Spire AtlanticWave - další pokus o "profi" vodníka
Seznam kapitol
Dnes už nikoho nepřekvapí, když se řekne, že někdo chladí procesor (případně i další komponenty) pomocí vodního chlazení. Není tomu tak dlouho, kdy většina lidí takové prohlášení brala s humorem a nebo s naprostým údivem. Nicméně doba pokročila a nejde už o nic nevídaného. Sice si kutilové staví vodníky po svém, nicméně pro Ty méně zručné stále více firem přichází se svým řešením. Dnes se na jednoho takového profi vodníka podíváme podrobněji.
Jako obvykle se nejdříve podíváme na to, co všechno v krabici naleznete. Když krabici poprvé spatříte, tak vás možná stejně jako nás napadne, že půjde o poměrně robustní konstrukci s minimálně "dvanáctkou fanem".
Jaké ale bylo překvapení, když jsme krabici otevřeli. Myšlená robustní konstrukce se v našich očích změnila na něco, co by šlo označit propadákem. Nicméně po prvním oťukání se tento názor velice rychle změnil. Hodí se napsat ono příhodné... "na velikosti nezáleží" ? Uvidíme dále.
Mimo rozměrnější externí část v balení najdete samozřejmě nezbytný chladící blok a příslušené spony, jež slouží k jeho upevnění na procesor. Bohužel ale nenajdete nic, čím byste jej přidělali na socket 754 nebo 939. Určení je zcela jasné - umírající platforma socket A a socket 478 (jejíž životnost už taktéž není nijak růžová). Ony spony jsou navíc poměrně tvárné, takže při instalaci je potřeba si ohlídat, aby byl přítlak na obou stranách shodný.
Jelikož jde o vodní chlazení, tak součástí příslušenství je i plastová nádobka, jež má posloužit k plnění zásobníku vodou.
Dále se zde setkáte se záslepkou prázdných slotů. V tomto případě upravenou pro účely vyvedení silikonových hadic ze skříně ven. Bohužel to skýtá jednu nepříjemnost. Pokud vše nainstalujete, tak nebudete moci změnit umístění oné záslepky bez toho, aniž byste museli rozpojit okruh. Mohly tu být uzavíratelné/rozpojitelné ventily jako v případě dříve testovaného Aquariusu III od Thermaltake.
Dnes už samozřejmostí je přiložená teplovodivá pasta. Pakliže používáte nějakou svou oblíbenou, tak není nic snazšího, než si tuto schovat na případné horší časy. Nikdy nevíte, kdy se bude hodit.
Ze zadní části vychází hned několik vývodů. Jedná se o napájecí kabel do elektrické zásuvky, 3-pinový napájecí kablík s redukcí na Molex pro "synchronizaci" se stavem zdroje (vodník se spustí až v tom případě, že je spuštěn počítač). Jako nevýhodu považuji ovšem fakt, že je napájen z obyčejné zásuvky. Pokud jej zapomenete po přenosu třeba zapojit do elektrické sítě, tak vám vodník nepojede a procesor si zažije nějaké ty perné chvilky. Napájení mohlo být vyřešeno jako to mají některé monitory... jako průchozí (ovšem průchozí vodníkem, ne zdrojem). Pak by se automaticky zapnul společně s počítačem.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
