SilverStone Sugo SG09 – omáčka výborných vlastností | Kapitola 4
Seznam kapitol
Je to až neuvěřitelné, jak se v poslední době roztrhl pytel s malými kompaktními case, které nabízejí propracované airflow a funkce, které jsme znali jen z nejvyšších modelů. Konečně! A právě dnes testovaný SilverStone patří takřka k průkopníkům. Testu jsme podrobili nejnovější model série Sugo s podporou mATX desek.
Jakousi specialitou je pak levá část krytu. I sem samozřejmě zasahuje kryt ve tvaru U, ale už nikoliv v celé výšce case. Zbyl zde v podstatě pouze prostor pro perforaci u předního okraje, která je určena pro výfuk ohřátého vzduchu ze zdroje. Což je patrné až po zhlédnutí interiéru. Perforace je opět ve tvaru včelích pláství, ale tentokráte nepatrně vystouplá. V tomto případě ale spíše pro efekt zpevnění, nežli pro zvýšení funkčnosti.
A hned pod touto perforací přichází spoj, který odděluje zmiňované dva plechové díly. Ten, který jsme si popisovali doposud, je na case poměrně dost pevně našroubován. V zadní části ho drží trojice šroubů a jeden to jistí ještě na levém boku. Tento model case není určen pro extrémně časté rozdělávání a výměnu komponent.
Bohužel zkušenost je taková, že sundat kryt je celkem snadné, ale nasazení je zbytečně složité a většinou se podaří až na poněkolikáté, aby sedly i zadní šrouby. Vše pasuje až příliš na přesno. V okamžiku správného upevnění ale nehrozí žádné vibrace a case je opravdu velmi pevná.
Teď ale ještě ke zbylé spodní části levé bočnice. Ta je oddělena, jelikož jí lze osadit až třemi ventilátory, přičemž jeden je zde osazen již od výrobce. Konkrétně jde o dva 80mm a jeden 120 mm. Alternativně jej lze nahradit za 92mm. Opět se ale jedná o typ Penetrator, který se stará o efektivní chlazení přední části case, především kolem zdroje.
Tyto pozice jsou řešeny obdobně, jako ta velká horní. Z vnější strany je zde totiž upevněn kvalitní a příjemně vypadající filtr (pro všechny tři ventilátory najednou). Taktéž jej lze snadno vycvaknout a vyčistit.
Specialitou je ale fakt, že tyto pozice jsou vlastně na samostatném kusu plechu ve tvaru L, ten totiž zasahuje i do spodní části. Při demontáži se tak case obnaží více, než bychom čekali. Samozřejmě to dovoluje větší dostupnost k základní desce, ale bližší efekt příliš nechápu. Rozhodně to ale vypadá originálně.
I tato část je upevněna dvojící šroubů vzadu a jedním šroubem zespodu. Tento kryt umožňuje velmi efektivní přístup ke grafické kartě, což může být snad nejvýraznějším kladem. Podle potřeby jej lze osazovat ventilátory, což může při troše trpělivosti přinést výborný efekt pro chlazení.
Stejně jsem ale měl trochu strach, jestli toto originální zpracování není spíše nějakým výstřelkem nápaditosti vývojáře, než praktickou součástí promyšlené case. V praxi si totiž moc neumím představit využitelnost. Trochu mi to ale připomíná víko pátých dveří u některých SUV, kdy lze otevřít buď pouze okno či celé páté dveře. Tady ale musíte být vybavení šroubovákem.
Co se týká spodní části, kam levá bočnice částečně zasahuje, tak zde opravdu není nic zajímavého. Jde totiž o pouhý rovný plech, bez jakéhokoliv profilování či funkčnosti. Pokud se podivujete, že chybí i nožičky, tak ty samozřejmě výrobce dodává, ale samolepicí. A už je na zákazníkovi, kam si je umístí. Vyrobeny jsou z měkčí gumy a opravdu velmi dobře izolují vibrace. Stačí tedy vytáhnout ze sáčku s příslušenstvím a nalepit dle potřeby.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
