chladice-primecooler-hypercool-vs-zalman
Skříně, zdroje, chladiče Článek Chladiče: PrimeCooler Hypercool vs. Zalman

Chladiče: PrimeCooler Hypercool vs. Zalman

Dedek Jan

Dedek Jan

15. 3. 2004 00:00 38

Seznam kapitol

1. Úvod 2. Specifikace chladičů 3. Měření a závěr

Vzhledem ke stále narůstajícímu tepelnému vyzařování dnešních procesorů je otázka chlazení, jeho účinnosti a s tím spojená otázka generovaného hluku, stále aktuálnější. Protože se k nám do redakce dostaly nové chladiče značky PrimeCooler které nápadně připomínají legendární Zalmany, připravili jsme pro vás rychlý minitestík těchto chladičů. Jako rivalové proti sobě stojí chladiče PrimeCooler Hypercool II+, HyperCool I a Zalman 7000A - Cu. Výsledky jsou zajímavé a máte se určitě na co těšit.

Reklama

Funkcí chladiče je odvést teplo z jádra procesoru a předat jej okolnímu prostředí. Není problémem vyrobit chladič pro chlazení jakéhokoli množství tepelného výkonu, ale konstrukční možnosti nám svazují podmínky cílové platformy - jako jsou maximální rozměry, hmotnost a cena.

Chladiče: PrimeCooler Hypercool vs. Zalman
i Zdroj: PCTuning.cz

Důležitou věcí dnes je i rostoucí "hustota" tepla na chlazenou plochu. Ztrátový výkon procesoru zůstává stejný, s novými jádry se však zmenšuje chlazená plocha. To si žádá chladiče s nižším tepelným odporem a lepším odvodem tepla zejména v místě jádra procesoru, kde je nejvyšší tepelná hustota. Zde nacházejí uplatnění chladiče s měděnou stykovou plochou.

Vlastnosti materiálů

Tepelná vodivost udává jak snadno se teplo šíří materiálem z místa s vyšší teplotou do místa s nižší teplotou (čím je tepelná vodivost vyšší tím lépe). Pořadí materiálů podle tepelné vodivosti udává tabulka.

Tepelná kapacita udává kolik tepla je třeba dodat, aby se teplota 1kg látky změnila o jeden stupeň Celsia. Pro samotný chladič je vhodnější nízká tepelná kapacita.

Měrná hmotnost (hustota) ovlivňuje hmotnost tělesa chladiče. Oficiální limitní hmotností pro platformu socket A je 300 gramů - je tedy rozdíl, jestli je těleso chladiče z hliníku (2.7g/cm3), nebo z mědi (8.9g/cm3).

materiál

tepelná vodivost
[W/m.K]

měrná hmotnost
[kg/m3]

tepelná kapacita
[kJ/kg.K]

tepelná kapacita
[kJ/m3.K]

měď

395

8 930

0.383

3.420

hliník

229

2 700

0.896

2.419

Metodika testování

K testování byla v redakci použita tato sestava:

  • Procesor Pentium 4

    Northwood

    2000@3320 MHz (napětí 1,6V)
  • Základní deska ASUS P4T533
  • 1 x 512MB RIMM
  • Zdroj Fortron 350W
  • Chladič Zalman CNPS7000A-Cu
  • Chladič PrimeCooler Hypercool II+
  • Chladič PrimeCooler Hypercool I
  • Originální chladič přibalený k Pentium 4

Jako tepelně vodivou pastu jsme použili klasickou bílou s kysličníky kovů. Je levná, časem se neztrácí, dokáže dobře vyplnit mezery a dosahuje solidních výsledků.

Testovalo se v místnosti se stabilní teplotou 25°C a se základní deskou v otevřené skříni. Program Motherboard Monitor 5 nám zajišťoval zaznamenání logů (záznamový interval 5sec). K "zatopení pod kotlem" se využíval program Prime95.

Po instalaci chladiče a spuštění počítače byl chladič několik minut temperován (zpravidla 10min). Následovala aktivace programu Motherboard Monitor 5, který začal zaznamenávat klidové teploty. Po 10 minutách už stačilo spustit program Prime95 (Torture test) na dobu 10 minut, MBM 5 průběžně zaznamenával výsledky. Pak už chybělo jen 10-ti minutové zchlazení a měření bylo ukončeno.

V následující kapitole se podíváme na testované chladiče.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama