Shuttle XPC cube SH370R8 – spoutaná bestie | Kapitola 9
Seznam kapitol
Naskytla se nám možnost otestovat nejvyšší model barebone počítačové sestavy Shuttle z kategorie "XPC cube". Do skříně velikosti krabice od bot jsme osadili energeticky velmi náročný procesor Intel Core i9-9900K a také grafiku Nvidia GeForce GTX 1080 Ti. Měla by tak vzniknout výkonná herní, nebo pracovní – renderovací stanice. Bude to fungovat?
Praktické testy – grafická karta
Pro simulaci herní zátěže barebone sestavy Shuttle XPC cube SH370R8 s osazenou grafickou kartou Nvidia GeForce GTX 1080 Ti jsem použil známý benchmark Unigine Valley. Připomínám, že cílem testů není měření výkonu grafické karty, ale prověření chování všech součástí sestavy v zátěži (zejména základní desky, chlazení a napájecího zdroje).
Testoval jsem ve výchozím nastavení sestavy, tj. procesor měl k dispozici všech 16 vláken, oba ventilátory běžely v automatickém režimu a grafická karta nebyla přetaktována. Zvolený benchmark dokáže zatížit grafickou kartu naplno, přitom nároky na procesor zůstávají velmi nízké. Výsledky na obrázku níže hovoří za vše.
Benchmark jsem nechal běžet více než čtvrthodinu abych ověřil, že se teploty všech komponent ustálily a dále již nestoupají. Grafická karta běžela po celou dobu na plný výkon v mezích svých možností. Její umístění v těsném prostoru skříně nemělo na její výkon žádný negativní vliv, ostatně jsem přesvědčen, že díky intenzivnímu průtoku chladícího vzduchu interiérem zde měla lepší podmínky, než v lecjaké velké skříni klasického formátu. Průměrné teploty 83 st.C, takty okolo 1600 MHz a ventilátor na 2400 ot./min jsou běžné provozní hodnoty tohoto referenčního modelu grafické karty.
Takty minimálně vytíženého procesoru (v průměru 10 %) přeskakovaly podle potřeby od klidových hodnot až do chvilkových 4700 MHz na všech jádrech, při průměrném TDP 27 W. Teploty všech jader se držely na relativně nízkých hodnotách okolo 60 st.C, takže automatika snížila otáčky chladiče procesoru na úroveň 1650 ot./min. Na výsledné hlučnosti sestavy 46 dBA se v tomto okamžiku nejvíce podílela grafická karta, která skrze boční průduch přehlušila všechny ostatní zvuky. Na zásuvce jsem během testu naměřil odběr celé sestavy pohybující se v rozmezí 220 – 250 W.
Dobrou zprávou je to, že teplota SSD disku umístěného v M.2 slotu v bezprostřední blízkosti chladiče grafické grafické karty se držela stále na nízké teplotě okolo 45 st.C. Svůj podíl na tom má bezpochyby blower varianta chladiče grafiky vyfukující zahřátý vzduch mimo prostor skříně.
Abych v další úloze nasimuloval extrémní zatížení všech prvků sestavy během zpracování náročného herního titulu, zatížil jsem dosud odpočívající procesor na plný výkon pomocí souběžně spuštěného zátěžového testu aplikace CPU-Z. Tohle je situace, která by během reálného hraní měla nastat jen výjimečně. Přesto jsem ji opět nechal běžet více než čtvrthodinu, abych se ujistil, že teploty komponent se ustálily a dále se nezvyšují.
Na výkon grafické karty nemělo paralelní spuštění zátěžového testu procesoru prakticky žádný vliv. Stále si běžela na plný výkon v mezích svých vlastních možností. Zato procesor přeci jen dostal více zabrat, neboť ventilátor jeho chladiče patrně přisával část odpadního tepla sálajícího z grafické karty a tím zvedl teploty procesoru přibližně o deset stupňů až na hranici 90 st.C. Přesto to řídicí systém nedonutilo, aby zvedl otáčky ventilátoru chladiče výše. Vysoké hraniční teploty dosahovala totiž jen ojedinělá jádra procesoru a my už jsme si v předchozí kapitole ověřili, že ventilátor zůstává netečný až do chvíle, kdy se přes devadesátistupňovou hranici přehoupnou všechna jádra.
Ventilátor chladiče se během testu držel na rychlosti cca 2500 ot./min., což mělo za následek zvýšení celkové hlučnosti sestavy na 52 dBA. Spotřeba sestavy na zásuvce se současně zvedla na úroveň 320 – 350 W. Avšak ani to nebylo žádným problémem pro osazený 500W napájecí zdroj, z jehož ventilátoru na zádi vystupoval jen vlažný vzduch.
V testu jsem použil grafickou kartu GTX 1080 Ti, která má obecně o pár desítek wattů vyšší spotřebu, než výrobcem doporučovaný nejvýkonnější model RTX 2080. Přesto byla testovaná sestava schopna provozu v současné maximální zátěži procesoru i grafické karty, byť za cenu vysoké teploty procesoru a vysoké hlučnosti jeho chladiče. Při výběru komponent do sestavy Shuttle XPC cube SH370R8 bych raději doporučil grafickou kartu nižší výkonové řady s menší produkcí odpadního tepla. Domnívám se, že chladič typu blower u referenční grafické karty mně tentokrát trochu pomohl k dosažení lepších výsledků.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
