Úvod do zdrojů: vybíráme napájecí zdroj pro PC | Kapitola 5
Seznam kapitol
Pořád se to opakuje. Super čtyřjádro, nadupanou grafiku, hodně moc paměti, SSD, k tomu nějakou desku, levnou skříň a za zbytek nějaký zdroj... Tak takto opravdu ne. Výběru zdroje a skříně je třeba věnovat velkou pozornost, mohou přežít i několik sestav. Až po nich následují další komponenty. A my se teď podíváme, jak vybrat ten zdroj.
4. Kvalita provedení a napájení
Kvalita provedení a regulace napětí a zvlnění nejsou parametry, které poznáte jen tak sami a rozhodně ne bez otevření zdroje, od toho tu jsou právě recenze. Vyžaduje to nejen jisté know-how, ale také sofistikovanou a drahou techniku, kterou si budete těžko pořizovat jen tak z plezíru. Jak jsem již uváděl v předchozí kapitole, odchylky u regulace napětí i zvlnění by měly být co nejmenší. Od jistých hodnot je už relativně jedno, o jak moc lepší to je a jde spíše o ukazatel k číselnému hodnocení zdroje. Ty mám vlastně stanoveny požadavky pro high-end, tedy 40 % rozmezí normy, což je myslím poměrně rozumná hodnota.
Další kapitolou je chlazení. Nejsem zatím příliš schopen skutečně měřit hlučnost (byť je to v plánu), pro referenci doporučuji mrknout se na TechPowerUp, kde měří dokonce i otáčky ventilátoru. V každém případě pokud už vyberete něco, co nemá kvalitní kondenzátory, ale čínský humus (což bych osobně v životě nekoupil), životnost se geometricky zkracuje s rostoucí teplotou, tudíž teplota je prioritní. Na druhé straně je dobré najít kompromis snižováním teplot a hlučnosti. A zde se projeví výhoda kvalitních kondenzátorů – můžete o něco zvýšit teplotu a nic se jim nestane.
5. kabeláž
Konfigurace kabeláže a její délky jsou poměrně individuální. Ne všechny zdroje jsou vyloženě připravené na všemožné způsoby montáže (nahoře, dole, vlevo, vpravo), při nichž máte odběrné místo někde metr daleko od zdroje. Montáž je tedy třeba předem rozmyslet a v nejhorším počítat s nějakou prodlužovačkou (která by ale měla za něco stát, přidává přechodový odpor a odpor na kabeláži). Když mi prochází rukama víc modelů téhož výrobce, je zřetelně vidět, že se samozřejmě snaží optimalizovat a u zvolené kabeláže si nechá namlátit v jedné konfiguraci milion kusů, které pak osazuje všude. A přeci jen má jakousi logiku neodebírat kvůli pár zákazníkům v takové objednávce o sto kilometrů víc kabeláže pro všechny vyrobené modely, protože jaksi není zadarmo.
Jiným zase bude vadit, když budou kabely extrémně dlouhé a musí je někam uklízet. A mezi tím vším musí výrobce najít kompromis. Osobně preferuji modulární kabeláž, hodí se to, ale musí se to udělat kvalitně. Jak dopadá odběr těžební karty o hodnotě 250 W přes 75W PCI Express konektor s nezlacenými piny, jsem se přesvědčil dvakrát, napotřetí už byl onen 1,5kW Platimax předělán na pevnou kabeláž. V běžném počítači je to ovšem jedno, pokud není nějaký pin/konektor mechanicky poškozen (což ovšem není běžný stav), tam takové zrůdnosti předpokládám uživatel běžně neprovádí.
Jak na zapnutí nezapojeného zdroje
Zapnutí xTX zdrojů je už téměř notoricky známá věc, ale pro zopakování, jedná se o snížení potenciálu PWR On (PS_On) na nulu, tzn. zkratování na zem. Standardně je PWR On zelený vodič v Main ATX, čtvrtý pin shora vpravo u západky (při pohledu zespod do konektoru, viz první kapitola).
Některé zdroje vyžadují pro správný chod s parametry v rámci specifikace minimální zátěž na některých (nebo všech) větvích, občas to bývá uvedeno na nich, jinak v manuálu. Po některých tragických až průserových konverzích starých AT zdrojů na ATX záhy poté, co se objevila první verze standardu, do něj Intel přidal požadavek na to, aby zdroj přežil zapnutí naprázdno bez poškození. Pokud není zdroj poškozený, tak už by se mu ani bez zátěže nemělo nic stát. Zrovna tak zapínání a vypínání síťového spínače za chodu mu nesmí ublížit.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
