Zalman Z9 Neo: levná skříň s pěti ventilátory | Kapitola 3
Seznam kapitol
Skříně Zalman se u nás staly populární, jelikož nabídly rozumné uspořádání za nízkou cenu. Třetí a zatím nejlevnější skříní, co jsem testoval, je Zalman Z9 Neo Black. Tento midi-tower, dostupný v černé a bílé barvě, má dvojicí pozic pro každou velikost disků a mechanik, tlumená dvířka a okno v levé bočnici. Již z továrny má pět ventilátorů.
Exteriér (pokračování)
Ještě nám také zbývá podívat se na horní stranu. Zalman se nějak rozhodl, že otvory pro ventilátory jsou asi ošklivé nebo co, a tudíž že jich Z9 Neo potřebuje co nejméně. Mimo dost ucpané přední ventilátory tak provedl něco podobného i s těmi horními. Jak jste mohli vidět v předcházející kapitole, nějaké otvory jsou po stranách horního krytu. Shora je pak tento zvláštní tónovaný rámeček, který se sice pod světlem ventilátorů rozzáří, ale nechává pro vzduch pouze malou škvíru.
Rámeček se dá úplně sundat, ale nevypadá to na výrazné zlepšení. Stále je to poměrně úzký otvor, do kterého je vzduch usměrněn a následně jím protlačen.
Interiér
Okno v bočnici je tentokrát úplně nezajímavé, není v něm ani žádné podsvícení či něco podobného. Můžeme ho tak ignorovat a zaměřit se na vnitřek samotné skříně. Na první pohled vidíme spodní oddělení s pozicí pro zdroj a dvě 3,5'' jednotky. Tím, že byly zcela odstraněny koše pro disky z jejich obvyklého umístění vznikl velký prostor pro rozšiřující karty. Dvě 2,5'' pozice jsou přímo za předními ventilátory, na hlavním plechu mj. pro základní desku. Jelikož bývají tenké, nebudou kolidovat ani s nejdelšími grafickými kartami (či exotickými řadiči), jelikož se vejdou do mezery mezi plechem a kartou. Čili docela dobrý nápad. Perforace pro chlazení jsou jak pod nimi v plechu pro desku, tak i ve spodním odělení, pro chlazení disků v šuplících dole. Celý tento plech je se zbytkem skříně snýtován a nelze jej sejmout.
Koš pro 5,25" jednotky ovšem vyjmou možné je. Jen se obávám, že jejich design není právě podařenou cestou jak ušetřit a přitom je udělat univerzální. Už na snímku je myslím patrné, jak z výroby došly ohnuté a vzájemně tak jsou proti sobě jinak. To je důsledkem tří věcí. Jejich konstrukce (jen rovný plech ohnutý v jednom místě o 90°), fakt, že každý drží pouze trojice šroubů, a nakonec hlavně to, že jsou vyrobeny z papíru pouze 0,6mm SECC. Nejsem si úplně jist, zda při vložení nějaké mechaniky do těchto udělátorů budou tyto poskytovat oporu mechanikám, nebo naopak. Ani nechci uvažovat nad tím, jaké toto má vlastnosti z hlediska vibrací a hluku. Pravděpodobně by šlo k instalaci jednotek použít šrouby s velkou hlavou, dodané se skříní, ale jinak budete potřebovat šroubovák.
Pro přístup ke 3,5'' šuplíkům je nutné sundat druhou bočnici a jít na to z této strany. Nad zdrojem je velice málo místa, jak jsem tedy již uvedl dříve, nemá smysl jej umístit ventilátorem vzhůru, jelikož by neměl žádný vzduch pro chlazení. To myslím i vylučuje použití pasivních zdrojů v této skříni. V samotném plechu pro instalaci desky je mnoho otvorů pro instalaci kabeláže, zaslepených gumovými krytkami. A mnoho úchytů pro jejich vyvázání, Zalman také přímo dodává tři pásky ze suchého zipu. Samotný plech je ovšem daleko od pevnosti. Řekl bych, že je to podprůměr, potkal jsem už horší, ale to byly většinou úplně papírové skříně. Skříň jako celek je pevná ještě celkem slušně a při torzním namáhání se moc nekroutí. Ale mohlo by to být lepším, všimnul jsem si vůlí v nýtech. To by mohlo do budoucna značit problém s rezonancí skříně s vibracemi.
V plechu je také velký otvor pro přístup k montáží chladičů procesoru při namontované základní desce. S ohledem na to je ta pevnost ještě i slušná, mohla by být i horší. Ale prostor pro zlepšení samozřejmě je. Je také vidět, že i pozice pro 2,5'' disky skutečně vyžadují šroubovák a šrouby, ani zde není možnost beznástrojové montáže.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
