CoolerMaster HAF XM – chcete mít pod stolem bunkr? | Kapitola 5
Seznam kapitol
Série počítačových skříní HAF od CoolerMasteru je v poslední době velmi oblíbená mezi zákazníky. Nabízí totiž zajímavý a originální vzhled a řadu moderních funkcí, i když za nepatrně vyšší cenu. My jsme k testu dostali jeden z nejnovějších přírůstků této rodiny – model HAF XM. Jak si v testu povede tento obr připomínající vojenský bunkr?
Z pohledu exteriéru zbývá ještě spodní a zadní část case. Když tedy HAF XM položíme na bok, naskytne se pohled nejenom na čtveřici nožiček, ale samozřejmě i na otvor pro sání vzduchu ke zdroji, jelikož zdroj je opět umístěn na podlaze case.
Bohužel zde asi není příliš co popisovat, jelikož nožičky jsou zpracovány poměrně atraktivně, nicméně nejde o nic převratného. Základem je plastový kroužek z venkovní strany opatřený hliníkovým povrchem, který vypadá elegantně. Ze spodní strany je navíc umístěn pěnový kroužek pro izolaci vibrací.
Otvor pro sání vzduchu je samozřejmě vzadu a typicky je perforován otvory ve tvaru včelích pláství. Prachový filtr, který CoolerMaster ve specifikaci deklaruje, je však umístěn z vnitřní strany. Jeho zpracování mě neskutečně zklamalo, je totiž stejný, jako na bočnici, takže jen ohebný plast s otvory, které zadrží jen větší částečky prachu. Efektivnost tedy značně omezená, stejně tak ale složitost čištění. U case této třídy a za tyto peníze bych čekal pevný plastový rámeček ze spodní strany a možnost čištění bez omezení.
Zbylý prostor plechové podlahy už neobsahuje nic, co by výrazněji stálo za zmínku, můžeme tedy přejít k zadní části skříně. Její rozdělení se samozřejmě v první řadě upraveno tak, aby vyhovovalo rozložení komponent.
Díky tomu najdeme hned u spodní hrany pozici zdroje, která dovoluje montáž tzv. oběma směry, nicméně nejpoužívanější bude pravděpodobně ventilátorem dolů. Kontaktní plocha není nijak zabezpečena proti vibracím, takže se zdroj šroubuje přímo a vše zajišťují pouze šrouby, což ale v kombinaci s podložkami uvnitř skříně nepovažuji za nepřekonatelný problém.
Hned nad zdrojem se nachází záslepky pro přídavné karty, ty jsou zapuštěny 12mm pod povrch, což samozřejmě není nic atypického. Chválím však jejich počet – je jich zde totiž osm, tedy ideální pro instalaci čtyř grafických karet. Navíc devátá záslepka je ještě umístěna svisle na pravé straně, kde může svoje místo najít např. přídavný bracket nebo regulace ventilátorů.
Záslepky jako takové jsou odnímatelná, nikoliv vylamovací, takže opětovně použitelné. Vyrobeny jsou ze stejného plechu jako šasi a mají perforovaný povrch, takže určitý tok vzduchu prochází i tudy. I/Oshield základní desky je pak obdobně zapuštěný a bohužel kolem něj není příliš místa, takže manipulace s konektory je nepatrně obtížnější. To ale samozřejmě není vyložené negativum, spíše drobný poznatek.
A v zadní části nemůže chybět ani outtake ventilátor, který je v tomto případě i větší – CoolerMaster totiž použil verzi 140mm, která se dokáže postarat už o slušný průvan. Každopádně dvojice zadních ventilátorů, které výrobce do case už v základu dává opravdu nemají s odsáváním problém. Co se týká hlučnosti, tam je to nepatrně horší, protože samozřejmě dva ventilátory jsou slyšet více než jeden, ale i tak je hladina hluku na slušné úrovni.
Mřížka ventilátoru je atypicky kulatá a zpracována velice dobře, problém s aerodynamickým hlukem bych tedy nečekal. Alternativně jsou připraveny i otvory pro 120mm ventilátor, ale pochybuji, že by někdo měnil. Mimo ventilátoru se ještě na zadní část case vešla trojice otvorů (průchodek), které poslouží jak hadicím vodního chlazení, které je možné do case integrovat, ale také pro kabeláž, pokud by bylo třeba. Dvě průchodky jsou většího průměru a jedna menší (pro kabeláž). Právě gumové průchodky se dnes už ale staly standardem i v nižší sérii, takže netřeba nijak výrazněji vyzdvihovat.
A to je vše v rámci exteriéru, můžeme tedy přejít i na interiér.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
