Projekt UCase – unikátní skříň s nulovou hlučností | Kapitola 5
Seznam kapitol
Nejste spokojeni se zvukem vašeho počítače? Existuje spousta způsobů, jak snížit hlučnost počítače, od tichých chladičů až po odhlučňovací materiály. Někteří z nás jdou ještě dál a sáhnou po vodníkovi. Ani to ale není stoprocentní řešení. Dnes si ukážeme stavbu skříně na míru, která využívá unikátní koncept extrémně tichého chlazení.
Základní deska Gigabyte Z68-UD7 upravená pro vodní chlazení je připevněna na vyjímatelném modulu. Jako procesor je použit i7 2600K. O grafický výstup se stará vodou chlazený Radeon HD 7970 od MSI, o zvuk Asus Xonar D1.
Grafická a zvuková karta osazeny
Dva klasické disky s vodním chlazením usazené na blocích z mikroporézní pryže pro maximální tlumení vibrací
Jednoduchý držák pro čtyři SSD. Jednostranné uchycení bohatě stačí vzhledem k minimální hmotnosti a žádnému pohybu samotných disků
Zdroj umístěný ve svém krytu. Spodní zkosená část slouží ke skrytí nevyužité nemodulární kabeláže, případně přebytečných délek modulárních kabelů
Jako problematický se projevil cable management. Z velkého množství přebytečných kabelů zdroje Seasonic S12D 750W jsem smotal „gordický uzel“ a ukryl pod mřížkou. S osleevovanými kabely a modulárním zdrojem to bude vypadat lépe.
Přebytečné konektory a příliš dlouhé kabely byly jedním z problémů nemodulárního zdroje
Prostor pro vyvedení kabelů, taktéž odhlučněný s odsáváním teplého vzduchu
Vodní chlazení
Vodník mě už zajímal v době Pentia 4, tehdy sjem na něj neměl (ani na to Pentium) a bohužel naivní pokusy o vlastní výrobu selhaly. Zhruba před třemi lety jsem sehnal levně GTX285 s vodním blokem, proto jsem začal se stavbou prvního vodního chlazení. Když už vodník běžel, tak jsem zjistil, že ta 285ka měla vadné paměti, takže jsem ji vrátil a vodník zůstal nevyužitý. Přišlo mně to škoda, proto jsem si udělal bloky na CPU a původní grafiku. Fotky si sem netroufám dát ani v náhledech, slabším povahám by se mohlo přitížit. Funkční to nicméně bylo, chladilo to jako lepší vzduch. Od té doby jsem zdokonaloval jednotlivé části až do současného stavu. Celou dobu jsem ale vyráběl převážně vlastní komponenty, poměrně vysoká cena nových špičkových bloků, radiátorů nebo fitinek mě odrazovala.
O chlazení procesoru se stará custom vodní blok z poniklované mědi, pozorným čtenářům neunikne „zneužití“ Noctua mounting kitu. Chlazení základní desky je upravené tak, aby se vodou ochlazovaly potkávající se heatpipe z napájecích obvodů a south bridge včetně čipu NF200. Samozřejmě, že to není tak účinné řešení jako fullcover, ale cenově vychází mnohem lépe.
Detail chlazení CPU a desky
Samotný okruh pohání jedno čerpadlo Laing DDC s modem PCB pro lepší řízení motoru, okamžitý start atd. Jako TOP používám testovací kousek od Cawedoga. Chtělo by to dodat, že při počtu komponent v okruhu a obřím radiátoru je čerpadlo vytížené téměř na svoje maximum. Vodní bloky jak na CPU, tak na desce jsou vlastní výroby, žádný zázrak, ale svůj úkol plní dobře, navíc jsou značně nerestriktivní, což okruhu svědčí. Na grafické kartě je osazen komerční Heatkiller X3, teploty v zátěži jsou impozantní, delta (rozdíl mezi teplotou čipu a vodou v okruhu) se pohybuje okolo 7 °C. Vodou je dále chlazena dvojice disků. Všechny komponenty v okruhu jsou z mědi nebo mosazi, a některé taky poniklované.
Všechno na svém místě, chybí akorát hadice
Speciální je využití jednoho 240mm radiátoru (šířka 45 mm) – je určen k ochlazování vnitřního prostředí. Druhý (vnější) radiátor je klasika z klimatizací, takže kombinace měděných trubek a hliníkových žeber. Rozměry aktivní chladící plochy jsou 500 × 500 × šířka 100 mm. Jedná se o starý „poctivý“ výtvor soudruha z NDR, který očividně nešetřil na mědi ani hliníku, takže žebra jsou poměrně tlustá a celková hmotnost okolo 10 kg přispívá k možnosti chladit pasivně. Velkou výhodu je trojitý paralelní rozvod kapaliny.
Formulář již není dostupný.
Hadice jsou akvarijní Eheim, zhruba 11/15,5 mm, fitinky používám vlastní a pár originálů od českého výrobce. Expanzní nádoba je také vlastní výroby, konkrétně natvarovaná kanalizační trubka a polykarbonátové průhledy. Kapalina je čistá destilka. Zde bych chtěl upozornit na možnou komplikaci. Nedávno jsem si pořídil kompresní EK fitinky (aby to vypadalo lépe), ale po necelém měsíci se z vnitřků oloupala vrstva niklu a zčernalo to. Jak český distributor, tak i samotné EK se vyjádřili ve smyslu, že destilka je nedostatečná a že se musí přidávat antikorozní ochrana (ostatní poniklované věci naštěstí neutrpěly žádné poškození).
Zapojení komponent je sériové, od nejchladnějších po ty nejvíce topivé: Vstup – vnitřní radiátor – expa – čerpadlo – deska – CPU – GPU – vnější radiátor.
Hadice připojeny, první spuštění proběhlo úspěšně
Umístění skříně
Skříň je určena jak pro „stání“ (pro případ LAN akcí atd.), tak i pro zavěšení na zeď. To přináší požadavek na pevnější konstrukci, aby jednostranným zatížením nedocházelo k deformaci – ne nutně viditelné, ale například by šla hůře zavírat dvířka, případě některé plechy by neseděly přesně.
Držáky pro zavěšení na zeď
Skříň zavěšena na své místo
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
