Evolveo T3 – elegantní česká skříň za lidovou cenu | Kapitola 3
Seznam kapitol
Do dnešní recenze jsme vybrali jednu z nejprodávanějších počítačových skříní na našem trhu, která zaujme zejména stylově čistým moderním designem s nádechem luxusu. Za cenu mezi 800–900 korun si můžeme pořídit skříň T3 české značky Evolveo, která bude jistě zajímavou volbou zejména pro herní sestavy nižší a střední třídy.
Do interiéru skříně Evolveo T3 se dostaneme velmi snadno. Každá z bočnic je na zadní stěně skříně fixována dvojicí šroubů s vroubkovanými plastovými hlavami, které lze uvolnit jen prsty bez použití nářadí. Šrouby nejsou v bočnicích nijak fixovány proti vypadnutí, takže je třeba si dát pozor, aby někam nezapadly.
Po odstranění bočnice s oknem vidíme, že výrobce myslel i na možnost poškození okna zevnitř a opatřil vnitřní plochu ochrannou fólií. Po odstranění fólie můžeme posoudit intenzitu zeleného zatmavení materiálu okna. Mně se docela líbí, ale ne každý takto intenzivní zatmavení uvítá. Za denního světla docela dost brání pohledu do interiéru skříně.
Z obrázku výše můžeme posoudit způsob upevnění okna do bočnice pomocí ohnutých plechových háčků. Okraje plastového okna jsou docela robustní, takže se nemusíme obávat o odolnost tohoto spojení. Přestože je bočnice po okrajích vyztužena prolisy, kvůli použitému plechu tloušťky cca 0,6 mm se v rukou lehce kroutí.
Také bočnice na opačné straně je vyrobena z cca 0,6 mm tlustého plechu a v rukou se lehce kroutí. Ve srovnání s nedávno testovanou levnou skříní SilentiumPC Brutus M10 je však zde plechová bočnice pocitově pevnější. V této cenové kategorii nelze očekávat, že by bočnice byla opatřena hluk tlumícím materiálem.
Po odstranění bočnice se nám naskytne pohled do vnitřního prostoru skříně Evolveo T3. První dojem je velmi dobrý. U skříně je použita moderní koncepce s umístěním napájecího zdroje a koše s pevnými disky v krytém tunelu na dně skříně. Při pohledu skrze okno bočnice je tak zraku ukryta obvykle nevzhledná kabeláž od napájecího zdroje.
Vnitřní prostor nad tunelem je zcela volný a zasahuje do něj jen zkrácený držák 5,25" optické mechaniky. Nebude nás tedy výrazně limitovat ve výběru komponent. Osadit můžeme bez problému grafickou kartu délky až 400 mm, chladič procesoru může mít výšku až 163 mm. Nutno dodat, že hloubka skříně od zadní stěny po přední stěnu s otvory pro ventilátory je přesně 400 mm, takže pokud namontujeme do předních pozic ventilátory nebo radiátor vodního chlazení, prostor pro grafickou kartu se tím úměrně zkrátí. Od stropu skříně po horní plochu tunelu je k dispozici vzdálenost 340 mm. Kvalita lakování veškerých vnitřních ploch skříně je velmi dobrá, zcela totožná kvalitou laku na vnějších plochách. Lak vytváří velmi jemnou strukturu, ale není příliš imunní vůči otiskům prstů.
Při pohledu na dno skříně vidíme pevně přinýtovaný tunel - kryt napájecího zdroje a koše s pevnými disky. Za předním čelem skříně je strop tunelu zkrácen o 64 mm, aby byla umožněna montáž ventilátoru nebo radiátoru vodního chlazení do spodní pozice čelní stěny. Značná část stropu tunelu je perforovaná šestiúhelníkovými otvory se 6mm vzdáleností protilehlých stěn. Těmito otvory bude umožněn prostup teplého vzduchu od stěny napájecího zdroje a od pevných disků vzhůru.
Na zadní stěně zevnitř je upevněn standardně dodávaný 120mm ventilátor s podsvícením pomocí modrých LED diod. Pod ním se nachází sedm záslepek pro rozšiřující karty. Jedna je samostatně přišroubována, ostatní jsou vylamovací.
Na přední stěně zevnitř vidíme celkem tři volné pozice pro 120mm ventilátory, které mohou být alternativně osazeny dvojicí 140mm ventilátorů. V horní části čelní stěny je jednoduchý držák pro 5,25" optické mechaniky, z nichž může být ve skutečnosti osazena jen jedna.
Nakonec se podíváme na vnitřní část stropu skříně, kde se nachází dvojice standardně dodávaných 120mm ventilátorů s modrým podsvícením pomocí LED diod. Otvory pro uchycení ventilátorů mají standardní rozteče 105 × 105 mm a vzdálenost mezi ventilátory je 15 mm. Bylo by zde tedy možné přichycení radiátoru vodního chlazení délky 240 mm, ale radiátor s ventilátory by zasahoval nad základní desku, kde by s největší pravděpodobností kolidoval s osazenými součástkami. Naopak problém by neměl být s osazením 120mm radiátoru v pozici zadního ventilátoru, který je nad základní deskou výše.
Standardně osazené 120mm ventilátory jsou výrobky Evolveo. Podle technických údajů výrobce by měly za provozu běžet rychlostí 1000 ± 10 % ot./min. a přitom by měly dosahovat hluku 24,75 dB(A). Sice to není špičková hodnota, takže za chodu zřejmě lehce slyšet budou, ale uvidíme později, zda bude generovaný zvuk rušivý. Při plných otáčkách by měly ventilátory vytvářet průtok vzduchu o hodnotě 38,32 CFM.
Všechny tři osazené ventilátory jsou opatřeny kabely zakončenými dvojicí konektorů. Můžeme si tedy zvolit, zda ventilátory napojíme pomocí průchozích Molex konektorů přímo k napájecímu zdroji, případně pomocí 3pinových FAN konektorů k základní desce. Osobně vždy preferuji možnost napojení ke konektorům základní desky.
Po odstranění bočnice ze strany pod základní deskou můžeme nahlédnout do vnitřního prostoru tunelu s košem na pevné disky. Do tohoto prostoru je také stažena kabeláž od ovládacích prvků a konektorů předního panelu. Kabely jsou svázány drátkem společně s pytlíkem se spojovacím materiálem. Z tohoto pohledu jsou dobře viditelné falcované okraje otvorů pro průchod kabeláže. Na gumové průchodky se u této skříně nedostalo.
Pro ukrytí kabeláže je mezi bočnicí a plechovou přepážkou pod základní deskou k dispozici dostatečný prostor šířky 25 mm v přední polovině a 22 mm v zadní polovině. S ukrytím kabeláže bychom neměli mít žádný problém.
Konektory kabeláže od ovládacích prvků a konektorů předního panelu jsou v klasickém provedení se zřetelnými identifikačními popisy. Je dost škoda, že výrobce šetřil zrovna na kabelu USB 3.0. Interní konektor na desce bývá většinou jediný a poskytuje dva porty, ale na přední panel skříně je vyveden jen jeden port s konektorem USB 3.0, přičemž druhý port desky je zbytečně blokován. To je opravdu šetření na nepravém místě.
Na pravé straně obrázku výše je obsah pytlíku se spojovacím materiálem. Kromě několika druhů šroubů bylo přibaleno šest plastových stahovacích pásek a již poněkud archaický piezo reproduktor – bzučák.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
