Test 4 univerzálních chladičů pro procesory
Seznam kapitol
Chlazení je věc, která k moderním počítačům neodmyslitelně patří a jak jde dopředu vývoj hardware, tak i chlazení a chladiče prochází určitou evolucí. Dnes si tedy představíme několik z mnoha řešení, které se na náš trh dostaly v nedávné době. V testu naleznete zástupce společností Thermaltake, Freezone a Gigabyte. Z nichž poslední jmenovaný je absolutní novinkou.
Jak jsem již uvedl v upoutávce, budeme se dnes zabývat chlazením. Ba přímo chlazením našich motorů, kterými jsou CPU. Když do motoru nenalijete vodu, tak auto po několika kilometrech uvaříte. S procesory je to stejné - bez kvalitního chladiče jste prostě ve velké kaši . Toto je samozřejmě věc obecně známá, ale stále více lidí se začíná zabývat výpočetní technikou na úrovni vyšší než jen uživatelské. Ti zkušenější z vás mi snad prominou.
V dnešní době je na trhu velká spousta chladičů, ze kterých se dá vybírat. Trh se rozrůstá o nové přírůstky s novějšími technologiemi, závislými na požadavcích uživatele. Těchto hledisek je hned několik, pro představu vyjmenuji ty základní. Asi prvním kritériem, je druh socketu procesoru. U Intelu máme 478 a 775, u AMD 462, 754, 939, 940. Dalším kritériem bude výkon procesoru, protože čím výkonnější procesor, tím větší teplo vyzařuje (platí zpravidla u Intelu) a tím se může lišit použitý chladič. Posledními dvěmi, které zmíním bude asi hlučnost chlazení a cena. Jelikož je na trhu přehršel řešení, tak si jistě z nabídek různých společností vybere snad každý z vás.
Pozn. Dnes se většina výrobců snaží vyrábět chladiče tak, aby bylo jejich použití možné, na co možná největším počtu socketů.
Jak jsem uvedl v poznámce, většina výrobců se snaží zasáhnout co možná největší množství PC, kde každé z nich je tvořeno na jiném základu (rozuměj procesory a sockety). Jedna z technologií na které výrobci sázejí je docela nová technologie na principu heatpipes. Někteří z vás namítnou, že se zase o tak novou technologii nejdená, ale nechme to na osobním cítění každého z nás a řekněme si základní princip této technologie (opět pro ty méně zkušené, které to však zajímá).
Je založena na tzv. kondenzaci. Kondenzace je fyzikální jev, se kterým se setkáváme každý den. Představme si horký den (letos už ji pár bylo :o) ), kdy je rozpálený chodník. Na tento chodník nám zaprší. Kapalina, v našem případě voda, se při styku s chodníkem, začne vypařovat a pára začne stoupat vzhůru. Když dosáhne určité výšky, dostaví se proces ochlazování a následné KONDENZACE vodní páry na vodu. Ta po nějaké době opět padá dolů a proces se tak může opakovat. Na podobném principu jsou založeny i chladiče na principu heat-pipes.
Pozn.: Heatpipe má asi 1000x větší tepelnou vodivost než měď. Důkazem může být experiment, kdy heatpipe ponoříte do horkého čaje a narozdíl od měděné trubičky se ihned popálíte. Výhoda tedy spočívá v rychlém odvodu tepla z heat-spreaderu CPU.
Navíc tato technologie přináší i několik výhod. Pokud máte procesor na úrovni Intel Pentia-M či AMD Athlonu 64 3000+ s jádrem Venice (zde můžete o něco ubrat na voltáži - cca 1.2V), tak s chladičem na principu heat-pipes bez problému uspějete. Ovšem nesmíte zapomenout na dobře větranou skríň.
Je ovšem pravdou, že je stále na trhu nespočet chladičů, které technologii heatpipes nevyužívají, proto byl vybrán na test i jeden zástupce z této řady chladičů, abychom zjistili jak si navzájem s heat-pipes stojí. Tak na uvedení do problematiky by to snad stačilo, abych vše nenapsal v úvodu a teď se tedy podíváme na jednotlivé chladiče.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
