Patero univerzálních chladičů v testu

Seznam kapitol

1. 5 CPU chladičů 2. Tacens Gelus 3. Noctua NH-U12 4. Aerocool Dominator

5. Scythe Shogun 6. Thermalright Ultra-120 7. Zvukové a teplotní testy

V dnešním článku si otestujeme pět univerzálních chladičů CPU a porovnáme je s uznávanou konkurencí v tomto oboru. Krom teploty každého řešení se zaměříme i na produkovaný hluk.

Reklama

Balení

Do redakce přišel chladič v bytelné černé krabičce. Oproti ostatním chladičům je balení Gelusu velmi kompaktní a je až k neuvěření, že se do tak malé krabičky vejde poměrně velký chladič s 120 mm větrákem a příslušenstvím. Na černé krabičce jsou bílé popisky a foto celého chladiče. Vnitřek není nijak extra vyztužen, proto se může stát, že se heatsink při přepravě poškodí. To částečně eliminuje fakt, že jsou heat-pipes vedeny uvnitř a ne vně chladiče. V balení najdete také 120 mm větrák, který je už z výroby na pasivu nasazen. Mezi konektorem k základní desce a větrákem je napevno umístěn regulátor otáček se záslepkou na zadní stranu skříně.

baleníí

Informace jak chladič nainstalovat najdete na malém a poměrně strohém barevném letáčku. Na jedné straně je vyobrazení postupu pro instalaci na platformu AMD a na druhé postupu pro instalaci na platformu Intel. S tím také souvisí montážní spony, které jsou řešeny tak, aby stály výrobce co nejméně prostředků. Spona pro Intel rozhodně není optimální, používá totiž stejné retenční zařízení jako boxové chladiče, což neumožňuje přesné vyvážení tlaku při instalaci a dostatečný přítlak na procesor. Druhá spona pro AMD je řešena také "docela zajímavě". Most je totiž možné uchytit na osmi místech obou částí spony, čímž se jakoby "plynule" reguluje přítlak na procesor. Takové řešení také není zrovna dokonalé (zvláště pevnost) a dalo by se označit za improvizované.

spona pro platformu Intell

Dále je součástí balení teplovodivá pasta Aero-700 (1 gram) od výrobce Aerocool. Na obalu je uvedena slušná tepelná vodivost 7,5 W/MK spolu s tepelným odporem 0,06 °C na m2/W. Pasta obsahuje 25% stříbra. Na pastě tedy výrobce rozhodně nešetřil. U jiných výrobců jsou vídány tuctové montážní pasty nevalné kvality bez jakýchkoliv podrobnějších údajů, se kterými se při montáži počítačů "ve velkém" příliš nešetří. Rozdíl mezi běžnou a kvalitnější teplovodivou pastou tak mnohdy činí i 3 stupně Celsia.

spona pro platformu AMD

Specifikace

Specifikace heatsinku:

Specifikace větráku:

rozměry 120 x 120 x 25 mm

váha 125 gramů

800 - 1500 otáček za minutu

průtok vzduchu 28,5 - 52,25 CFM

výrobcem udávaná hlučnost 9 - 16 dB

kuličková ložiska Fluxus

MTBF 50 000 hodin

specifikace

Instalace

Instalace je prakticky totožná s instalací boxového chladiče. Stačí tedy jenom zacvaknout do děr v základní desce a zaaretovat. Toto řešení samozřejmě není příliš vhodné, protože nedovoluje vyvinout dostatečný přítlak k vytlačení přebytečné teplovodivé pasty a přisátí heatsinku na procesor. Navíc je problematické regulovat přítlak rovnoměrně během instalace. Tímto způsobem už skončilo mnoho heatspreaderů (IHS) procesorů. Instalace je tedy poměrně jednoduchá, i přesto se může prodloužit, pokud se některá nožička nebude chtít zaklapnout.

detail uchycení

Je poměrně jedno jak chladič umístíte. Efekt bude vždy v podstatě stejný. Výhodou chladiče je, že je tak malý, že i při své malé výšce s žádnou komponentou nekoliduje a sám nebrání cirkulaci vzduchu uvnitř skříně.

Kvalita heatsinku a větráku

Heatsink zhora

Po sejmutí větráku je chladiči vidět i do prostoru žeber. Zde se ale žádný zázrak nekoná. Výrobce chtěl v dobrém úmyslu zachování co největší míry kompaktnosti vést heat-pipes vnitřní částí chladiče. Proto také musel velmi výrazně omezit počet žeber. Žebra jsou tedy poněkud nepřirozeně rozdělena na dvě části. K heatpipe jsou žebra upevněna docela pevně, ale stále to není letování. Heatpipes spolu mírně kolidují, což sice není zrovna "košér", ale na jejich tepelnou vodivost by to nemělo mít žádný vliv. Největším problémem je pokrytí heat-pipes na velmi malé části základny. Z okrajových částí IHS se tak teplo bude odvádět výrazně hůře než od prostřední části, což se ostatně potvrdilo i v praxi.

Heatsink zepředu

Žebra jsou velmi úzká, což na jednu stranu výrazně ušetří na ceně, ale na stranu druhou mírně ubere na chladícím výkonu. Jako chyba by se mohlo zdát upevnění heat-pipes v žebroví výrazně nahoře. To ale není tak docela pravda, protože větrák fouká studený vzduch směrem k základně, čímž se teplo dostává spíše ke konci žebroví a mnohem méně postupuje žebrovím nahoru. Tento fakt kupodivu mnoho výrobců nebere v potaz.

pohled na žebra

Heatsink z boku

Trend v konstrukci větších heatpipe chladičů velí mít pasiv na základně. To především proto, aby se malá plocha základny teplotně nepřetěžovala a aby byla plocha pro tepelnou výměnu co největší. Větší vliv tato vychytávka hraje především v dobře větrané skříni, kde je pasiv na základně velmi silně ofukován. I Tacens Gelus není výjimkou. Žebroví pasivu je sice docela poddimenzované oproti jiným kouskům, ale i tak v dobře větrané skříni uchladí o pár stupňů lépe než bez této úpravy.

Heatsink zespod

Při pohledu zespod je vidět poniklovaná základna. Její plocha je dokonale hladká, vyhovuje použití minimálního množství teplovodivé pasty. Otázkou je, zdali má cenu mluvit o ploše, toto je totiž spíše "malá ploška". Oproti ostatním chladičům je tedy základna Gelusu mírně poddimenzována a obával bych se pomalejšího odvodu tepla při použití na chlazení hřejících dvoujádrových procesorů.

detail na pasiv

2 různé fotky základny

Větrák

Větrák má černý rámeček s bílými lopatkami. Vypadá poměrně stylově. Hrany větráku mají pouze drobné nerovnosti. Po roztočení si lze všimnout, že umístění v rámečku není zcela souměrné, ve výsledku to potom vypadá jako "osma na kole". Tato chyba by ale neměla mít větší vliv na kvalitu chlazení. Díky nerovnostem se pouze mírně zvýší aerodynamický hluk a odpor, jaký vzduch klade lopatkám. Z větráku je vyveden třížilový kabel, který vede do regulátoru otáček, který si můžete a nemusíte (záslepka se dá odšroubovat), namontovat do místa pro záslepku na zadní straně skříně. Z regulátoru pak vede třížilový kabel do klasického konektoru pro větráky v základní desce, která zajišťuje monitoring otáček.

větrák z intake strany

Větrák se navzdory specifikaci podařilo roztočit pouze na 1440 RPM. Běžně se přitom udává hodnota o něco nižší než jaké je větrák schopen dosáhnout. Solidní výrobce by uvedl hodnotu 1400 RPM.