/F Curve, neboli křivka napětí a frekvence. Tam si nastavíte určitá napětí pro určité frekvence jader. Více se tomu bueme věnovat hned v další kapitole.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
