Cooler Master MasterCase H500 ARGB – nejnižší HAF | Kapitola 5
Seznam kapitol
Základní model legendární řady HAF byl letos vylepšen standardním osazením mohutnými 200mm ventilátory s atraktivním osvětlením ARGB. Současně nově přináší dvojici alternativních variant výplně čelního panelu s kovovou lehce prodyšnou mřížkou, nebo s čirým plastovým oknem. Zachována přitom zůstala relativně příznivá pořizovací cena.
Interiér – pravá strana
Pravá strana interiéru skříně Cooler Master MasterCase H500 ARGB se ukrývá pod klasickou plechovou bočnicí bez jakýchkoliv prolisů a průduchů. Po uvolnění dvojice šroubů na jejím zadním okraji lze bočnici snadno odejmout povytažením vzad. Uvolněné šrouby nepoztrácíme, neboť setrvávají i nadále v otvorech bočnice.
Není žádným překvapením, že na rubové straně bočnice nenacházíme žádný zvukově izolační materiál. Tímto nedisponuje ani vyšší model H500P s podobnou konstrukcí. Pevnost bočnice zajišťují ohyby okrajů plechu po jejím obvodě a také slušná tloušťka materiálu 0,8 mm.
Prostor za přepážkou základní desky využijeme zejména pro vedení veškeré kabeláže, k čemuž disponuje dostatkem vylisovaných poutek a vhodně umístěných prostupů.
Naměřených 28 mm volného prostoru mezi přepážkou a bočnicí napovídá o tom, že s ukrytím kabeláže nebudeme mít žádné problémy. Snadno zde umístíme i dvojici 2,5" disků, pro něž jsou v přepážce připraveny kotevní otvory s gumovými silentbloky.
Na celém šasi jsem našel jen jediné místo, kde bylo pomocí šuplery možné změřit tloušťku použitého plechu. Prakticky všechny delší hrany a otvory jsou totiž zpevněny falcováním (zalisovaným zdvojeným okrajem plechu). U plechu na zadní stěně jsem naměřil tloušťku 0,8 mm.
Standardní součástí výbavy skříně jsou rozbočovací kabely 1→3 pro napájení ventilátorů a také pro jejich ARGB osvětlení. Rozbočovací kabel ARGB má přitom dvě varianty 3pinových vstupních konektorů, různě využívané výrobci základních desek.
Obrázek níže ukazuje veškerou propojovací kabeláž skříně pohromadě. Zleva vidíme rozbočovací kabel ARGB osvětlení, tenčí rozbočovací kabel FAN napájení a vpravo čtveřici standardních kabelů od I/O prvků čelního panelu skříně.
Před montáží komponent počítačové sestavy bude nutná demontáž krytu napájecího zdroje. Ten je na zadní stěně skříně upevněn jediným šroubem, jenž lze uvolnit i bez použití nářadí. Následně kryt posuneme vpřed (vysuneme ze západek) a vyjmeme.
Průduch na dně skříně má dostatečnou délku na to, abychom mohli použít i velmi výkonné a rozměrné napájecí zdroje. K tomuto účelu přijdou vhod i dostatečně dlouhé prolisy s pružnými podložkami, které zdroj po bocích podepřou.
Koš se šuplíky pro pevné disky můžeme snadno demontovat, pakliže pro něj nebudeme mít žádné využití. Koš je k šasi upevněn dvěma šrouby. Jeden se nachází v přední části koše na dně skříně, druhý pak na zadní straně přepážky pod základní deskou.
Po demontáži koše vidíme, že na dně šasi se nachází trojice otvorů v různé vzdálenosti od čela skříně, do nichž by se teoreticky dal koš upevnit. Umístění koše v těchto alternativních pozicích však brání plechové výstupky na jeho zádi, pro něž nejsou v přepážce vytvořeny alternativní otvory.
Pro uvolnění čelního panelu skříně je nezbytně nutné odehnutí dvou řad plastových západek z rubové strany čelní stěny šasi. Toto není příliš praktické řešení pro častější demontáž panelu (například za účelem čištění prachových filtrů), neboť to současně vyžaduje odstranění obou bočnic skříně. Na druhou stranu je toto spojení pomocí západek mnohem pevnější a bezpečnější, než obvyklé spojení pomocí kulatých vytrhávacích hmoždinek.
Po odejmutí čelního panelu získáváme přístup k mohutným 200mm ventilátorům pokrývajícím prakticky celou stěnu šasi. Ventilátory jsou upevněny z vnější strany speciálními dlouhými šrouby přímo do závitů v plechu šasi. Zajímavostí ventilátorů je spojení konců lopatek obvodovým prstencem do jediného celku. Toto konstrukční řešení je nejen vizuálně atraktivní, ale mělo by současně zvýšit účinnost ventilátorů.
Když už máme čelní panel demontován, vyzkoušíme si záměnu jeho středové mřížky za alternativní panel z čirého plastu. Rám mřížky lze z tělesa panelu vyjmout po odstranění osmi vrutů po jeho okrajích.
Opačným způsobem pak do čelního panelu upevníme přibalený výlisek plastové výplně.
Skříň s tímto dokonale padnoucím oknem vypadá skvěle, čirý plast umocňuje vizuální efekt mohutných ventilátorů. Má to ale jeden háček. Plastový povrch jako by přitahoval drobné částice prachu (zřejmě po nabití statickou elektřinou během manipulace) a zavdává tím otázku, jak bude vypadat po delší době provozu. Zda se bude na plastu prach hromadit, nebo po vybití náboje prach opadne. S opatrností musíme zcela jistě přistupovat k údržbě skříně, neboť plast nemá takovou odolnost proti poškrábání, jakou nabizí sklo.
Musím uznat, že plastové okno se zaoblenými okraji vypadá opticky mnohem lépe, než kdyby bylo nahrazeno pouze rovnou plochou skla. Z detailních záběrů je zřejmé jeho dokonalé tvarování a zakomponování do celkové koncepce čelního panelu. Lesklá plocha navíc parádně ladí se třpytivým povrchem okolních ploch.
Závěrem představení testované skříně si ukážeme standardně dodávané příslušenství. Kromě alternativní plastové výplně čelního panelu (která není zobrazena) zde máme pytlík se spojovacím materiálem, několik stahovacích pásek, hadřík na čištění lesklých povrchů, stručnou uživatelskou příručku a nakonec řídicí modul ARGB osvětlení pro uživatele, kteří nevlastní příslušně vybavenou základní desku.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
