Před týdnem jsme uvedli recenzi 800 MHz PEčka a dnes už tady máme plnohodnotnou recenzi desky s čipsetem Intel Canterwood neboli i875P. Nový čipset je už oficiálně určen pro 800 MHz sběrnici a hlavně je "ušit" na míru následníku současných Pentií - Prescottovi. Canterwood se sebou přináší četné inovace - nový southbridge ICH5, sběrnici CSA a tajemstvím opředenou technologii PAT. No nenechte se napínat a vrhněte se na recenzi ... {mospagebreak title=Čipset i875P alias Canterwood}

O 800 MHz FSB jsem minule napsal pár řádků. Ono se příliš o zrychlení sběrnice rozepisovat nejde. Fakta jsou známa - přenosová frekvence se zvětšila z 133 MHz (533 MHz QDP) na 200 MHz (800 MHz QDP). Znamená zrychlení proudu dat o 50 %. V počítačovém světě je toto číslo vysoké, ale jaký bude mít FSB dopad na výkon je otázka druhá. FSB je z hlediska dopadu na výkon, tak trochu ďáblův nástroj, protože se chová velmi nevyzpytatelně v závislosti na aplikaci. Někde může být zrychlení 40 % a někdy třeba jen 1 %.

Ještě horší s reálným dopadem na výkon to je u dvou paměťových kanálů. Teoreticky se propustnost pamětí u nového čipsetu díky podpoře DDR400 (FSB a paměti pracují v synchronně) vyhoupla na 6,4 GB/s. Číslo je to závratné oproti propustnosti 3,2 GB/s u dnes běžného čipsetu i845PE. Dvojnásobný nárůst propustnosti znamená dvojnásobné zvětšení výkonu. V žádném případě, možná tak v Sandře. U normálních aplikací je nárůst mnohem menší - nebudu ale prozrazovat výsledky, o výkonu Canterwoodu se více dovíte z testů a závěru.

Nyní si nový čipset rozpitváme. Canterwood v mnoha ohledech vychází z Granite Baye, který byl jeho předchůdce. Granite Bay neboli E7205 byl hodně nedoladěný - dva kanály DDR nepřenášely velký výkonnostní nárůst, chyběl nový southbridge, FSB sběrnice a paměti byly pomalé atd. Canterwood je o hodně lepší a je mnohem dál. Možná víc než se může na první pohled zdát.

Nákres čipsetu i875P a výhody jak je prezenzuje Intel. Čipset je srovnáván s i845PE

Nový Northbridge označovaný i82875P má obsahuje novou technologii PAT neboli Performace Acceleration Technology. Podle informací, které jsem získal se jedná o zlepšení paměťového řadiče s jeho lepším navázáním na FSB (měly by se snížit čekací doby o 1 až 2T). Více informací přinesu až se dostanu k nějaké seriózní dokumentaci.

Další novinkou southbridge je sběrnice CSA, která je určena pro přímé spojení Northbridge s integrovanou LAN. Tato dodatečná sběrnice má propustnost 266 MB/s (stejná propustnost jako 64-bit PCI), což bohatě stačí pro Gigabit LAN. Největší výhodou této sběrnice je fakt, že síťovka se o bandwidth nemusí s žádným jiným zařízením dělit. Dále se při přenesu dat dosahuje nižších latencí, je zaručená plná duplexivita a menší spotřeba zdrojů. Pokud byla Gigabit síťovka na PCI, tak málokdy využívala své možnosti naplno - gigabit znamená 125 MB dat, což je vlastně celá propustnost PCI. Teoreticky to sice nevadí, ale když jsou na PCI umístěny další zařízení, tak Gigabit LAN trochu ztrácí svůj význam. CSA je skvělý nápad, který zlepšuje možnosti gigabitových (Gb) síťovek. Viz. White Paper o CSA

Poslední inovací oproti i845PE je AGP 8x, ale ten už známe z Granite Baye. Doufám však, že v případě Canterwoodu bude AGP 8x už bezproblémová.

Velké změny nastaly u "jižního mostu" (southbridge), který nese označení ICH 5. Za prvé je vyráběn novější výrobní technologií, protože se oproti ICH4 značně zmenšil. Bohužel se mi nepovedlo zjistit jakou technologií je vyráběn, pravděpodobně to bude 0,13 až 0,18 mikron. ICH 5 je první southbridge, který má integrováno rozhraní Serial ATA - je vybavena dvěma kanály (na každý kanál jeden disk). Také je zvýšen počet USB 2.0 portů z 6 na 8. O čem se ale nemluví je těsnější spojení southbridge s BIOSem. Flash ROM čip je sekundárním čipem k southbridgi.

800 MHz FSB a procesory

Určitě vás zajímá jak poznáte Pentium 4 s podporou FSB 533 MHz a FSB 800 MHz na první pohled. Tedy kromě vyleptaných informacích na heatspreaderu.

Procesory se interně neliší,  když se hovoří, že pro 800 MHz procesory bude používat nový steping D, ale to nemusí být ihned. Schopnost zvládnout 800 MHz FSB je otázka packagingu a hlavně základní desky.

Vrchní část procesorů je úplně totožná, ale zespodu má nové Pentium 4 jinak uspořádané filtrační kondenzátory.

Pohled z vrchu - jako vejce vejci podobné procesory

V levo - 800 MHz FSB Pentium 4 a napravo klasické 533 MHz FSB P4

Znatelnější rozdíl najdete na desce, přesněji v patici, která je vyplněná filtračními kondenzátory.

Nyní se můžeme vrhnout na recenzi desky. Povedlo se nám získat i875PBZ Bonanza přímo od Intelu. Desku jsme dostali holou, takže nemůžeme posuzovat packaging nebo dokumentaci, ale můžeme se rovnou vrhnout na layout a osazení.

Intel D875PBZ Bonanza

Platforma: Socket mPGA-478 Kompatibilita: Intel Pentium 4 (včetně jádra Prescott) Externí frekvence CPU: 100/133 MHz a 200 MHz QDR Čipová sada / Northbridge: 82875P MCH Southbridge:  82801EB ICH5 Paměti:  DDR SDRAM - synchronně a 6:5, 6:4 DIMM sloty: 4 (každý max. 1 GB) AGP slot: AGP 3.0 (režim AGP 8x), Fast Writes PCI sloty: PCI 2.2, celkem 5, všechny Busmaster ISA / AMR / CNR sloty: 0 / 0 / 0 USB: celkem 8x USB 2.0; 2 header, 9 na zadním panelu Kanály ATA: 2x IDE  a 2x SATA (obojí ICH5) Integrovaný zvuk: ano, 5.1, AC97 kodek AD1985 Revize: ? Pokročilé ladění: komplexní nastavení pamětí Speciality: Gigabit síťová karta Intel

Layout desky je dobrý. Přesto je ale tady dost věcí, které jsou v porovnání s konkurencí docela nedořešené a v kterých intel docela pokulhává.

Jako první musím vytknout absenci jumperů (přesněji řečeno je zde jen jeden). Některým to může připadat jako přežitek, ale mazání CMOS jumperem se někdy může hodit ;-) Dále by neuškodila nějaká diagnostika desky - světelná či zvuková.

Kuriózní je přistup do BIOSu. Pokud se chcete dostat do BIOSu a měnit nastavení desky, tak musíte přehodit onen jediný jumper na desce (desku tak dostanete do servisního režimu). Některým pravděpodobně nebude vyhovovat otevírat case, když budou chtít cokoliv změnit v BIOSu. To je ale problém všech desek Intelu - který obvykle dbá na to, aby běžný uživatel "na nic nesahal a nemohl tak nic zkazit".

Co se mi moc líbilo byl mohutný chladič na northbridge. Takový pasiv se vidí málokdy: je tichý a vylučuje nadměrné přehřívání čipsetu - bravo.

Speciality základní desky příliš vyjmenovat nejde, protože deska žádné nemá. V tomto ohledu je Intel hodně pozadu.

Nebudu popisovat čipset, protože tomu jsme se věnoval v úvodu, ale rovnou se vrhnu na ...

Phase Locked Loop (PLL) - generátor hodinového taktu

Deska má nejlepší dostupné PLL pro Pentia 4 vůbec. Nový čip od ICS podporuje FSB frekvenci od 100 MHz do 400 MHz po kroku 1 MHz. Bohužel, praktický overclocking si u desky od Intelu neužijete.

PWM controller - regulátor napájení základní desky

Tento nenápadný (programovatelný) obvod se stará o napájení celé desky, i když nejdůležitější je správa napájení procesoru. Tento čip je navržen přesně v souladu se specifikací VRD/VRM 10, která je určená pro budoucí 0,09 mikron procesory s jádrem Prescott. Čip dovoluje zvedat napětí z 0.8375 V do 1.6 V pro kroku 12.5 mV. Více informací o zdroji napětí pro Prescotta a VRD/VRM specifikaci 10 se dovíte v další kapitole.

Gigabit Ethernet

Na čip i82547EI jde pět jen chválu. Je to podle mého názoru ta nejlepší integrovaná síťová karta, která je k dispozici v desktopu. Jedná se o síťový řadič páté generace napojený na rychlou sběrnici CSA. Podle informací Intelu by síťovka měla být plně duplexní a měla by mít minimální zátěž na CPU. A ještě taková perlička ... kvůli tomu, že síťový čip je vyráběn moderní výrobní technologií (0,13 - 0,15 mikron) má zbytkové teplo nejmenší ze všech síťových čipů od Intelu (něco kolem 1 W).

Zvukový kodek

Intel vybavil svoji desku tím nejvyspělejším zvukovým kodekem současnosti. AD 1985 podporuje nejnovější zvukové standardy jako je EAX 2.0, A3D atp. Dále má 20-bit převodníky a 90 dB odstup od šumu. Samozřejmostí je digitální SPD/IF konektor (koaxiální i optický). Dodávaný software je také bohatý. Všechno má, ale své mouchy a podle všeho má tento kodek poměrně velké nároky na výkon a zátěž procesoru. Viz. recenze na ixbtlabs/Digit-Life.

Flash ROM

Jak sem napsal výše - BIOS je úzce spjat s southbridgem. Nese také velmi podobné jméno - 82802. Bohužel více informací se mi zatím nepovedlo zjistit. Pouze mohu říct, že Flash paměť má velikost 4 Mbit.

Super I/O

V případě Super I/O se Intel "nepochlapil". Tento čip je na dnešní poměry velmi nekvalitní a pro správnou funkci ještě musí spolupracovat s dalšími dvěmi - GD75232 a LM85 (ten je taký poměrně slabý). Přesto, že standardní funkce jako je řadič FDD či Paralelního portu je hardwarový monitoring slabý. Samotný Super I/O čip monitoruje dva větráčky a LM85 kontroluje zbývající. Intel se sice chlubí regulací větráčků, ale není to úplná pravda. Super I/O tuto možnost nepodporuje vůbec a LM85 jen velmi omezeně a to jen u jednoho větráčku (procesorového).

Co na desce chybí?

I přes fakt, že Intel použil kvalitní součástky, tak pokud desku srovnáváme s konkurencí, tak je téměř holá. Nenajdeme FireWire řadič, RAID řadič pro IDE (ale možno i pro SATA) a ani žádné možnosti k rozšíření desky pro Wireless LAN - jak to má např. ASUS).

Zavádíme novou část recenze desek - popis zdroje. Je velice zajímavé sledovat jestli výrobci desek dodržují specifikace či nikoliv. Základním kamenem ke správnému zdroji napájení je specifikace. Máme jich několik. V případě Pentií 4 nás zajímají specifikace VRM/VRD 9 a 10. Starší specifikace VRM/VRD 9 je určena pro procesory Willamette a Northwood. Specifikace VRM/VRD 10 (té vyhovuje námi testovaná deska) je určena pro 800 MHz Pentia 4 a Prescotty.

Nová specifikace se liší zejména snížení nejnižšího napětí z 1,1 na pouhých 0,8375 V. Krok je 12,5 mV. Maximum, které můžete u desek splňující VRM 10 specifikace je napětí 1,6 V.

Dále byly náležitě dimenzovány MOSFETy - používají se 60 A a 80 A . Tak obrovské hodnoty dříve nebyly běžné. Intel pravděpodobně počítá s obrovským proudovým odběrem v případě chystaných 0,09 mikron procesorů. Je pravděpodobné, že se proudový odběr těchto proesorů na frekvencích kolem 4 - 5 GHz budou nebezpečně blížit 100 A či více.

VRM/VRD specifikace 10 je neveřejná, na stránkách Intelu se mi ji nepovedlo najít. Přesto ji, ale výrobci regulátorů napětí udávají, ale jen v jedné variaci - pro současné procesory (a ještě je variace pro budoucí procesory). Obě variace musí být kompatibilní z hlediska rozsahů specifikace.

Takto vypadá VRD/VRM 10 specifikace pro Northwoody:

Vhrněme se na popis zdroje u naší desky, která - ještě jednou zdůrazňuji - téměř ukázkově splňuje VRM/VRD specifikace 10.

Intel splňuje všechny specifikace u své desky, i když si drobně design zdroje upravuje podle sebe. Níže vidíte schémátko zdroje napájení. Snažil jsem se +/-, aby označení souhlasilo s fotografií. Ale zjistil jsem, že Intel použil jen dvě cívky místo tří. Také použil menší počet MOSFETů. To ale nemusí znamenat horší zdroj napětí ba naopak.

Dané schémátko jsem převzal z datasheetu výrobce regulátoru napětí AD 3168. Pokud si obrázek zvětšíte, tak zjistíte, že v některých bodech Intel přesně použil schéma, ale někde odbočil. Úplně přesně použil (i zvolil doporučovanou kapacitu) v případě filtračních kondenzátorů zdroje 12 V napětí (A). V případě MOSFET driverů trošku zamíchal kartami, protože použil pouze dva AD 3418 a ne tři. Místo něho použil IRF 7338. Dále trošku zredukoval přepínače/switche. Ve schémátku jsou zdvojené přepínače, ale Intel použil jen jeden. Cívky jsou použity pouze 2, ale je pravděpodobné, že jsou kvalitnější a s větší indukčností (F).

V případě filtračních kondenzátorů Intel nešetřil. Analog Devices doporučuje 6500 uF. Intel má na desce kondenzátorů v souhrnné kapacitě 10400 uF. To je o 60 % než si vyžaduje norma. Intel má na desce skvělý zdroj napětí.

Jak vypočítat minimální kapacitu filtračních kondenzátorů, kterou deska musí mít, aby splňovala normy a bezproblémový provoz? Není daná přesná norma, závisí to na několika faktorech - viz. vzoreček.

V případě VRM/VRD 10 dosadíme do vzorce tyto hodnoty.

Kapacita 5,92 mF je opravdu prahová a pokud dá výrobce na desku menší počet kondenzátorů, tak to může zásadně ovlivnit stabilitu desky. Myslím si ale, že žádný "normální" výrobce si to dovolit nemůže.

Verze BIOSu neznáma

Deska má klasický "intelácký" BIOS bez možností overclockingu. Jediné menu, ve kterém můžete tweakovat výkon počítače je nastavení pamětí, které je i tak, trošku "zvláštní".

Nabídka časování je velmi konzervativní. Tři T u CAS či 8 T u RAC Active to Precharge jsou u desek od taiwanských výrobců desek neobvyklé. To z desky od Intelu dělá pravděpodobně nejstabilněji nastavitelnou desky pro Pentium 4 vůbec.

Stabilita

Myslím, že o stabilitě na základní frekvenci nelze polemizovat, ale z důvodu, že Intel má na desce velmi dobrý zdroj napětí a možnost konzervativního nastavení pamětí, tak bude deska opravdu Rock Solid. Otázkou je o kolik jsou horší taiwanští výrobci jako je ASUS nebo Gigabyte a jestli je v běžném desktopu taková stabilita nutná (v serveru 100 %).

Dále bych pochválil velmi nízkou teplotu MOSFETů, northbridge, southbridgě a PLL. Všechny byly na dotek chladné až vlažné.

Náš testovací tým základních desek dospěl k názoru, že nemá cenu testovat stabilitu desek nějakým programem, ale nejlépe se provádí rovnou elektricky. Snad se nám tedy povede v brzké době měřit stabilitu počítače osciloskopem či teplotním čidlem na MOSFETech a čipech. Bude to mít mnohem větší vypovídací hodnotu než nějaké testy Primem, který o stabilitě desky nevypovídá.

Přetaktování

Zde říct pouze to, že deska žádné overclocking featurky nemá.

Další články v kategorii

• Asus Maximus XI Extreme – ultimátní luxus pro Intel
• Novinky Asus a nová čipová sada Intel Z390 v Praze
• ROG Strix Z370–I Gaming: skvělá minideska od Asus
• Asus Rampage VI Apex – Extrémní deska pro Skylake-X
• Asus Maximus X Apex – taktujeme i7-8700K s LN2 na 7 GHz!