Asus Sabertooth Z77 – další šavlozubka na bitevním poli | Kapitola 11
Seznam kapitol
Není to tak dávno, kdy jsme vám nabídli recenzi x79 Sabertooth. Ta dopadla v hodnocení poměrně dobře. Dnes je čas podívat se již na zcela novou, kompletně opláštěnou desku série Sabertooth pro čipset Intel Z77. Na první pohled přípomíná tu loňskou – P67 Sabertooth, vše se ale vyvíjí a nejinak je tomu i u dnešní krásky.
Spotřeba
Spotřebu jsem měřil běžným zásuvkovým wattmetrem. V klidovém stavu jsem ponechal zapnuté úsporné funkce na auto a sestavu nechal asi 10 minut ustálit ve Windows. V zátěži jsem měřil nejčetnější spotřebu během několika průběhů v Cinebench R11.5 (jelikož nejvyšší zaznamenaná spotřeba byla třeba jen o 1 W vyšší než nejčastější spotřeba!). Tím jsem reflektoval více reálné podmínky zátěže, než při LINX nebo PRIME zátěži.
.
Teploty
Teploty jsem měřil dotykovým termometrem Voltcraft. Pokojové teploty byly po všechny dny kolem 22 °C. Postupně jsem změřil klidové stavy u napájecí kaskády procesoru, pak v oblasti IO krytu a nakonec teplotu u PCH. Totéž jsem zopakoval pro stav zátěže, kdy během loopání benchmarku 3DMark Vantage a jsem započal odměřovat teploty na stejných místech.
Teploty jsou na Z77 čipset nízké. Nakonec jsem ještě změřil teploty napájecí části CPU s použitým alternativním ventilátorkem dodávaným jako součást balení.
I dnes se potvrdilo, že přídavný větráček má svoje praktické využití co do snížení teplot. Pokud si porovnáte teploty s grafem na začátku této kapitoly, vidíme rozdíl třech stupňů v zátěži. To sice není moc, ale domnívám se, že při masivnějším přetaktování a nebo alespoň použití náročnějšího procesoru co do napájení (i7-3770K v E1 revizi) by větráčky byly užitečné. Tam by totiž teploty byly zcela jistě vyšší, i5-3450 E0 revize je nenáročný čip. Provozní vlastnosti jsou v tomto provedení ukázkové. V loňském testování měly desky s core i7-2600K a čipsetu Z68 zhruba o 5 až 7 stupňů vyšší teploty na měřeném místě.
Přetaktování
K přetaktování jsem použil zátěžový test PRIME95, výběr zátěže „blend test“, který kombinuje vytížení pro procesor, paměťový řadič a pro paměti. Maximální napětí jsem zvolil 1,425V pro CPU jako ještě dlouhodobě bezpečné a uchladitelné vzduchovým chladičem. Pro paměti jsem zvolil manuální profil na 1600 MHz. Při přetaktování Sandy Bridge i Ivy Bridge si hlídejte především teploty v zátěži a nezapomeňte případně na nutné chlazení také napájecích obvodů. K případným detailům či dotazům nastavení se můžete vyjádřit zde v diskuzi a nebo mě oslovit přímo v diskuzním fóru.
Jelikož se jedná o uzamčený procesor, nezbylo nic jiného než nastavit maximální turbo násobič a zvedat BCLK. Očekával jsem výsledek někde mezi 105-107 MHz a také jsem se trefil...Finální takt se zastavil na obstojných 3922 MHz, BCLK na 106 MHz. Teploty v zátěži se pohybovaly na akceptovatelných 65-70 C na jednotlivých jádrech. Příště bych snad mohl uskutečnit měření s vlastním procesorem i7-3770K v revizi E1.
Cinebench výsledek.
Výsledek superpi 32M adekvátně narostl přetaktování.
Přetaktování pouze přes BCLK je zhruba průměrné, snad by se mi podařilo vyždímat ještě o jeden krok více, ale na výsledném taktu by to procesoru již příliš nepřidalo. I tak si můžete sami všimnout, že výkon zamčeného čtyřjádra je po tomto "přetaktování" velmi slušný. V renderingu se výkonově přiblížil například procesoru core i7-2600K na základním nastavení a zároveň překonal AMDčkovský Bulldozer na defaultu.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
