Chieftronic G1: herní skříň v podání designérů Chieftec | Kapitola 9
Seznam kapitol
Známý výrobce počítačových skříní nedávno vydal svůj první model pod nově založenou prémiovou značkou Chieftronic, zaměřenou na produkty pro herní využití. Vytvořil v mnoha ohledech zajímavou konstrukci, kterou se odlišuje od hlavního proudu a přináší na trh alternativu pro zákazníky hledající mimo jiné kvalitní skříň za dobrou cenu.
Příklad montáže – zdroj, grafika, dokončení
Dostáváme se k napájecímu zdroji, jehož délka by podle výrobce neměla přesáhnout 200 mm. K dispozici mám zdroj délky 190 mm, takže jsem blízko uvedeného limitu. Skříň umožňuje montáž zdroje pouze zevnitř tunelu s upevněním přímo do zadní stěny šasi. K podepření napájecího zdroje slouží čtyři drobné výstupky, bohužel bez pružných podložek pro eliminaci přenosu vibrací zdroje do konstrukce skříně.
Kabely k napájecímu zdroji nemusíme nutně připojovat před vložením do tunelu. I v případě 190 mm dlouhého zdroje za ním zůstává dostatek prostoru pro jejich pozdější připojení. Pokud bychom použili delší zdroj, než výrobce uváděných 200 mm, ten by překryl jeden z otvorů ve dně tunelu pro průchod kabelů. To by ale nebyla žádná tragedie, neboť blízko se nachází další otvor.
Z bočního pohledu je dobře vidět, jak boční stěna upevněného zdroje lícuje s rovinou přepážky pod základní deskou. Ne, že by to bylo důležité z funkčního hlediska, jen to poukazuje na promyšlenou práci konstruktérů. Pro připojení a ukrytí přebytečné kabeláže mně mezi zdrojem a košem pro disky zůstává prostor délky 120 mm.
V následujícím kroku jsem připojil kabely napájecího zdroje do základní desky a k diskům. Otvory pro průchod kabelů jsou rozmístěny správně, méně pohodlné bylo pouze zapojení kabelu s 8pinovým konektorem napájení procesoru v těsném prostoru v rohu pod napájecím zdrojem. Současně s napájecími kabely jsem také připojil kabel řídicí jednotky ARGB osvětlení a datové kabely k diskům.
V závěrečném kroku montáže sestavy přichází řada na grafickou kartu. V případě skříně Chieftronic G1 nemáme možnost osazení grafiky ve vertikální poloze, takže jsem si uvolnil místo dvou záslepek v prostoru za primárním slotem PCIe 16×. Pro přístup k upevňovacím šroubům záslepek jsem musel nejdříve demontovat jejich společný plechový kryt fixovaný jediným šroubem.
Pak již stačilo zasunout grafickou kartu do slotu, přišroubovat v místě záslepek a jejich kryt upevnit zpět. Relativně lehká grafická karta vzorové sestavy si podepření přímo nevyžaduje, ale když už ve skříni ten držák máme, tak jsem jej použil.
Před uzavřením skříně jsem připojil napájecí kabel a pokusil se o prvotní spuštění sestavy. A hned napoprvé se mně podařilo barevný cirkus uvést do provozu. Základní deska vzorové sestavy není vybavena výstupem adresovatelného ARGB osvětlení, takže nemám možnost synchronizace všech instalovaných prvků sestavy.
Odstíny a efekty ARGB osvětlení tedy musím ovládat ručně pomocí tlačítek na řídicí jednotce, tlačítkem na čelním panelu, nebo úplně nejsnáze pomocí dálkového ovládání. Duhový efekt dynamicky se měnících odstínů v celé barevné škále jsem se vám pokusil zprostředkovat na následujícím obrázku. Lopatky ventilátorů přidávají navíc efekt pevně propojených vláken vedoucích od jednotlivých LED diod prstence ventilátoru k jeho rotoru.
Po zdárném odzkoušení prvního spuštění jsem lehce zorganizoval kabely pod přepážkou základní desky tak, aby výrazně nevyčnívaly mimo profil skříně. Místa je zde dostatek, takže to byl velmi snadný úkol. Pokud by se jednalo o sestavu určenou dále k provozu, dal bych si na tom více záležet. Takhle jsem tu nesourodou změť kabelů schoval pod neprůhlednou plechovou bočnici.
Z levé strany působí vnitřní prostor osazené skříně čistě a vzdušně. Jen to zcela prázdné dno šasi ve mně vyvolává dojmem, jako by tam něco chybělo.
Tento dojem mizí, jakmile skříň uzavřu bočnicí z temperovaného skla. Za tmavým sklem zůstávají zřetelné jen plochy světlejších odstínů a černé plochy takřka zanikají.
I přes poměrně intenzivní světlo LED prvků se za denního osvětlení viditelnost skrze zatmavené sklo bočnice výrazněji nezmění. Byl to zřejmě záměr výrobce a musím uznat, že to v celkovém konceptu vypadá lépe, než kdyby použil bočnici z nezabarveného skla. Do mého vkusu ovšem příliš nezapadá modře osvětlené tlačítko Power, které často neladí s odstíny osvětlení dvojice pruhů na čelním panelu. Zde bych raději použil neutrální odstín bílé barvy.
Ještě připomenu, že bez využití možnosti synchronizace ARGB osvětlení skříně se základní deskou, lze ručně vybírat celkem ze dvaceti dynamických efektů a devíti statických. Většinu statických efektů osvětlení vidíte na obrázku níže (chybí pouze žlutá varianta).
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
