Hlavní stránka Hardware Skříně, zdroje, chladiče CoolerMaster Seidon 120M – vyplatí se levné vodní chlazení?
CoolerMaster Seidon 120M – vyplatí se levné vodní chlazení?
autor: Daniel Wojtěch , publikováno 21.8.2013
CoolerMaster Seidon 120M – vyplatí se levné vodní chlazení?

Před týdnem jsme si popsali úskalí při stavbě počítače s vodníkem, dnes se podíváme na zoubek hotovému vodnímu setu CoolerMaster Seidon 120M. Aby bylo s čím srovnávat, postavili jsme proti němu dvakrát levnější vzduchový chladič Scythe Katana 4. Jsou vodní sety pastí na peníze, nebo se opravdu vyplatí?


Obecný postup při měření chladičů

  1. Očištění styčné plochy procesoru a testovaného chladiče technickým benzínem.
  2. Nanesení teplovodivé pasty na procesor a následné rozetření tzv. "ťupkovou metodou v mikroténovém sáčku po celé styčné ploše procesoru. To proto, aby se do pasty nedostala mastnota z prstů. Více prozradí přiložené video.
  3. Testovaný chladič nasadím na procesor a upevním pomocí dodávaného příslušenství. Před finálním dotažením zahýbu s chladičem do stran, aby se teplovodivá pasta správně rozetřela. Pro testování používám teplovodivou pastu Be Quite DC1.
  4. Instalace testovací sestavy do počítačové skříně, zapojení konektorů a následné spuštění počítače. Testování probíhá vždy se stejným nastavením sestavy i programů.
  5. Po 30 minutách běhu v uzavřené skříni a pokojové teplotě 22-24°C spouštím první test.
  6. Testování probíhá v programu OCCT v nastavení, jež je na obrázku pod textem.
  7. Tento test spustím vždy 3x s deseti-minutovými prodlevami mezi měřeními. To proto, aby se ve skříni ustálila teplota.
  8. Teploty jader v IDLE a LOAD se během testu zapisují do tabulky.
  9. Konečný výsledek dostáváme zprůměrováním naměřených hodnot.
  10. Tento postup od bodu 1 až po bod 9 platí pro všechna měření - AUTO, MAX a pasivní režim.

CoolerMaster Seidon 120M – vyplatí se levné vodní chlazení?

Pro zvětšení klikněte

Za účelem testování nám byla poskytnuta sestava zkompletovaná z moderních komponent. Srdcem celé sestavy je čtyřjádrový procesor Core i7 870 tepající na základní frekvenci s pevným napětím 1,3V. Avšak není problém procesor vyhnat na stabilní frekvenci atakující 4,00GHz a vyšší, ale jelikož bych rád dal příležitost i levnějším, slabším chladičům, nebudu se hnát za limity. Zbytek komponent není potřeba zde zmiňovat, prohlédnout si jej můžete v tabulce pod tímto odstavcem.

CoolerMaster Seidon 120M – vyplatí se levné vodní chlazení?

Pár slov bych ale měl ke skříni, ve které celá testovací sestava běží. Skříň jsem vybíral opravdu dlouho, a to nejen v segmentu laciných. Ve výsledku jsem uznal, že bohatě postačí uvedená skříň od Zalmanu, protože za svoji cenu nabídla nejen dostatek prostoru, ale i opravdu kvalitní cable management, který je pro správné proudění vzduchu nezbytný. V ceně pohybující se kolem 1300 Kč vč. DPH disponuje pevnou, nikde nevibrující konstrukcí.

CoolerMaster Seidon 120M – vyplatí se levné vodní chlazení?

Měření výkonu probíhá v místnosti, kde se teplota po celý rok pohybuje v rozmezí 22 - 24°C, a tak nelze zajistit naprosto přesné výsledky a je potřeba počítat s chybou měření kolem 2 °C.

Měříme pouze v režimu AUTO a MAX. Režim při 1100 ot./min vynechám, jelikož takovéto porovnání není stejně moc objektivní. To by na sobě musely mít všechny chladiče stejný ventilátor, aby se daly objektivně porovnat kvality samotného heatsinku. Jediným řešením by bylo měřit při stejné hladině hluku, ale na přesné změření nemáme vybavení, a tak se do toho raději pouštět nebudeme. Další možností by bylo používat stejný ventilátor, ale na trhu je spousta chladičů, které mají svůj pevný, tedy i nezaměnitelný ventilátor. Proto budeme měřit pouze v tom uživatelsky nejpoužívanějším režimu, tedy AUTO a MAX.

Nanášení teplovodivé pasty

Nanášení teplovodivé pasty patří mezi další faktory, které dokážou ovlivnit přenos tepla mezi chladičem a procesorem. V tomto případě neznamená čím více, tím lépe, ba naopak. Na procesor je třeba nanést téměř průhlednou, ale přitom stále dostačující vrstvu pasty, která se tlakem chladiče protlačí do míst, kde je jí nejvíce třeba. Výjimku tvoří chladiče, které mají styčnou plochu menší než procesor. V tomto případě se pasta nanáší na chladič. Před samotnou instalací je zapotřebí si obě styčné plochy řádně očistit. K tomu můžeme využít lihu či technického benzínu. Nikde nesmí zůstat otisky prstů ani jiné nečistoty!

Měření vyprodukovaného hluku

Výběr chladiče nezávisí jen na jeho výkonu a pro mnohé uživatelé je stejně tak důležitá i hlučnost. Uživatelé herních sestav tuto kapitolu asi přeskočí, ale pokud vybíráte chladič pro domácí počítač, či dokonce pro HTPC, tak bych doporučoval se zde na chvíli pozastavit. Dříve jsme hlučnost měřili ve zvlášť odhlučněném boxu, který nám zajistil poměrně přesné výsledky. Také jsme u ventilátoru měřili hlučnost v závislosti na otáčkách tj. celý průběh od nejnižších otáček až po nejvyšší.

Nyní ale nastala trochu změna. Box již nemáme k dispozici, a tak je zapotřebí měřit hlučnost přímo v sestavě, která je ale sama o sobě odhlučněná tlumící hmotou od společnosti Be Quite! Ze zkušenosti vím, že právě tato hmota snížila okolní hluk vydávaný sestavou o 7 dBA. Tím pádem nám většina hluku zůstává ve skříni a měření je tak přesnější. Stejně tak je i sestava alespoň částečně izolovaná od okolního hluku.

Jelikož valné většině čtenářů grafy s velkým množstvím čar nic neřeknou a naměřené výsledky hlučnost chladiče nikterak nepřiblíží, rozhodli jsme se testování provádět trochu jinak. Měření probíhá v nočních hodinách, kdy je v testovací místnosti dosaženo ustálené hodnoty hluku 33 dBA. Po zapnutí sestavy bez testovaného chladiče je naměřeno uvnitř skříně 49 dBA. Naměřené hodnoty od sebe nebudeme odečítat, ale v tabulkách se bude uvádět navýšení hlučnosti celé sestavy za použití testovaného chladiče při maximálních otáčkách. Pro představu uvedu příklad, kdy samotná sestava běží při 49 dBA, jakmile ale zapneme chladič na procesoru, vydávaný hluk naroste na 54 dBA.

Testuji při maximálních otáčkách proto, že 90% uživatelů zakoupí chladič, nainstaluje, zapojí a nastavení většinou nechávají na AUTO tzn. že při hraní her a jiných náročných činnostech se může procesor vytížit natolik, že se roztočí na maximální otáčky.

Také již nebudeme měřit celý průběh ventilátoru, ale pouze režimy AUTO a MAX, jako je tomu u měření výkonu. Jednak jsou grafy přehlednější, nejedná se o změť čar a navíc nástup hluku je ve většině případů lineární. Při měření hluku v uzavřeném boxu jsme se dostávali na spodní hranici měřitelnosti zapůjčeného hlukoměru a výsledky také nemusely být absolutně přesné.

CoolerMaster Seidon 120M – vyplatí se levné vodní chlazení?

Pro toto měření nám byl poskytnut digitální hlukoměr Voltcraft SL-100

Za zapůjčení děkujeme e-shopu FK Technics

Někdo by mohl namítnout, jak to bude s hlukem sestavy za pár měsíců, až dojde k opotřebení stále běžících ventilátorů, disku a zanesení prachem. Pro klid duše uvádím, že sestava je primárně určená k testování chladičů a ne k běžnému provozu. To znamená, že je v provozu jen pár hodin týdně, tudíž možné opotřebení by se projevilo až za pár let. V sestavě běží jeden intake a jeden outtake ventilátor, ty jsou navíc zregulovány na konstantní hodnotu 1000 ot./min. Stejně tak je tomu i u zdroje, u kterého jsem vyměnil ventilátor a připojil na regulátor otáček.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
38 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 14.2Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.