Hlavní stránka Hardware Skříně, zdroje, chladiče Velký test 16 značkových teplovodivých past
Velký test 16 značkových teplovodivých past
autor: Michal Částka , publikováno 3.12.2007
Velký test 16 značkových teplovodivých past

Ve dnešním článku si otestujeme šestnáct teplovodivých past (tj. past, které se umísťují mezi elektronickou součástku, nejčastěji procesor, a chladič), kde si ukážeme jejich "výkony" a také řekneme to, co je důležité při jejich aplikaci a jakých chyb se máme vyvarovat, aby naše výsledky byly co nejlepší - v podobě nízkých teplot procesoru nebo jiných komponent.


Popis testovací metody a sestavy

Jako testovací zařízení bylo použito vodní chlazení, které nebylo ovlivňováno proměnlivou okolní teplotou vzduchu (popis viz. tab1). Teplota vody v okruhu byla udržována na hodnotě 22°C (s odchylkou 0,01°C) za všech možných okolností, pomocí elektronické regulace ventilátorů na radiátorech. Na zatížení procesoru byl použit program Prime95, který byl nastaven tak, aby zatížil obě jádra současně. Při spuštění programu Prime95 se teplota odečítala plných 45minut programem TAT (Thermal Analysis Tool) a z těchto hodnot se udělal aritmetický průměr. Tento postup se opakoval celkově třikrát pro každou pastu. Z těchto tří naměřených průměrných hodnot se opět udělal aritmetický průměr = výsledná hodnota.

Postup při měření:

  1. Dokonalé očištění obou povrchů isopropyl alkoholem (vodního bloku a procesoru).
  2. Nanesení teplovodivé pasty na procesor a chladič pomocí "ťupkové metody" (viz. "Typy a Triky" v tomto článku) - všechny pasty kromě Coollaboratory.
  3. Nasazení vodního bloku na procesor a následné utáhnutí k základní desce.
  4. Spuštění systému a měření 45minut v programu TAT (zaznamenávání hodnot do logu) s programem Prime95 (blend test).
  5. Po 45 minutách sundání vodního bloku, očištění obou povrchů isopropyl alkoholem a znovu nanesení teplovodivé pasty. Celý postup se opakuje celkem třikrát za sebou pro všechny pasty.
  6. Z jednotlivých naměřených hodnot se vypočítá aritmetický průměr + průměr ze všech měření. Výsledky se vynesou do grafů.

Velký test 16 značkových teplovodivých past

 Velký test 16 značkových teplovodivých past

Vodní blok byl použit D-Tek FuZion(flat) s 4.5mm tryskou a procesor byl přetaktovaný na 3800mhz při 1.65V(reál).

Velký test 16 značkových teplovodivých past

 

U čtyř past se zaznamenávaly výsledky v dlouhodobém měřítku (přes 200 hodin) k určení doby zapečení jednotlivých past a vlivu této doby na celkový tepelný přenos. Zaznamenávání proběhlo přesně v intervalu 24hodin po 45minutách v programu TAT.

Naměřené výsledky

Velký test 16 značkových teplovodivých past

Za vítěze by jsme mohli označit jednoznačně Coollaboratory Liquid Pro, která dosahuje těch nejlepších výsledků. Coollaboratory Metalpad dosahuje trošičku horších výsledku než Liquid Pro, právě díky nedokonalému styku obou povrchů s podložkou. Přece jenom tekutý kov vyplní všechny mezírky a nerovnosti daleko lépe, než pevná podložka.

 Velký test 16 značkových teplovodivých past

Z grafů je vidět, že oba výrobky Coollaboratory dosáhnou těch nejlepších hodnot po cca 50 hodinách zapečení. Za to Akasa AK-TC5022 potřebuje o skoro 24 hodin více, než obě Coollaboratory. Artic Cooling MX-2 nepotřebuje 200 hodin, jak uvádí výrobce, ale pouze 124 hodin.  Artic Silver AS5 potřebuje nejvíce ze všech čtyř testovaných past, kolem 150 hodin. Tyhle výsledky jsou spíše orientační, protože doba zapečení je hodně ovlivněna zahřívací teplotou pasty. Výrobky od Coollaboratory uvádějí, že jejich teplota pro dokonalé zapečení je přes 58°C, takže je možné, že kdyby jsme dodrželi tuhle teplotu, tak by doba byla podstatně kratší než 50 hodin. Tohle měření pouze ukázalo, že některé pasty potřebují ke svému maximálnímu tepelnému přenosu nějakou tu dobu "adaptace", aby podávaly ty nejlepší výsledky v podobě nejnižších teplot.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
459 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 220.7Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.