NZXT Phantom 530: návrat legendy | Kapitola 2
Seznam kapitol
Nadpis možná působí trochu nadneseně, ale u výrobce NZXT a speciálně u řady Phantom to platí doslovně. Právě ta totiž stála za nejvýraznějším rozmachem skříní této značky. A to především v temných dobách slonovinové šedi a „krabicoidních“ tvarů. Najednou tu byla case nejenom kulatější, ale také barevnější a extravagantnější.
Když se člověk poprvé podívá na obrázek této case, může její čelní panel v kombinaci s tím horním působit trochu jako extrém. Plastový překryt je totiž dost masivní.
U staré verze bylo znát, že jde o něco naplácnutého na ocelové šasi. V tomto případě je to ale jiné. Plastové a plechové díly k sobě skvěle ladí a navíc jsou i příjemně zkombinovány s perforovaným materiálem, který s blíou dokonale kontrastuje.
Kryt, který je ve spodní části seříznutý zešikma, navíc slouží jako dvířka. Pro jejich otevírání se hodí výřez v levé části. Dokonale jsou jimi zakryty všechny nepěkné detaily klasické skříně a vyznívají jen originální tvary série Phantom. Spodní část čelního panelu, kde se nachází perforace pro sání vzduchu, pak samozřejmě z funkčního hlediska zakrytá být nesmí.
Dvířka jsou poměrně masivní – hlavně kvůli tomu, že jsou dvojitá. Uvnitř je totiž další plastový dílec, tentokráte v černé barvě. Před zrakem jsou zde ukryty tři 5,25“ pozice osazené vycvakávacími záslepkami. Nemusíte si tedy lámat hlavu s barvou optické mechaniky, bude skrytá..
Nevýhodou dvířek je logicky nemožnost jejich otočení, otevírat jdou opravdu jen směrem doprava. Ve většině případů to ale bude vyhovovat, jelikož je skříň nejčastěji umístěná vpravo. A jelikož dvířka ukrývají opravdu jen 5,25“ pozice, asi to zase tak extrémně vadit nebude.
I když vlastně ještě něco by tu bylo – těsně v pravém horním rohu se totiž nachází nenápadné tlačítko – jedná se o trochu ukrytý RESET. Umístění, které výrobce pro takové tlačítko zvolil, mě docela překvapilo. Na druhou stranu nehrozí jeho nechtěné zmáčknutí, není zase tak často potřeba a otevření dvířek není žádná překážka.
A pokud čelní panel z case úplně vytrhneme, naskytne se pohled na obří ventilátor, který je instalován v přední části – má velikost 200mm a lze ho alternativně nahradit dvěma 120/140mm ventilátory nebo také v krajním případě výměníkem vodního chlazení. Oceňují, že přes ventilátor, ani za ním zde není žádná zbytečná další perforace a vzduch může krásně postupovat skrze case.
Abych nezapomněl, tak samozřejmě je čelní panel osazen i filtrem. Ten je vsazen do perforace, ale pro jeho čištění je nutné čelní panel demontovat. To považuji za dost nepraktické a bál bych se, aby časem nepopraskaly plastové trny, které panel drží. Proč nejde filtr třeba někde vysunout?
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
