Corsair CX550M: sbohem skupinová topologie | Kapitola 12
Seznam kapitol
Po jisté době se mi podařilo získat zástupce nové řady Corsair CXM, která oproti předchůdcům přináší výrazný posun. Platforma nyní nabízí jedinou +12V větev a buck měniče napětí pro větve +3,3 a +5 V. Zůstává částečně modulární kabeláž a certifikace 80 PLUS Bronze. Nyní ovšem s pětiletou zárukou.
Hodnocení, závěr
Corsair CX550 zvládl dodat dodat výkon v kombinované zátěži i v crossloadu, avšak stále nezvládl jej dodat v souladu s normou ATX, kvůli tomu tak nebude hodnocen. Na první pohled zdroj zvládne dodávat napětí po více jak 10 ms po výpadku napájení. Ovšem kvůli moc malému vstupnímu kondenzátoru už nedodává dostatečně dlouho signál Power Good, a při bližším zkoumání díky přesnému přerušení dodávky napájecí napětí se ukázalo, že ani výstupní napětí nezůstane ve specifikaci dost dlouho. Naopak jen tak krátce, že hrozí riziko nestability i pokud byste u zdroje použili UPS. Samozřejmě můžete jednoduše koupit podstatně výkonnější model, jako CX750M. Ale proč to dělat? Proč prostě jen nepořídit za podobnou cenu kvalitnější zdroj s menším výkonem?
Další zvláštní věcí jsou ochrany. Corsair udává pouze přítomnost OPP. Tu jsem nenašel, zdroj nikdy na přetížení nereagoval a vypnul se, až když napětí na +12 V spadlo někam pod 9,5 V. To mi přijde spíše jako vtip než jako ochrana. Na druhé straně jsem zjistil, že CX550M má funkční ochranu proti přehřátí. Také bylo hlášeno, že OCP na +3,3 V a +5 V (nejspíše skrz kontrolér Anpec) funguje. Tudíž specifikované ochrany fungují tak maximálně style „uh-huh“, zatímco zdroj má přítomny další ochrany, které nejspíš fungují, ale nikde to není uvedeno. To je nějaké zvláštní.
Co mohu vyzdvihnout, je, že díky použití DC-DC měničů pak regulace napětí v podstatě dosahuje high-endových kvalit. Také účinnost je dost slušná. Bohužel zvlnění s bídou nezvládne ani mainstreamové hodnoty, a konkrétně -12V regulátor měl poměrně problém s vysokootáčkovým ventilátorem. Problém je, že jsou obrovské rozdíly v cenách. Ve Státech stojí CXM ve slevě tak málo (a to včetně dopravy), že tam to ořezání dává úplně jiný smysl a prostě za tu cenu moc konkurence není. Tady ale v klidu stojí i víc jak dvojnásobek a za místní cenu by už člověk očekával něco úplně jiného. A konkurenční řady (jako Cooler Master GM) to zvládají. Corsair zatím exceluje v high-endu, ale zdá se, že mainstream tam prostě ještě nedošel.
| Corsair CX550M | |
KLADY
i
Zdroj: PCTuning.cz
|
i
Zdroj: PCTuning.cz
|
| modulární kabeláž | podprůměrné zvlnění |
| velice dobrá regulace napětí | ochrana proti přetížení nefunkční |
| 5letá záruka | ochrana proti podpětí nepříliš funkční |
| rozumná kvalita provedení | čas výdrže při výpadku napájení hrubě mimo normu |
| funkční OTP | špatné kondenzátory |
| tichý | |
| Orientační cena s DPH: 1900 Kč | |
Graf ceny produktu CORSAIR CX550M poskytuje server Heureka.cz
Bonus
Než článek vyšel, měl jsem chvilku čas, tak jsem si se zdrojem ještě pohrál. Na začátek jsem do něj dal starý Rubycon, tuším řady MXR, 270/400. S tímto se výdrž při výpadku napájení (v podmínkách třetího testu) protáhla o více jak třetinu na 12,76 ms. To už je mnohem lepší výsledek.
Podíval jsem se také na zvlnění na +5 V SB/+12 V a s tímto kondenzátorem bylo nejnižší.
S použitím ještě většího, starého Jamiconu HS 330/400 vzrostl čas na téměř 17 ms, jak má být. Myslím, že už jsme celkem skoro v normě.
Zvlnění ovšem opět vzrostlo. Dal jsem pak na výstup stand-by zdroje NCC KYB 3300/6,3 a na výstup +12 V kombinaci zakázkových KZN 3300/16 a Samxonů RS 3300/16, společně s NCC PSA 100/16 polymerem na modulární desku. To samo o sobě nepomohlo tolik, tak jsem osadil ještě dvě keramik X7R 10/16 na modulární desky do neosazené pozice. To snížilo zvlnění na hodnotu lehce nad tu s Rubyconem 270/400, celkově ale nižší, než s původním osazením od CWT.
To naznačuje, že nejen kapacita u vstupního kondenzátoru, ale i další faktory, jako ESR, hrají roli. Dle mého měření měl Rubycon 270/400 nejnižší ESR ze všech. Zde by tedy mohlo být něco na další prozkoumání. Také by zde mohl hrát roli šum kondenzátorů (přeci jen existují speciální audiokondenzátory s potlačeným šumem). Pro shrnutí:
- původní osazení (Nichicon GG 220/400, naměřeno 196/0,30 Ω, bez keramik): nejhorší zvlnění, chabý čas výdrže
- Jamicon HS 330/400, naměřeno 310/0.20 Ω; vyměněny kondenzátory na výstupu: lepší zvlnění, nejlepší čas výdrže
- Jamicon HS 330/400, naměřeno 310/0.20 Ω; výměněny kondenzátory na výstupu+osazení keramik: lepší zvlnění, nejlepší čas výdrže
- Rubycon MXR 270/400, naměřeno 222/0.15 Ω: nejlepší zvlnění, lepší čas výdrže
Zpozoroval jsem také jednu zajímavou věc, kterou jsem dřív v podobných případech neviděl (nicméně jsem se po ní ani nedíval). Nevím, zda k tomu došlo po výměně vstupního, nebo výstupních kondenzátorů. Nicméně při zběžném nacvakání zátěže se zdá, že po všech změnách se účinnost zdroje zlepšila o 1,5-3 %!! Teď už by zdroj v klidu prošel na certifikaci 80 PLUS Silver. Očividně něco ve zdroji podstatně méně spíná při zachování výstupních charakteristik. Toto (jak moc tranzistory spínají) také může ovlivňovat i hodnoty zvlnění. To by bylo konzistentní s některými (na první pohled) zvláštními pozorováními, které učinili uživatelé, když hlásili, že po výměně starých zdrojů (řad Corsair VS, CX a podobných od konkurence) za kvalitní high-endové modely pak nejen vzrostla stabilita, ale snížilo se i množství tepla produkované procesory a grafickými kartami. Takové kvalitní zdroje mimo jiné obvykle mívají i podstatně vyšší vstupní i výstupní kapacity. Toto myslím potvrzuje, že na tom něco bude.
V konečném důskedku může být docela dobře možné, že kdyby v CWT do zdroje strčili pořádně kondenzátory, tak se mohli spokojit i s horšími polovodiči pro dosažení sice stejné účinnosti, ale celkově lepšího výkonu (a to včetně výdrže při ztrátě napájení). Je to něco podobného, jako u velkých a slušných motorů v autech ve srovnání se zakrnělými motorky ze sekačky: nemálo uživatelů nakonec zjistilo, že větší motor má nakonec nejen srovnatelnou spotřebu, jako pidimotor, ale je hlavně v průměru pod podstatně menší zátěží (tudíž dosáhne vyšší životnosti) a má také trvale k dispozici mnohem vyšší výkon, kterého prostě motorek nedosáhne nikdy. Když se tedy vrátím k tomuto zdroji, použitím menších kondenzátorů s vyšším ESR nakonec došlo ke zhoršením mnohem víc parametrů, než by člověk čekal. Pak muselo dojít k osazení lepších (a dražších) tranzistorů ke kompenzaci chybějící kapacity… což cenu opět zvýšilo… a tak můžeme pokračovat.
Myslím, že inženýři v 80. letech, dnes již většinou v důchodu, nebyli blbí a nejrůznější pravidla „od oka“, která tenkrát vznikla, mají slušný základ. Jako například to, že na 1 W výstupního výkonu má připadat 1 μF kapacity na vstupu. Dnešní móda je ořezat všechno na kost, tak můžete v každém datasheetu Champion Micro číst, jak tato nová generace PFC/PWM kontroléru umožňuje použít ještě menší kondenzátory a všechno bude fungovat. No, už vám ovšem neřeknou, že můžete očekávat horší účinnost, větší zátěž na zbývající komponenty a rozhodně horší výdrž při ztrátě napájení. Každý z těch starých inženárů vám řekne, že minimálně pro ty staré hald-bridge platformy, jakmile tam není dostatečná kapacita, tak ten zdroj ani nedodá udaný výkon, ať se děje cokoli. Stejně jako když má slabé tranzistory, papírové a malé chladiče, nebo malý transformátor. Jistě, technologie pokročila a platformy jsou samozřejmě dnes lepší. Ale stejně existují jisté hranice, za které prostě nemůžete jít, a strčit 220μF kondenzátor do 550W zdroje s účinností 80 PLUS Bronze je daleko za jednou z nich.
Jednoduchou výměnou kondenzátorů jsem tak CX550M udělal účinnější, zdroj nyní zvládne normovanou výdrž při ztrátě napájení a ještě se o malinko snížilo zvlnění.
Poděkování
Za poskytnutí zdroje Corsair CX550M děkuji společnosti Corsair.
Článek je překladem originálu, který v angličtině vyšel na Hardware Insights.
Příspěvek na rozvoj
Podpořte recenzování zdrojů! Nové přístroje, vybavení (stále je kam výrazně zlepšovat), zakoupení nedostupných zdrojů apod. - můžete se sami podílet na novém a zajímavějším obsahu.
