Třikrát desky s Intel P45 Express do tří tisíc | Kapitola 8
Seznam kapitol
Plníme konečně náš slib a na četné žádosti čtenářů dnes přinášíme první z dvojice testů levných desek s čipsetem Intel P45 Express. Naše úvodní trojice patří do segmentu velmi levných desek, ale přesto mají co nabídnout. V této části se důkladně podíváme na desky ASRock, MSI a Gigabyte.
BIOSy na deskách Gigabyte, bývají vždy velmi dobře vybavené funkcemi a možnostmi. Bohužel se ale často stává, že kvůli nějaké chybě nejdou desky moc dobře přetaktovat a nebo se objevují problémy s nastavením. Jako jeden příklad za všechny je obávaný "restart loop problem", který je vidět celkem často. Naše deska má stejný BIOS, jako mají i nejvyšší modely a proto jsou předpoklady pro dobré přetaktování na místě - bohužel praxe potvrzuje opak.
Možnosti jsou perfektní, můžeme měnit naprosto všechny důležité parametry. V úvodu je volba změny násobiče, dále frekvence FSB a PCI. U pamětí můžeme zvolit rozšíření XMP, a nastavit různé vestavěné profily. Zde samozřejmě všechny automatické funkce vypněte a nastavujte ručně dle libosti. Nastavení pamětí jsou velmi rozsáhlá.
První obrázek ukazuje širokou volbu děliček pamětí a strapů severního můstku. Písmenku za číslicí znamená právě hodnotu strapu. Vyzkoušejte více možností, a ponechte si tu nejvhodnější pro váš systém. Druhý obrázek zobrazuje pokročilé nastavení časování pamětí. Je možné změnit více než dvacet různých parametrů.
Vraťme se ještě na konec úplně prvního obrázku, tam jsou volby pro změny napětí komponent desky. Měnit lze tyto hodnoty:
- CPU Vcore - 0,5V až 2,3V
- CPU Termination - 1,0V až 1,8V
- CPU PLL - 1,05V až 2,3V
- MCH Core - 0,85V až 1,8V
- ICH I/O - 1,05V až 2,3V
- DRAM Voltage - 1,45V až 3,0V
Možnosti zvyšování napětí jsou proti první desce několikanásobně lepší, a měly by teoreticky stačit naprosto každému. Pokud si nejste jistí, co která volba znamená a jak jí nastavit - čtěte zde.
Přetaktování
Ohlasy na internetu dávaly tušit, že deska nebude v přetaktování žádný přeborník. Také mé první pokusy skončili neslavně. Zpočátku jsem měl problém se dostat i na frekvenci sběrnice 400MHz. S posledním BIOSem se mi ale podařilo, po několika hodinách se nad 400MHz dostat, a to zcela stabilně. Zvolil jsem ale jinou strategii, nastavil jsem všechny důležité položky v BIOSu, včetně napětí na hodnoty pro stabilní FSB 1600MHz. Zbytek přetaktování jsem pak provedl přímo z Windows, a výsledky vidíte dále. Všechna nastavení prošla testy stability bez úhony.
K přetaktování jsem použil úplně poslední dostupnou verzi BIOSu na stránkách výrobce. Měl jsem možnost zkusit i mnoho dřívějších verzí, ale ohledně přetaktování se toho mnoho nezlepšilo.
Opět jako první nastupuje dvoujádrový E8400 s jádrem Wolfdale. Dosažená frekvence 460MHz pro FSB je již celkem zajímavá, a s takovým taktem se již dají podnikat zajímavé přetaktovací eskapády. S vyšším násobičem by pravděpodobně bylo možné dosáhnout i na 4GHz bez potíží.
Ani s 45nm čtyřjádrem Q9300 se deska nenechala zahanbit, a dosažený takt sběrnice 445MHz je celkem solidní. Zde jsem dosáhl velmi podobného výsledku jako u první desky - frekvence 3,3GHz je v obou případech pěkná.
Na závěr jsem zkusil ještě 65nm čtyřjádro Q6700 s jádrem Kenstfield. V tomto případě jsem byl spokojen s frekvencí FSB, a také s koncovou frekvencí procesoru. Takt sběrnice 460MHz je v tomto případě spíše již maximem procesoru, a je pro CPU s vyšším násobičem dostatečná. Procesor na frekvenci 3680MHz prošel všechny testy bez potíží.