Test čtyř desek Intel Z87 včetně měření termokamerou II. | Kapitola 11
Seznam kapitol
A jdeme na to – včera jsme si představili čtveřici desek založených na čipsetu Intel Z87, dneska si je konečně ukážeme pod termokamerou. Nebudou samozřejmě chybět ani standardní testy, část o schopnostech přetaktování a celkové zhodnocení. Která deska z nejprodávanější střední třídy je ta nejlepší?
Měření termovizí není zcela běžná záležitost a jsme moc rádi, že vám, jako jediný magazín v ČR (a jeden z mála na světě), můžeme ukázat další základní desky z úplně jiného a komplexního pohledu. Do termovizí ještě nepronikl současný trend vysokých rozlišení, a tak se nedivte, že snímky mají menší kvalitu – jsou upscalované z rozměru 160 × 120 pixelů.
I přes malé rozlišení obsahuje v našem případě zachycený snímek neuvěřitelných 19200 naměřených hodnot teplot a má daleko větší vypovídající hodnotu, než měření bezkontaktním teploměrem.
Testovací metodika
Ještě než se podíváme na teplotní mapy, tak by bylo vhodné zmínit metodiku testování. Pro srovnání kvality osazených komponent jsme se rozhodli demontovat chladiče z napájecích kaskád desek. Vzduchový chladič vyměnilo all-in-one vodní chlazení, které přikládá Intel ke svým výkonným procesorům. Je nám jasné, že emisivita materiálů použitých na pasivních chladičích bude mezi modely odlišná a nedá se dle naměřených teplot zcela přesně orientovat. Nicméně v tomto zátěžovém testu nás zajímají hlavně teploty VRM obvodů, které jsou tvořeny materiály se srovnatelnou emisivitou.
Možná si také všimnete, že základní deska neležela přímo na stole, ale stála na distančních šroubcích. Po 30 minutách běhu se pořídily první „fotografie“ každé desky bez zátěže (idle). Po té byl spuštěn program OCCT s půl hodinovou zátěží (OCCT, 64bit, Large Data Set) a opětovně byly v jeho průběhu pořízeny další termosnímky. Okolní teplota v místnosti se během celého testování pohybovala okolo 22 °C.
Teplotní srovnání – idle
U každého srovnávacího snímku pořízeného termovizí byl nastaven teplotní rozsah od 30 (černá barva) do 100 °C (bíla barva). Barevný přechod a odpovídající teploty najdete na stupnici níže. Pro lepší porovnání jsme zařadili do obrázku také základní desky s čipovou sadou Intel Z77 Express.
První termosnímek ukazuje desky bez zátěže. Lze z něj například snadno vypozorovat, že chladič PCH čipu nebo přídavné řadiče topí často daleko více, než samotné napájecí obvody procesoru. PCH čip na základních deskách s čipsetem Intel Z87 má však nižší TDP a hřeje o něco méně. Celkově se zdají desky chladnější, ale musíme také zmínit, že desky s čipovou sadou Intel Z77 jsme testovali při okolní teplotě 24 °C. I tak si můžete všimnout o něco vyšších teplot VRM obvodů na desce od MSI. Nicméně tento snímek toho zase tak moc neřekne – druhý, pořízený v zátěži, je mnohem zajímavější.
Teplotní srovnání – zátěž
Druhá fotografie byla pořízena během plné zátěže programem OCCT a od prvního pohledu je jasné, že se všechny desky daleko více zahřívají. Pokud se zaměříme na teploty v oblasti napájení procesoru, tak si suverénně nejlépe vedla deska od Gigabytu (teplota do 50 °C), který by ani nemusela mít chladič na VRM obvodech. Stejně tak si výrazně polepšil ASRock oproti předem testovanému modelu a umístil se těsně za Asus. V oblasti napájecích obvodů jsme na desce od MSI naměřili nejvyšší teploty (až okolo 75 °C). Celá čtveřice testovaných desek prošla tímto teplotním testem bez fyzické újmy a hlavně snižování provozní frekvence procesoru s jeho základním nastavením (jako například u ASRocku Z77 Pro 4).
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
