Tento čipset léta připravovaný a testovaný, nabízí, kromě integrované grafiky (prozatím), všechny potřebné funkce i výkon pro nové 64-bitové procesory od AMD. K8T800 se může pyšnit svou variabilitou - stejný čipset je možno použít jak do desky pro Athlon 64, Athlon 64 FX a dokonce jej lze nainstalovat i do desky pro dva Opterony.

Pokud jste přečetli aspoň jeden článek o Athlon 64/Opteronu, tak určitě víte, že procesor má integrovaný paměťový řadič přímo na čipu. Díky tomu northbridge přišel o svou základní funkci, realizovat přenos dat z procesoru do pamětí. VIA K8T800 už jen zastává funkci řadiče grafické karty a je spojovacím článkem mezi southbridgem a procesorem.

Přesto zde je potřeba zmínit několik faktů, díky nímž je K8T800 poměrně výjimečný oproti konkurenci. Tou největší výhodou je Hyper 8, jedná se o označení rychlosti přenosu dat po HyperTransport sběrnici mezi procesorem a northbridgem.
Hyper 8 má deklarovat, že sběrnice pracuje plnou rychlostí dle specifikací AMD - tedy s frekvencí 1,6 GHz při 16-bit datové šířce (3,2 GB/s datový tok jedním směrem, celkem 6,4 GB/s). Konkurence, například v podobě nVidia má danou sběrnici jen s propustností 1,8 GB/s jedním směrem (3,6 GB/s dohromady).

Pokud se na to podíváme očima počítačového odborníka, musíme konstatovat, že v současné době těch 6,4 GB/s nevyužijete, protože hlavní datový tok představující grafická data do grafické karty jsou limitovány 8x AGP sběrnicí (northbridge K8T800 je vybaven dnes už běžnou AGP 8x), jejíchž mezí přenos je 2,1 GB/s a to ještě dnešní grafické karty zdaleka nevyužívají. Časem ale může nastat situace, že karta AGPčko využije naplno a 1,8 GB/s jedním směrem může být přeci jen málo. Proto v tomto ohledu je to bod pro VIA - lepší víc než míň, zejména, když si přitom VIA nic nepřidává na ceně. Dalším krokem pro grafické karty má být PCI express a u něj je jisté, že využití momentální přenosové rychlosti nebude problém. 

Zbytek čipsetu - southbridge, je už náš starý známý VIA VT8237, který se objevuje v KT600, PT800 či PT880. Komunikaci mezi North a Southbridgem obstarává sběrnice V-link 8x (místo AMD nabízeného HyperTransportu) s datovou propustností 533 MB/s (VIA u PT800/880 už nabízí propojení V-link Ultra s přenosem dat o rychlosti 1 GB/s).
Někdo může podotknout, že je 533 MB/s v dnešní době málo, což na jednu stranu může být pravda, protože konkurence nabízí mnohem vyšší rychlost, ale stále je půl gigabytu dat za sekundu dostatečně velká propustnost, aby to uspokojilo každého vášnivého uživatele periferii (včetně střihačů videa).

VT8237 se dále pyšní integrovaným RAID řadičem přímo na čipu, díky tomu můžete všechny disky (jak SATA, tak ATA/133) dát do RAID pole (nabídka je pestrá - RAID 0,1, 0+1 a JBOD). Jak už jsem napsal, řadič podporuje 2x ATA/133 kanály a 2x SATA. Celkově tedy můžete na desku osazenou VT8237 (bez přídavných řadičů) napojit 6 zařízení.
Další zajímavostí řadiče je podpora až osmi portů USB 2.0. Před pár lety se nám o tak velkém počtu USB portu v jednom počítači mohlo jen zdát.

Výčet novinek zakončím zmínkou o VinylAudiu od VIA. Jedná se o komplexní řešení (Envy 24PT), které dohromady s VIA hardwarovým audio kodekem dává dohromady osmi-kanálové zvukové řešení s podporou prostorových efektů. Je to odpověď na podobné řešení od nVidie nebo Intelu. Nechybí ani integrace 10/100 síťové karty a navíc také Gb síťovky, která však bývá nahrazována síťovkami jiných firem.

Pojďme se však podívat, jak firmy ASUS a EPOX vybavily své desky. V tabulce můžete porovnat, co která firma přidala či naopak ubrala.

Jak vidíte desky se od sebe příliš neliší. U desky ASUS bych vyzdvihl RAID pro IDE zařízení, deska EPOX má zase ve vybavení veliké množství SATA konektorů pro SATA zařízení, přičemž jsou všechny jsou vybaveny RAIDem.
Z důležitých specialitek bych poukázal na technologii Cool and Quiet. Jedná se vlastně o desktopovou obdobu PowerNow!, přičemž podobná featurka dokáže za určitých podmínek, kdy procesor není vytížen snížit takt procesoru a tím jej "zchladit". Spolupracuje také se systémovými větráčky a zpomaluje je. Je samozřejmě nutná podpora čipové sady. Obě s testovaných desek toto podporují.

Pro první díl pojednávající o čispetech pro Athlony 64 od Advanced Micro Devices byly vybrány dvě desky kvalitních výrobců. Epox 8HDA3+ si představíme jako první. Firmu EPOX známe všichni jako výrobce kvalitních, stabilních a overclockingu nakloněných desek. Bude tomu tak i v případě základní desky pro procesory AMD Athlon 64?

Balení a vybavení

Desku nám tentokráte firma EPOX zabalila do temně rudé krabice s černými boky, kde mimo manuálu a CD najdete také kabely pro FDD, IDE (2x) a nechybí ani samozřejmě SATA kabely (2x) a redukce napájení k SATA diskům. Na přiloženém headeru najdete také gameport spolu s SATA konektorem. Na krabici je zřetelně vidět logo AMD Athlon 64. Manuál jako obvykle českého uživatele nepodpoří, manuál je však doplněn jak je zvykem kvalitními fotografiemi, takže se určitě do úzkých nedostanete.

Po vybalení desky z antistatického sáčku Vás čeká pohled na tmavě zelené PCB (firma EPOX se tohoto zbarvení drží už nějakou dobu), které je kvalitně zpracováno. Vybavení porty je na velice slušné úrovni. Na zadním panelu kromě dvou obligátních portů COM a jednoho LPT také samozřejmě PS/2 pro myš a klávesnici, čtyři porty USB 2.0, oba porty pro Gb a 10/100 LAN, výstup zvukové karty a také SPDIF a optický výstup.

Jak vidíte portů je dostatek.

Nechybí samozřejmě možnost připojit další, až čtyři porty USB 2.0. Po této stránce je tedy deska vybavena velice slušně. Kromě utilit potřebných pro instalaci desky na CD najdete také diskety s ovladači pro RAID kontroléry.

Balení a vybavení                                                                                                     75%

Rozvržení, sloty a přípojné body

Deska ve formátu Full ATX, přesněji 305 x 245 mm je podle mého názoru velice dobře osazena. Umístění ATX konektorů pro napájení je velice blízko zdroje a s přihlédnutím k tomu, že většina skříní je v dnešní době vybavena zdroji umístěnými vodorovně, nebude s připojením kabelů nejmenší problém.

Klikněte pro zvětšení...

Jsem velice rád, že firma AMD přepracovala upevnění procesoru. Na jedné straně odpadá nutnost popisovat, zda je v okolí socketu dostatek místa, na straně druhé pak starosti s velikostí chladiče a strach o zničení desky při výměně chladiče. Uchycení procesoru je už pevnějším, vypadá že přítlak chladiče je veliký, je to ale pouze zdání.
Konektory pro připojení chladiče procesoru najdete hned u konektorů ATX. U pamětí pak další a posledním, kterým deska oplývá můžete připojit další větráček ve skříni. Celkem tedy tři a dobře rozmístěné.

Umístění slotů pro paměti, které jsou bohužel pouze dva, dokážete osadit maximem 1GB pro jeden slot. Použít můžete paměti o rychlostech DDR266-DDR400 a jak nonECC tak i ECC.
Slot AGP 8x, do kterého osadíte pouze grafické karty s 1,5V napájením ve svém okolí s ničím nekoliduje.
Slotů  PCI 2.2 na desce najdete pět.

Umístění konektorů IDE, na které můžete připojit až čtyři zařízení ATA najdete na praktickém místě. Pro majitele menších case by mohl nastat kabelový "boj", většina skříní je však v tomto ohledu stavěna tak, aby bylo možno se vyhnout podobným problémům. 
Konektor pro FDD mohl být podle mého umístěn také ve stejné poloze jako IDE konektory. Ale přiznejme si, kolik z Vás už od FDD mechaniky upustilo? ;-)

Silnou stránkou této desky je bohaté vybavení konektory SerialATA. Najdete jich přesně 6 a jejich umístění je podle mého vynikající. Nechybí také jak je u EPOXu zvykem plné vybavení RAIDem, pro který je možno využít dvou konektorů, které obsluhuje řadič integrovaný do southbridge VT8237, nebo čtyř!! konektorů, které obslouží externí čip firmy Silicon image Sil3114. Jak číslo napovídá, jedná se o další generaci těchto řadičů. Podpora RAID 0, 1, 10 a JBOD je samozřejmostí.

O zvuk se u této desky stará AC´97 kodek Realtek ALC655. Jedná se o plně vybavenou integrovanou zvukovou kartu se šestikanálovým zvukem. Podpora SPDIF je obsažena. Test této zvukové karty jste si mohli přečíst v nedávném testu.

Baterie spolu s jumperem Clear CMOS je umístěna také na dobrém místě. Dostanete se v případě nutnosti k zresetovaní nastavení bez problémů. Velikým plus je vybavení desky stavovým displejem, který je schopen pomoci analyzovat případnou nefunkčnost či problémy s nastavením či periferiemi. Trochu mi vadí blízkost FDD konektoru, který pokud použijete FDD mechaniku zřejmě zakryje právě tento stavový displej. Pokud kabel obrátíte na druhou stranu, zbytečně si schováte dva konektory SATA a také zřejmě headery k připojení ovládacích tlačítek a stavových diod.

Právě tyto headery pro připojení ovládacích tlačítek, reproduktoru a diod jsou umístěny velice dobře nebýt právě zmíněné kolize s FDD konektorem. Holt nic nemůže být perfektní. Tolik k osazení a rozmístění konektorů. Jen krátkosti připomenu, že přípojných míst pro periferie je u této desky více než dost, i když jde primárně o desktopovou desku, myslím že případný zájemce o výkonný server by také nešlápl vedle.

Layout                                                                                                                         80%

BIOS, nastavení a stabilita

K testování jsme používali procesor AMD Athlon 64 3200+ s taktem 2000MHz. Samozřejmě jsme se pokusili "vytočit" na maximum, ale k tomu se ještě dostaneme.

Athlon64 ve startovních blocích

Firma EPOX si pro tuto desku vybrala osvědčený Award. Nastavení je možno provádět v širokých mezích. Pro paměti DIMM je možno zvolit z přednastavených frekvencí 133MHz, 166MHz a 200MHz. Ve specializovaném nastavení pak upravíte veškeré parametry pamětí od časovaní až po frekvence.

Nastavení napětí a frekvence fsb najdete pak v záložce "Powerbios". Kromě nastavení napětí u procesoru po krocích 0,025V na max.1,75V, změnu napětí pamětí po krocích 0,1V až na 2,8V a změnu napětí AGP po krocích 0,1V na 1,8V najdete v této záložce nastavení frekvence procesoru. Je možno s ním operovat až na 230MHz (u testované desky). Multiplikátor je bohužel zamknutý, nastavených 10x tedy nepřekročíte a overclocking je možný pouze pomocí zvyšování frekvence fsb.

Procesor se nám podařilo na této desce přetaktovat s defaultním napětím 1,6V stabilně na 2090MHz (209x10). Při zvýšeném napětí až na maximální hodnotu 1,75V se jej krátkodobě podařilo přetaktovat dokonce až na 2300MHz, nebyla to ovšem stabilní hodnota. Jako stabilní se nakonec ukázala frekvence 2200MHz. Získat 10% výkonu "zdarma" je myslím velice slušným výsledkem. Vzhledem k zatím obecně ne příliš velké taktovatelnosti těchto procesorů je to dobrý výkon. Samotného mně zajímá jak si povedou nové procesory AMD Athlon 64 3400+ a model s redukovanou cache z 1MB na 512KB 3000+.

Deska byla po celou dobu příkladně stabilní a i na vysokých frekvencích jsme se nesetkali s nějakým problémem. Quiel and Quiet fungoval, BIOS se zdál bezproblémový i při hodně agresivních nastaveních, proto se dá říci, že se firma EPOX i s tímto modelem držela tradice stability a vysokých možností nastavení u svých výrobků. 

BIOS, nastavení a stabilita                                                                                     90%

Dalším pánem na holení je ASUS K8V. Stejný čipset, podobné parametry. Výrobce kvalitních desek, grafických karet, barebone systému a dalších vyrobil pro Athlony 64 zatím pouze tento model základní desky. Pojďme se tedy pod drobnohledem podívat co nám ASUStek nabízí.

Technošavlozubák na krabici firmy ASUS podtrhuje design červenočerné krabice, na které kromě loga Athlonu64 najdete základní data o použitém čipsetu a velikými písmeny napsané logo výrobce stejně jako typ desky. Prostě musí být vidět.

V krabici pak najdete klasicky kromě manuálu také IDE kabely, SATA kabely (nechybí ani redukce napájení pro SATA disky), header pro USB 2.0 (4x). Utility pak najdete na CD ASUS, navíc je pak CD s WinDVD video suite. Ve vybavení desky Deluxe se v edici "Wirelless edition" objevuje i ASUSácká WiFi karta, která využívá připravený slot.

Tmavě hnědé PCB je doplněno "kanárkovskými" žlutými a modrými sloty pro paměti, IDE či PCI komponenty. PCB je vyrobeno čistě jak je u ASUSu zvykem. Četnost portů pro připojení periférií je také vysoká, kromě klasického 1x LPT, 1x COM portu a PS/2 portů pro připojení klávesnice a myši zde naleznete 4x USB 2.0, 1x RJ45 (siťová karta), SPDIF, FireWire a analogové výstupy 5.1 zvukové karty. Od všeho trochu, podle mne je to vybavení dostačující. Někomu možná bude chybět gameport, v dnešní době je ale patrný ústup od těchto řešení, které je nahrazováno připojením přes USB.

V krabici samozřejmě nechybí také CD s ovladači a utilitami. Deska podporuje specialitky firmy ASUS jako je Qfan a další.

Balení a vybavení                                                                                                     80%

Rozvržení, sloty a přípojné body

Deska ve formátu Full ATX, 305 x 244 mm přesně je na první pohled osazena tak jak má být. Pokud se ale zadíváte podrobněji, přeci jen najdete chybky v umístění některých konektorů. Začněme tedy konektory napájení ATX. Hlavní napájecí konektor je umístěn velice nevhodně až u slotů pro paměti. Dokážu si živě představit situaci, kdy jako majitel větší skříně máte tento kabel napružený přes socket a paměti až ke konektoru. Copak jej nešlo umístit vedle konektoru pomocného napájení? Asi ano, přesto u ASUSu zvolili tento způsob. Pro někoho výhodné umístění, pro někoho ne. Dnešní zdroje se sice vyrábějí s dlouhými kabely, přesto bych na toto poukázal.
Konektory pro větráky procesoru a přídavného chlazení case pak najdete u slotu pamětí pro CPU, další pak u levého horního rohu socketu a poslední skvěle posazený u čipu CMOS.

Klikněte pro zvětšení.

Paměťové sloty (3x) jsou tam kde mají být bez jakýchkoliv připomínek. Můžete do nich osadit maximálně po 1GB. Použít můžete paměti o rychlostech DDR266-DDR400 a jak nonECC tak i ECC.
Slot APG 8x bude v případě použití grafické karty s rozměrnějším chladičem bránit osazení prvního z pěti PCI 2.2 slotů, což je možná trochu škoda.

Umístění konektorů IDE považuji také za ne příliš výhodné. Velká case = žádný problém, u menších ale bude vadit jejich blízkost k mechanikám. Dva IDE konektory doplňuje třetí, který podporuje plně RAID. FDD mechaniku připojíte na konektor, který je nezvykle umístěn ven ze skříně. U ASUSu nic nového, zatím jsem na žádného dalšího výrobce s podobnou vychytávkou nenarazil.  

O nedostatek konektorů SerialATA se nemusíte strachovat, celkově je deska vybavena 4, a u všech můžete využít RAID. V prvním případě se o obsluhu stará kontrolér integrovaný do southbridge VT8237, další dva jsou obsluhovány externím čipem Promise. Svižná spolupráce s disky je tedy dostatečně podpořena.
Zvukovou práci odvádí AC´97 kodek AD1980. Standart dnešních 5.1 zvukových karet splňuje integrovaná zvuková karta  na výbornou, její testy najdete v nedávném článku na našich stránkách.

ClearCMOS spolu s baterií a její umístění Vám nebude vadit v případě, že nebudete mít osazenu většinu PCI slotů nebo nejste z těch, kdo rád overclockuje. Pokud se sejdou obě vyjmenovaná fakta, musíte při každém clear CMOS vytahovat nebo alespoň povytahovat např. zvukovou kartu aby jste se na jumper vůbec dostali. Není to však, pokud si budete dávat pozor příliš častá činnost.  
Headery pro připojení reproduktorku, stavových diod, spouštěcího a resetovacího tlačítka jsou tam kde vždy. Toliko tedy k osazení.

Layout                                                                                                                         70%

BIOS, nastavení a stabilita

Stejně jako předchozí desku EPOX i ASUS jsme osadili procesorem AMD Athlon64 3200+. I jej jsme zkusili přetaktovávat, ale nepředbíhejme. Firma ASUS vybavila tuto desku AMI BIOSem. Konfigurace CPU, pamětí i čipové sady zahrnuje množství nastavení, na které si jen vzpomenete. Jelikož se mi podařilo nešťastnou náhodou smazat fotografie BIOSu této desky, dovolím si použít obrázky od kolegů ze serveru www.hardocp.com.

Na první fotografii je jasně vidět možnosti nastavení paměťového subsystému. Jedná se o velice propracovanou položku v BIOSu. Ani další nastavení nejsou zanedbaná. Nastavení hypertransportu a další je velice dobrým.

Možnosti oveclockingu jsou opět omezené, díky nemožnosti měnit násobič lze opět pouze zvyšovat frekvenci fsb procesoru. Deska se přímo na overclocking nabízela, proto jsem se dvakrát nerozmýšlel a zkusil, jaké kousky dokáže.

Nastavení číslo 1: Jen tak pro legraci, stejné nastavení jako u nejvyššího přetaktování s EPOXem. 230MHz fsb a zvýšené napětí. No asi jsem to přehnal, deska ASUS neprojela ani post. Zkusíme to tedy naopak. Půjdeme na to klasickou cestou. Desce se nakonec podařilo ustálit na frekvenci 2170MHz, věřím však že procesor by ještě nějaký ten MHz navíc snesl, pokud bych mu pomohl třeba vodním chlazením. Přesto i tak je to slušný výkon. Na této frekvenci se výkon s kartou Radeon 9800XT taktovanou na frekvence 450MHz u jádra a 780MHz u pamětí  3D 03 přenesl přes hranici sedmi tisíc bodů.

Někteří z Vás už netrpělivě vyhlížejí nějaký ten testík, takže to nebudu dále oddalovat a pustíme se do nich. Nebo lépe mrkneme se jak se do testů pustily desky ve spolupráci s Athlonem.

Testovací konfigurace

 *   Procesor Athlon 64 3200+ (2000MHz)
 *   2 x 512MB Corsair 400MHz (časování 6-3-3-2)
 *   Grafická karta Triplex Eye Bomb Radeon 9800XT
 *   ATI Catalyst 3.9
 *   DX 9.0b
 *   Windows XP Professional CZ SP1
 *   VIA 4in1 4.49

Poprvé jsme mezi syntetické benchmarky zkusili zařadit NBench firmy AMD. Dále se testovalo v programech 3D Mark 2001SE, 3D Mark 03 (p.340), UT 2003 a v Aquamarku.

Ze syntetických benchmarků byly vybrány následující: PC Mark 2002, Sandra 2004 a zmíněný Nbench. Pro ilustraci byl testován také procesor Barton 3200+ na základní desce Soltek SL-75FRN2-RL. Zbytek konfigurace je identický.

Poznámka: Díky integraci paměťového řadiče (ten má na výkon systému vždy zásadní vliv) přímo do jádra procesoru Athlon 64 je evidentní, že rozdíly mezi deskami pro tuto platformu budou obecně nepatrné (to platí i pro desky z jinými čipovými sadami).

Začněme 3D benchmarky:

3DMark 2001

Rozdíl mezi oběmi deskami je, jak se dá předpokládat, minimální - o pár bodíku vede ASUS. Barton 3200+ ztrácí v tomto benchmarku více než 10%.

3DMark 03

Stejně tak je to i u novějšího 3DMarku 03. Rozdíly jsou opět v řádu desetin procenta. Barton ztrácí o poznání méně - není divu, u tohoto testu více záleží na akceleračních schopnostech grafické karty.

3DMark 03, CPU Test

Pokud porovnáte výsledky z prvního testu CPU, vede o malinký kousek EPOX. Barton ztrácí opět minimum.

Aquamark

Test Aquamark je spíše testem pro grafické karty, začal se však používat i na testování procesorů díky odděleným výsledkům jak pro grafickou kartu tak i procesor. V celkovém hodnocení jsou desky opět vyrovnané, deska s procesorem Barton i zde ztrácí necelých 10%.

Stejně tak je to i u výkonu CPU v tomto testu. Procesor Barton ztrácí přibližně 15%.

UT 2003

V herním testu Unreal tournament 2003 při defaultním nastavení v rozlišení 800x600 vede o nepatrný zlomek základní deska firmy EPOX. Barton ztrácí okolo 3 fps.

AMD NBench

Dalším z testů, které jsem se rozhodl použít je benchmark firmy AMD. Z testů, které byly použity jsem vybral dva paměťové testy a celkový test. Překvapivě obě desky dostaly na frak od desky osazené procesorem Barton 3200+

Stejně tak i v druhém testu jsou obě A64 desky vyrovnané, procesor Barton opět vítězí, ale už ne o takový kus jako v předchozím testu.

V celkovém výsledku pak vítězí procesor Barton těsně následovaný Athlonem 64 v desce EPOX a posledním je ASUS.

PC Mark 2002

Větší číslo je výkon pamětí, menší pak výkon procesoru

Posledním z testů je PC Mark 2002. Možná někteří z Vás budou namítat, že je nová verze, já jsem však ještě zvolil starší a osvědčenější verzi. Jak vidíte ani zde nás desky pro Athlona nezklamaly a čísla která vypadla jsou porovnatelná. Procesor Barton v testu CPU vítězí. V testu pamětí jednoznačně poráží desky a A64 procesor Barton a to právě díky integrovanému řadiči pamětí. Stejně tak je tomu i u testu pamětí v memory benchmarku Sandra

Závěr

Jak je vidět rozdíly mezi výkony jednotlivých desek jsou minimální. Potvrdilo se "veřejné tajemství", že výkon desek pro athlony 64 je prakticky identický (dokonce ani příliš nezáleží na použitém čipsetu). Díky integrace paměťového řadiče do procesoru odpadá jedna z nejzákladnějších funkcí čiípsetu.

Samotný čipset firmy VIA, která vyráběla ne vždy ideální čipsety, VIA K8T800 se zdá být velice dobře vybaveným, robustním a stabilním. V porovnání s čipsety konkurenta nVidie je velice dobrou volbou.

Volba pro případné zájemce padá na jejich hlavu. Obě desky jsou velice dobře vybavenými a stabilními. Pokud bych měl volit já, nezlobte se na mně ASUSáci, volil bych desku EPOX, která si mně získala hlavně díky taktovacím možnostem, stabilitě a také vybavení porty SATA je podle mého v podobné třídě očekáváno. U desky ASUS bych vyzdvihl připravenost pro WiFi.

Desku EPOX zapůjčila firma ABACUS, a desku ASUS pak firma LEVI. Oběma firmám tímto děkujeme.

Další články v kategorii

• Asus Maximus XIII APEX: Krotíme Core i7-11700KF undervolt
• Asus Crosshair VIII Dark Hero: Nejlepší deska pro Ryzen
• Asus Maximus XI Extreme – ultimátní luxus pro Intel
• Novinky Asus a nová čipová sada Intel Z390 v Praze
• ROG Strix Z370–I Gaming: skvělá minideska od Asus