Dnes se objevila nová čipová sada pro socket 478 v podobě SIS 649, která se vyznačuje jednokanálovým paměťovým řadičem DDR / DDR2 a sběrnicí PCI Express. A jelikož jsme nedávno uvedli přehled čipsetů právě pro socket 478 s domněnkou, že se nic nového již neobjeví, tak se dnes přece jen stalo a proto byl tehdejší přehled doplněn... počínaje tedy bouřlivými začátky (ve znamení Rambusu) a končíce dnešním nově příchozím kouskem v podobě SIS 649 (konec 4. kapitoly). {mospagebreak title=První čipsety aneb bitva o paměťový standard} 

Socket 478 pro procesory Pentium 4 se objevil v roce 2001. Od té doby se na scéně vystřídalo velké množství čipových sad a paměťových standardů. Proto nebudu do naprostých detailů rozebírat každou variantu, ale shrnu celkový vývoj co nejstravitelněji do tohoto závěrečného shrnutí. Pro případný zájem o porovnání detailních specifikací je zahrnu na konec článku, tabulky obsahující veškeré změny dané postupným a nezadržitelným vývojem. 

Intel Pentium 4 + i850

Procesory Pentium 4 přišly společně se socketem 423 o kterém se ale záhy vědělo, že bude brzy nahrazen novějším socketem 478. Na scéně se objevily společně s čipovou sadou i850. Ta podporovala pouze výkonné, ale šíleně drahé paměti RDRAM, které pracovaly v dvoukanálovém zapojení a měly teoretickou propustnost 3.2GB/s.

V té době se stále více a více rozšiřovaly paměti typu DDR SDRAM, které byly ideální volbou pro konkurenční procesory AMD (jejich tehdejší procesory pracovaly s FSB v DDR režimu - výsledných 200 MHz) zatímco pro procesory Intel, vyjma nových Pentí 4, něměly tyto paměti význam jelikož Pentia III pracovaly s maximální FSB 133 MHz, k čemuž postačovaly paměti SDRAM PC 133 (133 MHz). S Pentii 4 to bylo ovšem naprosto něco jiného, jelikož využívaly QDR sběrnici o výsledné frekvenci 400 MHz (4 x 100). Tady samozřejmě klasické SDRAMy naprosto nedostačovaly a namísto podpory rozmáhajících se pamětí DDR SDRAM Intel silně propagoval nové paměti typu RDRAM.

Tehdejší konfigurace Pentium 4 + i850 tak neměla v oblasti výkonu konkurenci. To bylo sice skvělé, jenomže tato konfigurace byla naprosto nepřiměřeně drahá a tak hlavně z tohoto důvodu nedocházelo k razantnějšímu prosazení intelovské nové platformy na bázi Pentium 4.

i845 - čipová sada pro paměti SDR aneb jak srazit výkon

Kombinace Pentium 4 + i850 bylo sice výkonné řešení, nicméně pro masivní rozšíření tento aspekt  rozhodně nestačil, jelikož problémem byla již výše zmíněná vysoká cena. Intel ale přišel se svou propagandou: "Pentium 4 do každého počítače". K tomu mu měla dopomoci nová čipová sada i845, která podporovala v té době nejběžnější a nejlevnější paměťové moduly typu SDRAM na rychlosti 133MHz (PC133). Díky tomu se začaly objevovat sestavy postavené na bázi Pentia 4 za velice příznivé ceny. Daní za to byl ale velký výkonnostní propad oproti i850, jelikož klasické SDRAM paměti zde vytvořily šíleně úzké hrdlo (133MHz) přičemž rychlost sběrnice procesoru byla 400MHz. I přes tento výkonnostní handicap se i845 prodávala, jelikož cena byla opravdu o poznání nižší.

VIA odpověděla uvedením první čipové sady pro DDR - P4X266

Pro procesory Intel byla v oblasti čipových sad VIA vždy až tím druhým (po Intelu samotném samozřejmě). Ale vždy se snažila urvat nějaké to procento trhu navíc. Nebylo tomu jinak ani v případě procesorů Pentia 4. Situace na počátku Pentií 4 by se z hlediska čipových sad dala označit monopolem, jelikož jediná čipová sada, která existovala, byla zpočátku jen i850 následována později i845 (pro masivnější rozšíření - propagace "Pentium 4 do každého počítače"). To samozřejmě nebylo pro výraznější rozšíření ideální (zákazníci požadovali i něco cenově dostupného pro obyčejné smrtelníky). Intel postupem času udělil firmám SIS a ALi licenci na produkci čipsetů pro Pentium 4. Ovšem ten, kdo jako první oznámil neintelovskou čipovou sadu pro tyto procesory nebyl SIS ani ALi.

Byla to právě VIA a její P4X266 s podporou pamětí SDRAM ale hlavně DDR SDRAM (PC1600 - DDR 200). První vzorky této čipové sady byly dokonce o něco výkonější než intelovská, doposud vše drtící, konfigurace P4 + i850. Ovšem byl zde jeden háček. VIA nezískala od Intelu licenci na výrobu čipových sad pro Pentium 4, čehož se Intel okamžitě samozřejmě chytil a nenechal to tak v žádném případě být. Začal vydávat prohlášení v kterých na to poukazoval (že je VIA P4X266 vlastně nelegální) a ve výsledku způsobil to, že přední výrobci základních desek (ASUS, MSI, Gigabyte) odmítali vyrábět desky s touto čipovou sadou. Jediného spojence VIA našla v podobě Solteku (ten ale nevyráběl desky pod logem Soltek, jen pod svým firemním označením). Zkrátka vliv Intelu byl značný.

Rána z čistého nebe - SIS 645 s podporou DDR333

Intel ale k počínaní společnosti VIA nebyl slepý a stejně tak nebyl slepý k požadavkům trhu. Přestal tvrdohlavě prosazovat RDRAMy jako doposud a kutil si Brookdale ve verzi D, určený pro DDR paměti. VIA mezitím oznámila, že pracuje na čipové sadě s podporou v té době nejnovějších pamětí DDR333. V té době ale nastal naprosto nečekaný zvrat. Společnost SIS oznámila, že již velice brzy vypustí svou připravovanou čipovou sadu 645. To se také záhy stalo a SIS tak byl první, kdo přinesl Pentiím 4 podporu pamětí DDR333. SIS do té doby nebyl žádným soupeřem, ale touto čipovou sadou se vše změnilo. Nebyly zde žádné problémy s licencí, s kompatibilitou a výkon byl kupodivu v mnoha případech nejvyšší ze všech dostupných řešení. Vždyť v době, kdy Intel poskytoval ke svým procesorům podporu pro DDR nejvýše o rychlosti 266, se na trh přiřítila společnost SIS, se svým čipsetem 645, který podporoval DDR 333.

Ani VIA neměla v tu chvíli žádnou odpověď a tak se ze SIS 645 stal téměř okamžitě naprostý bestseller. Samozřejmě vždy to je na něčí úrok (noví zákazníci nevzniknou najednou z ničeho nic, ale musí přesedlat z konkurence) a tím někým zde mohl být jedině Intel nebo VIA. A jelikož urvat přiznivce samotnému Intelu je celkem obtížná věc, tak tou společností, jež byla najednou připravována o zákazníky byla doposud velice ambiciózní VIA.

Tento příchod dalšího velice schopného hráče na tomto poli byl jedním velikým přínosem pro nás zákazníky. Jelikož od té doby se všechny společnosti musely více snažit (dokonce i samotný Intel si nemohl dovolit zaspat, jelikož ze SIS se vyklubal poměrně značný dravec :-))

i845D (Brookdale - D) - konečně čipset pro DDR, na který se čekalo

První neintelovské čipové sady pro Pentium 4 se ukázaly jako velice konkurenceschopné. Podporovaly narozdíl od Intelu v té době velice populární paměti DDR a neměly problémy se stabilitou a ani s kompatibilitou. Navíc podporovaly novější technologie a při porovnání cena/výkon nebyly schopné se s intelovskými řešeními naprosto měřit, jelikož vycházely výhodněji. To samozřejmě nemohl Intel nechat bez povšimnutí a konečně (jako poslední :)) představil čipovou sadu, která spolupracovala s DDR paměťmi na rychlosti 266MHz (v této době se ale již začínal prosazovat standard DDR333). Touto čipovou sadou byla i845D, jež měla zaplnit mezeru, kterou Intel na poli čipových sad pro své procesory měl. A vcelku se tento úmysl povedl, jelikož příznivci Intelu měli opět výkonnou a přitom cenově přijatelnou (ikdyž samozřejmě dražší než konkurenční řešení od VIA a SIS, ale levnější než i850) čipovou sadu přímo od samotného Intelu.

VIA P4X266A - Northbridge mírně vyladěn

VIA zatím vylepšila svou velice diskutabilní a administrativními problémy pronásledovanou čipovou sadu VIA P4X266 a uvedla tak omlazený čipset VIA P4X266A, který přinášel oproti předchůdci změnu v Northbridge v podobě vylepšeného řadiče pamětí a v případě Southbridge v podobě podpoře rozhraní Ultra ATA 133 (pevné disky Maxtor). Její výkon se tak mírně vylepšil, ale stále držela společnost SIS značný prim se svou podporou DDR333.

SIS 645DX - SIS opět první - 533MHz FSB dříve než od Intelu

Od SIS přichází 645DX, jež se od svého předchůdce odlišuje v případě Northbridge podporou 533MHz FSB a v případě Southbridge podporou diskového rozhraní Ultra ATA 133 (pro pevné disky Maxtor). Čipová sada SIS 645DX přinesla jen minimální vylepšení, které bylo logicky potřeba, aby SISu neujel vlak v oblasti nejnovějších trendů, které nastavovaly intelovské procesory (v tomto případě se jednalo o zvýšení rychlosti FSB na 533MHz). A jelikož změny byly minimální, čekalo se netrpělivě, jaká bude už opravdu nová čipová od této společnosti. Čekalo se na SIS 648.

i850E - FSB zrychleno, paměti RDRAM nezůstávají pozadu

Jelikož se pentium 4 dočkalo menšího vylepšení v podobě rychlejší systémové sběrnice, přičemž její rychlost byla navýšena ze 400 na 533 MHz, tak samozřejmě musely přijít i nové čipové sady, které by podporovaly takovouto rychlost. První intelovskou čipovou sadou s podporou této rychlejší sběrnice byl i850E, která mimo urychlení FSB přinesla ještě podporu pro rychlejší paměť typu RDRAM - PC1066.

SIS R658 - Intel RDRAM pomalu opouští - štafetu přebírá SIS

Intel pomalu ale jistě přesedlával z podpory pamětí RDRAM na velice rozšířené paměti DDR. A poměrně nečekaně do rozjetého vlaku nastoupil SIS se svým čipsetem R658 a dvoukanálovým řadičem pamětí RDRAM o rychlosti PC1066. Mimo to přibyla podpora v té době nastupující grafické sběrnice AGP 3.0 (AGP 4x/8x) a začal se používat nový Southbridge SIS 963, který přinesl 6 portů USB 2.0 a 3 porty IEEE 1394.

i845E - podpora 533MHz FSB + nový Southbridge ICH4

Samozřejmě musela přijít i intelovská čipová sada spolupracující s DDR s podporou FSB 533MHz. Jednalo se o i845E. S sebou přinesla také i nový Southbridge - ICH4, který podporoval nově 6 portů USB 2.0.

VIA P4X266E - VIA asimiluje 533MHz FSB

Samozřejmě podporu 533MHz zahrnula do svého portfolia i VIA. Jednalo se o P4X266E (od P4X266A se odlišovala pouze podporou rychlejšího FSB).

SIS 648 - na to jsme mnozí čekali

SIS 648 přinášel opravdu mnohem významnější změny než předchůdce SIS 645DX. Rychlost komunikační sběrnice MuTIOL propojující Northbridge a Southbridge byla zrychlena z 266 MHz (propustnost 533 MB/sec) na 533 MHz (propustnost 1066 MB/sec). Diskutabilní podpora paměťového standardu DDR400 (v té době to ještě standard totiž nebyl) byla pouze neoficiální.

P4X333 - podpora DDR333

SIS předběhl všechny s podporou paměťového standardu DDR333. Intel byl k DDR od začátku zdrženlivý, nicméně to se netýká společnosti VIA, která přinesla DDR na platformu Pentium 4 jako úplně první. Takže nebylo překvapením, když uvedla po SISu jako druhá v pořadí čipset podporující DDR333. Nesl označení P4X333 a přinesl mimo AGP 8x také nový Southbridge VT8235, který byl s Northbridge propojen pomocí V-Link, jejíž propustnost byla zvýšena z 266 na 533 MB/s.

P4X400 - Nový čipset, nebo jen marketing?

Nedlouho poté byla vypuštěna rádoby vylepšená čipová sada P4X400, která měla podporovat DDR400. K oficiální podpoře ovšem nedošlo, nicméně paměti na takovou rychlost měly jít přetaktovat. Víceméně se tak ale jednalo o identický čipset jako v případě P4X333. Také byl v té době dost diskutabilní a smysl jeho příchodu (hlavně nového označení) byl zpochybňován.

i845PE - podpora DDR333 od Intelu + HyperThreading

Poté spatřily světlo světa nové procesory Pentium 4 obohacené o zajímavou funkci HyperThreading (která způsobuje, že operační systém vidí takovýto procesor jako dva místo jednoho a pokud je software optimalizován, dojde ke zvýšení výkonu díky vícevláknovému zpracovávání). A jelikož intelovské čipsety doposud podporovaly jen DDR266, přišla od Intelu inovovaná řada s podporou DDR333 a s podporou HyperThreadingu.

E7205 (Granite Bay) - první dvoukanálový paměťový řadič pro DDR

Paměťový standard DDR se postupně zrychloval od počátečních 266MHz až po 400MHz. Jednotlivé skoky ale nebyly tolik znatelné, jako když Intel uvedl první dvoukanálový paměťový řadič pro DDR paměti v podání čipové sady E7205. Ta okamžitě katapultovala teoretický výkon pamětí na dvojnásobek s využitím stávajících paměťových standardů. Jednalo se víceméně o nástupce High-Endového řešení i850E + RDRAM (to používalo dvoukanálové zapojení paměťových modulů RDRAM PC1066) a současně se jednalo o první vlaštovku s dvoukanálovým řadičem DDR pamětí, která měla předcházet zcela nové generaci čipových sad v té době známých pod kódovými názvy Springdale a Canterwood.

Přestože Intel měl v nabídce již i845PE s podporou DDR333, tak u E7205 byla podpora pouze DDR266. A to z toho důvodu, že FSB bylo v té době 533MHz. Tudíž Intel usoudil, že by byla rychlost pamětí DDR333 v dvoukanálovém zapojení zbytečná (paměti by tak měly větší teoretickou propustnost než sběrnice samotného procesoru). Čipová sada E7205 přinesla mezi intelovské čipsety také AGP 8x.

SIS dorovnává čipovou sadou 655 - dvoukanálový paměťový řadič DDR333

Základní desky postavené na E7205 dosahovaly sice velmi dobrých výkonnostních výsledků v oblasti paměťového subsystému, nicméně se jednalo o poměrně dost nákladné řešení, díky čemuž se tento čipset nijak nerozšířil. O to se pokusil SIS se svým čipsetem 655. Byla to první čipová sada s dvoukanálovým paměťovým řadičem DDR pamětí od této společnosti, která narozdíl od konkurenčního E7205 byla za neporovnatelně nižší cenu při zachování srovnatelného výkonu. Navíc oproti E7205 podporovala dvoukanálové zapojení pamětí DDR333 pro což byla také optimalizována a i přestože byla tak maximální teoretická propustnost vyšší než v případě sběrnice procesoru, dosahovala při použití DDR333 lepších výsledku než při použití DDR266. 655 tak byla zdařilou konkurencí, přestože výkon E7205 (a to pouze s DDR266) nepokořila.

i875P - dlouho očekávaný Canterwood přichází

Jak jsme již zmínili, tak E7205 byla pouze předzvěst něčeho velkého, co mělo teprve přijít. Tím něčím byla dlouho očekávaná nová generace čipových sad, která slibovala mnoho novinek (jak po výkonnostní stránce, tak i po stránce funkční). Když byl čipset i875P konečně vypuštěn do světa, tak spolu s ním bylo FSB zrychleno až na 800MHz. Původně mělo být zrychleno pouze na 667MHz, ale to se změnilo, jelikož rychlost DDR400 se mezitím stala uznaným paměťovým standardem v jehož případě dvoukanálového zapojení bylo schopné poskytnout teoretickou maximální paměťovou propustnost 6.4GB/s, přičemž kdyby frekvence FSB byla pouhých 667MHz, šlo by s její propustností 5.3GB/s jednoznačně o sešlápnutou brzdu. FSB 800MHz + DDR400 v dvoukanálovém zapojení tak vyrovnává vzájemnou maximální datovou propustnost.

Mimo zrychlení FSB přinesl čipset i875P nový Southbridge, který jako první přinesl do desktopové oblasti nativní podporu SATA 150 pomocí 2 portů. Vyskytoval se ve dvou verzích - ICH5 a ICH5R. Verze ICH5R se odlišuje tím, že pod operačním systémem Windows XP je možné vytvořit RAID pole typu 0 (stripping - zvýšený výkon). Byl také zvýšen počet USB 2.0 portů z 6 u předchozí generace na 8.

Další novinkou byla pro Gigabit LAN určená speciální sběrnice CSA (Communication Streaming Architecture) s propustností 266MB/s připojená přímo na Northbridge, díky čemuž není omezována sdílenými sběrnicemi PCI a je tak naprosto nezávislá (takže maximální teoretická rychlost připojeného Gigabit LAN adaptéru není ničím omezována).

Série i865 (Springdale) - mírně odlehčená varianta Canterwoodu

Když byl uveden i875P, tak drtivá většina z nás jen čekala na to, až bude vypuštěna jeho jen mírně odlehčená, za to podstatně levnější varianta s kódovým označením Springdale. Od svého výkonnějšího kolegy se v zásadě odlišuje pouze dvěma rozdíly. Nepodporuje ECC paměti a neobsahuje technologii PAT (Performance Acceleration Technology). Ta optimalizuje práci paměťového subsystému a ten tak díky její absenci v sérii i865 dosahuje o cca 3-5% nižšího výkonu. Někteří velcí výrobci základních desek (Asus, MSI, ABIT) se ale tuto technologii naučili u svých desek založených na i865 zapínat, takže v takovémto případě její aktivací smažete výkonnostní rozdíl mezi 875P a 865, za který byste si jinak museli poměrně dost připlatit.

Pak samozřejmě Intel předurčuje i875 do oblasti High-Endu, takže neuvádí podporu pro pomalejší procesory s FSB 400 (např typu Celeron, z čehož ty s jádrem Northwood by vám přesto chodit měly :-)).

Uvedení 865 následovalo 875P po 6 týdnech celkem ve třech verzích, které se od sebe odlišují tím, zda obsahují (či nikoli) integrované grafické jádro a k tomu přišla i verze i865P, která byla určená pro tu nejlevnější část trhu bez podpory nejrychlejších standardů. Jde tedy o velice populární i865PE (nemá integrované grafické jádro), i865G (má integrované grafické jádro a není ochuzena o AGP slot), i865GV (má integrované grafické jádro a je ochuzena o AGP slot). Nejchudší člen i865P oficiálně nepodporuje FSB 800MHz a DDR400. Ostatní specifikace jsou již s i865PE shodné.

SIS 648FX - podpora 800MHz FSB a DDR400

Následovala i odpověď od SIS v podobě 648FX. Nově zde přibyla podpora 800MHz FSB, funkce HyperThreading a již oficiálně schopnost pracovat s DDR400. U této čipové sady se používal jako Southbridge typ SIS 963L, který už neobsahoval podporu rozhraní IEEE 1394 jako jeho předchůdci. To samé platí i pro jeho nástupce (SIS 964).

VIA PT800 - 800MHz FSB samozřejmostí, nový Southbridge VT8237

Rozšířit nabídku svých čipových sad o nové, které by byly schopné pracovat s 800MHz FSB, musela samozřejmě i VIA. Světlo světa tak spatřila čipová sada PT800, jež s sebou přinesla již oficiální podporu DDR400 a nový Southbridge VT8237, který obsahoval nativní podporu pro rozhraní SATA 150 s možností vytvořit RAID pole typu 0, 1, 0+1 a JBOD. Podpora HyperThreadingu již byla v této době samozřejmostí.

SIS 655FX - 800MHz FSB a DDR400 pro Dual channel od SISu

S příchodem 800MHz FSB a nové, velice povedené generace čipových sad od Intelu v podání i875P/i865 bylo nutné, aby SIS trochu zapracoval, jelikož měl velice dobře našlápnuto díky své "dravosti" z doby 645 a 645DX. Své dvoukanálové řešení již měl a tak ho stačilo jen náležitě vypilovat. Vylepšení se dočkal tedy i paměťový řadič jehož nové vlastností zvyšující výkon souhrnně označuje jako HyperStreaming (jde víceméně o snížení latencí a zlepšení řízení toku dat mezi CPU a RAM skrze Northbridge).

K vylepšenému Northbridge 655FX, který nyní oproti SIS655 přibral oficiální podporu 800MHz FSB a DDR400 přibyl i nový Southbridge SIS 964. Ten přinesl mezi čipové sady od SISu nativní podporu rozhraní SATA 150 s možností vytvořit RAID pole typu 0, 1 a JBOD.

i848P - 800MHz FSB ve spojení s jednokanálovým paměťovým řadičem

Intel měl v nabídce velice povedené a úpěšné čipové sady určené pro High-End (i875P) a pro Mainstream (série 865). Pro jejich kvalitu a tím pádem i vyšší cenu tak pro úplný Low-End zástupce neměl a tuto část trhu vyplňovaly jednokanálové čipové sady od konkurence. To samozřejmě nemohl Intel nechat bez povšimnutí a vydal čipovou sadu vycházející z i865PE, jejíž jediným (ale za to pro výkon/cenu zásadním) rozdílem bylo použití jen jednokanálového paměťového řadiče. Veškeré ostatní vlastnosti (klady) zůstaly zachovány.

VIA PT880 - VIA už jede také v dualu

Jediným výrobcem z "velké trojky", kdo ještě nevydal čipovou sadu s dvoukanálovým řadičem DDR pamětí pro Pentium 4, byla VIA. Ta se ale nakonec také pochlapila a uvedla svého zástupce - čipset PT880. Tím představuje své vlastní řešení dvoukanálového paměťového řadiče, které pojmenovává jako DualStream 64.

Oproti komunikační sběrnici V-Link spojující Southbridge a Northbridge v případě PT800 (s propustností 533MB/s) zde byla použita rychlejší verze Ultra V-Link s propustností 1066MB/s). Posledním rozdílem oproti PT800 je podpora ECC pamětí.

SIS R659 - čtyřkanálový paměťový řadič RDRAM na scéně

Intel v této době již paměti RDRAM nepodporoval a ujala se toho SIS, díky které tak tyto paměti nebyly z desktopové oblasti úplně vyšachovány. Obsahuje totiž přímo čtyřkanálový paměťový řadič RDRAM pamětí o rychlosti PC1200 díky čemuž se jedná se svou maximální teoretickou propustností 9.6GB/s o nejrychlejší paměťový řadič pro procesory Pentium 4 v provedení socket 478. A jak to tak vypadá, tak nebude ani pro socket 478 překonán, jelikož se nyní přechází na LGA775.

Dosavadní technologie HyperStreaming optimalizující výkon paměťového subsystému byla vylepšena a novější verze pojmenována jako Advanced HyperStreaming.

 SIS 655TX aneb vždy jde něco zlepšovat

SISu to ale ještě pořád nestačilo a krátce po uvedení svého čipsetu 655FX byl vylepšen a uvedena novější vypilovaná verze - 655TX, která oproti předchůdci obsahuje technologii Advanced HyperStreaming. Žádné jiné změny se nekonaly.

Jistá analogie k čipovým sadám 875P/865 od Intelu, kdy ta výkonnější a dražší také obsahuje optimalizace paměťového subsystému. A tak přestože je 655TX jen o něco málo výkonnější, než 655FX, je podstatně dražší, jelikož ve své době míří do High-Endu (zkrátka - politika Intelu jde evidentně příkladem :-)).

SIS 656 - nové standardy nastupují

SIS byl prvním výrobcem, který oznámil podporu nové sběrnice PCI Express a paměťového standardu DDR2. Dlouhou dobu to vypadalo, že bude na trhu s podporou těchto technologií s čipovou sadou 656 jako první. Nakonec se tak ale nestalo a přestože je jako první uvedl začátkem tohoto měsíce, tak k jejich reálnému nasazení si budeme ještě muset chvilku počkat.

Specifikace jsou tak již známy, čeká se jen na reálné nasazení do "boje". Jedná se o zcela novou generaci, která přináší opravdu velké množství změn oproti poslednímu 655TX. A nejsou to jen změny kosmetické, ale zcela zásadní. Paměťový řadič je nyní schopen spolupracovat s paměťmi DDR 266, 333, 400 a i DDR2 na rychlostech 400, 533 a 667MHz. Díky tomu má výkonnější paměťový řadič než před pár dny uvedené čipsety od Intelu. Uvidíme tak, zda vysoké frekvence takto rychlých DDR2 pamětí ukáží konečně DDR pamětem svá záda.

S novým Northbridge přichází prvně i Southbridge SIS 965. Díky němu přináší další novou technologii, která nyní začíná svou životní dráhu. Jde o sběrnici PCI Express (PCIe). 656 podporuje 2 sloty PCIe 1x a jeden slot PCIe 16x určený pro grafickou kartu. Diskové rozhraní SATA 150 je zde zastoupeno 4 porty.

SIS 649 aneb jednokanálový paměťový řadič DDR2

Intel nakonec uvedením čipsetů i915 a i925X předehnal SIS pokud jde o první čipovou sadu s podporou DDR2 a PCI Express, nicméně ty spolupracují s novou paticí LGA775. SIS naproti tomu má své řešení s podporou těchto nových technologií v podobě SIS 656 jež ale stále spolupracuje se socketem 478. Navíc paměťový řadič DDR2 je o něco rychlejší - zvládá až 667 MHz. SIS tak opět řešení od Intelu předběhl co se podpory rychlejšího paměťového standardu týče. A jelikož SIS u platformy Pentium 4 rozhodně "nespí", máme tu dalšího příchozího - SIS 649.

SIS 649 je první čipovou sadou, která obsahuje jednokanálový paměťový řadič DDR2. Toto omezení paměťového řadiče společně s jeho sníženou maximální rychlostí na 533 MHz a bez možnosti spolupráce s paměťovými moduly s ECC - to jsou rozdíly oproti výkonnějšímu SIS 656. Veškeré další vlastnosti jsou už naprosto shodné. Taktéž spolupracuje se Southbridge SIS 965, který je popsán výše u SIS 656.

Nejspíše si řeknete, že dnes, v době již zažitých dvoukanálových paměťových řadičů, nemůže SIS 649 nic moc nabídnout. Sice se DDR2 doposud nepředvedly v příliš dobrém světle v porovnání se zaběhnutými DDR první generace, nicméně tento čipset by mohl pomoci k jejich většímu rozšíření.

Sice i tak nebude poměr cena/výkon vycházet lépe, než při použití DDR první generace, ale SIS je známá velice příjemnou cenou a v konfiguraci s jedním modulem DDR2 bude výsledná cena také někde úplně jinde, takže bych neodsuzoval předběžně a počkal si, jak se cenová situace nakonec vyvine... (přece jen paměťové moduly DDR2 by mohli už konečně začít zlevňovat, jelikož je už vytvořena široká nabídka a tím pádem i konkurence, což je vždy zárukou nevyhnutelného postupného snižování cen). Navíc pokud byste chtěli využít PCI Express ve spolupráci se socketem 478, tak vám nezbude jiná možnost, než volit právě mezi SIS 656 a SIS 649.

VIA P4M266 - První čipová sada s integrovanou grafikou pro P4

VIA s uvedením své první čipové sady pro Pentium 4 opravdu moc úspěchů nesklidila. Ne proto, že by měla špatný čipset, ale kvůli již na začátku zmíněným administrativním problémům s licencí od "velkého" Intelu. Nikdo ji ale už nikdy nesebere, že měla jako první čipset spolupracující s DDR. Stejně tak dosáhla prvenství i tím, že v čipové sadě ProSavageDDR P4M266 nabídla jako první pro Pentium 4 integrované grafické jádro - S3Graphics ProSavage8.

Následně byla po příchodu 533MHz FSB uvedena nová verze ProSavageDDR P4M266A, která již tuto vyšší rychlost FSB podporovala. Vše ostatní zůstalo beze změn.

SIS 650 - integrované grafické jádro SIS 315 na palubě

Než přišly procesory Pentium 4, tak byla společnost SIS známá jen jako výrobce druhořadých čipsetů, který nebyl brán nijak vážně. Tak to ale SIS nenechala a ukázala svým čipsetem 645, že v ní vězí jistý potenciál, pročež už přestala být brána na lehkou váhu jako dříve. Samozřejmě nemohla zapomenout na nejlevnější segment trhu (kam donedávna se svými produkty výhradně patřila) s integrovanými čipsety a představila čipovou sadu SIS 650 s grafickým jádrem SIS 315, které v té době mělo konkurenci pouze v podání VIA - S3Graphics ProSavage8 (toto jádro ale na SIS 315 po technologické a i výkonnostní stránce prostě nemělo). Oproti 645 zde bohužel chyběla podpora DDR333.

i845G - konečně od Intelu čipset s integrovanou grafikou

Pokud jde o integrované řešení, tak zde držela prim VIA se svou P4M266. Intel vydal své vlastní řešení v podobě i845G o poznání později, nicméně díky tomu obsahovalo výkonnější grafické jádro (Intel Extreme Graphics). Parametry tohoto čipsetu jsou shodné s tím ze série 845, který grafické jádro postrádá (i845E). Společně s ním se objevila i varianta i845GL, která se odlišovala jen absencí AGP slotu.

i845GE - čipset vylepšen o podporu DDR333

Čipset i845G se stal v oblasti integrovaných řešení velice úpěšný. Jednak se jednalo o "značkový" čipset pro Pentium 4 a hlavně poskytovalo jádro Intel Extreme Graphics vyšší výkon než to, co nabízely v té době oba konkurenti - VIA a SIS. Záhy byl navíc tento integrovaný čipset obohacen o podporu DDR333 a funkci HyperThreading.

SIS 651 - ve znamení 533MHz FSB a DDR333

SIS neměl v plánu vyčkávat co se stane a snažil se opravdu ze všech sil na co nejvíce frontách současně. Jako druhý desktopový čipset s integrovaným grafickým jádrem pro Pentium 4 vydal SIS 651, který obsahoval oproti 650 podporu 533MHz FSB a DDR333. Byl využit i novější Southbridge SIS 962 (rychlejší propojení NB a SB, 6 x USB 2.0, ATA133, 3 x IEEE1394).

i865G - Dvoukanál + Intel Extreme Graphics 2

S příchodem série i865 (Springdale) přišla i její verze s novým grafickým jádrem Intel Extreme Graphics 2. Jednalo se tak o první integrovanou čipovou sadu s dvoukanálovým řadičem pamětí DDR400, která s sebou přinesla také 800MHz FSB a nativní podporu rozhraní SATA 150 (díky novému Southbridge ICH5/ICH5R).

ATi Radeon 9100 IGP - pixel shadery součástí Northbridge

V tomto případě nejde o zcela první čipovou sadu od této společenosti, jelikož první kroky byly uskytečněny pod označením ATi Radeon 340M IGP. Nicméně tehdy šlo jen o Northbridge a Southbridge pocházel od jiné společnosti - ALi. Navíc se téměř vůbec neuchytila - jen v oblasti mobilních řešení si ji občas dovolil někdo využít. S tím se ale ATi nesmířila. Přece jen, její největší konkurent (nVIDIA) zaznamenal se svými vlastními čipovými sadami pro AMD značný úspěch. Takže inženýři ATi dost výrazně zapracovali a výsledek? No vskutku velice povedený.

Poměrně nenápadně přišla čipová sada ATi Radeon 9100 IGP, která hned svými parametry zapůsobila. Ne díky tomu, že by podporovala nějaké moderní a nezvyklé technologie oproti konkurenci, ale díky tomu, že obsahovala na svou dobu nejpokročilejší integrované grafické jádro. Je poněkud matoucí, že přestože má čipová sada v názvu Radeon 9100, vychází z grafického čipu Radeon 9200. To znamená, že toto integrované grafické jádro obsahuje, jako první, hardwarové pixel shadery. Díky tomu posouvá laťku pro konkurenci opravdu znatelně výš, jelikož v době uvedení (a ještě i poměrně dlouho poté) se jednalo o nejpokročilejší integrované řešení. Specifikace čipové sady jsou víceméně standardní. Obsahuje dvoukanálový řadič pamětí DDR400, 800MHz FSB a HyperThreading.

Jejím nedostatkem byla ovšem absence nativní podpory rozhraní SATA 150. Výrobci základních desek na této čipové sadě postavených si tak museli vypomáhat přídavnými řadiči (například v podání firmy SIS). Celkem má k dispozici 3 Southbridge: IXP250 (plnohodnotný), IXP200 (neobsahuje funkce pro šetření energie) a IXP150 (absence LAN kontroléru).

Pokud bychom chtěli výkon tohoto čipsetu porovnávat s ostatními čipsety konkurence (jelikož ATi verzi bez integrovaného grafického jádra nenabízí), tak není nikterak slavný. Rozdíly nejsou sice nějak fatální, ale přesto... je ze všech dobově srovnatelných čipsetů (i865PE/i875P, VIAPT880, SIS655FX/TX) nejpomalejší. Takže do levné sestavy díky kvalitnímu grafickému jádru vhodné, nicméně do výkonnějšího stroje, který poté osadíme AGP kartou, nikoliv.

SIS 661FX - integrovaný čipset s podporou 800MHz FSB a DDR400

Byly nastoleny nové standardy, takže ostatní hráči museli následně po Intelu představit svá vlastní, aktualizovaná řešení, aby vůbec zůstali ve hře. SIS tak přichází s čipovou sadou 661FX, která podporuje 800MHz FSB, DDR400, HyperThreading, AGP 8x/4x, zrychlení komunikační sběrnice MuTIOL na 1066MB/s a nativní podporu rozhraní SATA 150. Za intelovským i865G zaostává ale pouze jednokanálovým paměťovým řadičem.

VIA PM800, PM880 - i integrovaná řešení potřebují občas pořádný upgrade

Čipset VIA P4M266 postupem času již dost zastaral (ve všech směrech) a nové řešení stále v nedohlednu. Ale nakonec se příznivci značky VIA přece jen dočkali. Není tomu tak dávno, co byly uvedeny společně 2 nové integrované čipové sady, které se liší pouze jednou věcí - paměťovým řadičem. PM880 jej má dvoukanálový narozdíl od PM800 jedoucím v singlu. Pokud jde o schopnosti čipových sad, tak na svou dobu ničím nezaostávají. Dvoukanálový řadïč pamětí DDR400 (teda samozřejmě jen v případě PM880), 800MHz FSB, AGP 8x/4x a nativní podpora rozhraní SATA 150. Grafické jádro nese označení UniChrome Pro.

ATi Radeon 9100 PRO IGP - menší nedostatky vyladěny

ATi Radeon 9100 IGP měl ale menší problémy s kompatibilitou pamětí a výkonem grafické karty vsazené do AGP slotu. Na tom inženýři z ATi zapracovali a světlo světa spatřila novější verze - ATi Radeon 9100 PRO IGP, která již těmito neduhy netrpěla. Integrované grafické jádro zůstalo beze změn (takže stejně kvalitní). Přibyla možnost použití nového Southbridge IXP320, který přinesl navíc další 2 porty USB 2.0 (celkem tedy 8) a nativní podporu rozhraní SATA 150 (2 porty). Brzo by měl být k dispozici připravovaný IXP400, který má mít celkem až 4 porty SATA 150.

Jedná se tak o nejnovější čipovou sadu s integrovaným grafickým jádrem určenou pro Pentium 4 v provedení socket 478.

Mimo hlavní výrobce čipových sad pro Intelovská Pentia 4 byl na scéně ještě jeden hráč, který ovšem neměl na to, aby mohl vývoj nějak ovlivnit. Ano, je řeč o společnosti ALi. Nebudu se o ní nějak podrobněji rozepisovat, jelikož se jedná o toho posledního v řadě.

ALADDiN-P4 (M1671) - první pokus

Začátky jsou těžké ve všech případech, ať už jde o cokoliv. V případě procesorů Pentium 4 tomu nebylo, jak jsme si již rozebrali, jinak. Obzvláště pro společnost jako je ALi, která se nemůže své konkurenci rovnat. Nicméně přesto (nebo možná že právě proto) dostala od Intelu licenci na produkci neintelovských čipových sad pro Pentium 4 jako první. Se svým řešením ovšem přišla jako poslední. A když už jej uvedla, tak hned po svém startu bylo jasné, že ALi svým ALADDiNem díru do světa neudělá. Sice podporovala tehdejší standardy, nicméně s výkonem na tom byla v porovnání s konkurencí o poznání hůře. Mohla někoho ale přesto zaujmout svou velice nízkou cenou (za nejnižší výkon nejméně zaplatíte :-)).

ALADDiN-P4 byl posléze s příchodem rychlejší FSB 533MHz obohacen o její podporu. Vylepšený model pak nesl označení ALADDiN-P4A.

Jelikož chtěla ALi pochopitelně pokrýt co nejširší segment trhu, vydala čipset CyberALADDiN-P4, který byl obohacen o integrované grafické jádro CyberBLADE XP2 (DirectX7.0).

Postupem času se objevily novější Northbridge a Southbridge, které se snažily držet krok s dobou. Ale opět se jednalo pouze o nevydařené pokusy se nějak prosadit. Nebudu je tedy ani rozebírat... jestli měl nějaký čipset od ALi co říct, tak jím byl první ALADDiN-P4. Na druhou stranu ale ALi připravuje nové kousky s podporou takových novinek, jako třeba PCI Express a DDR2. Zda se ji ale povede prosadit... to ukáže čas (SIS tenkrát se svým 645 všechny přinejmenším zaskočil). Doufejme, že se ALi dokáže v této oblasti aspoň trochu vzpamatovat, jelikož sebemenší konkurence navíc nikdy neuškodí a ve výsledném efektu má za následek to, co nás, koncové zákazníky, zajímá... snižování cen.

Čipové sady Intel: i850 - i845GL

Pro zvětšení klikněte myší

Čipové sady Intel: i845PE - i848P

Pro zvětšení klikněte myší

Čipové sady Intel: i865P - i875P

Pro zvětšení klikněte myší

Čipové sady VIA: P4X266 - PT880

Pro zvětšení klikněte myší

Čipové sady SIS: 645 - 655TX

Pro zvětšení klikněte myší

Čipové sady SIS: 650 - 656

Pro zvětšení klikněte myší

Další články v kategorii

• Asus Maximus XIII APEX: Krotíme Core i7-11700KF undervolt
• Asus Crosshair VIII Dark Hero: Nejlepší deska pro Ryzen
• Asus Maximus XI Extreme – ultimátní luxus pro Intel
• Novinky Asus a nová čipová sada Intel Z390 v Praze
• ROG Strix Z370–I Gaming: skvělá minideska od Asus